Před několika dny přinesl server IDnes smutný článek o osudu ukrajinských náhradních matek a novorozených dětí, které měly představovat “zboží” pro zahraniční rodiče-objednatele.
Je to tak, Ukrajina představuje rezervoár náhradních matek; chudé Ukrajinky za částku menší než je hodnota slušného auta poskytnou svou dělohu a předají takto narozené dítě těm, kdo si je zaplatili.
Zahájení války přineslo tedy pro agentury, náhradní matky, objednatele dětí i děti obtížně řešitelné situace. Kdoví, jestli uzavřené smlouvy pamatovaly na takovou nepředvídatelnou překážku? Nezbývá než doufat, že to děti i jejich maminky přežijí bez úhony.
Věřím, že i když se narodily pro obchod, lásky se jim dostane.
To mi ale připomnělo, že Rusko, zdá se, zdaleka nevyužívá všech propagandistických možností, které se mu ve světle západního liberalismu nabízejí. Propaganda hraje ve válce nesmírně důležitou úlohu. Proč se invaze prezentuje primárně jako denacifikace?
Mohlo by se to přece komunikovat i jinak.
Třeba tak, že bez tohoto brutálního zásahu se stane Kyjev a s ním celá Ukrajina dalším teritoriem, na kterém zvítězí západní pokřivená morálka a kultura.
Přejete si, aby si děti ve školce volily své pohlaví? Aby mohly už v pubertě bez souhlasu rodičů chemicky blokovat svůj vývoj, když dojdou k závěru, že není v souladu s jejich identitou?
Přejete si, aby se místo “ženy” říkalo “osoby, které menstruují”?
Přejete si, aby biskupové po celé Ukrajině žehnali párům stejného pohlaví?
Přejete si sanatoria, kam se staří a nemocní lidé mohou v tichosti odebrat za smrtí, aby nepřekáželi rodinám?
Přejete si porodnice, v nichž náhradní matky čekají na porod, aby jim hned na sále vytrhli dítě z náručí?
Protože tohle všechno dostanete, pokud prohrajeme.
Buďte první kdo přidá komentář