Automobilky teprve smete lavina „ukrajinských” problémů. Aut bude ještě míň, budou dražší, a to hodně dlouho

Asi bychom museli dlouho přemýšlet, abychom tento článek nezačali jednou z mnoha už použitých variací vět o tom, co automobilový průmysl s příchodem koronaviru stihlo a co jej dále stíhá. Nejprve to byl koronavirus sám a z něj plynoucí omezení, pak nedostatek čipů a dalších komponentů. A když už se snad alespoň začalo objevovat světýlko na konci tunelu, přišel konflikt na Ukrajině a do už tak bolavé rány chaosu přisypal čerstvou sůl.

Jsme ale zkrátka tam, kde jsme, BMW tento týden zastavilo výrobu ve dvou továrnách v Německu, Mercedes zpomalil výrobu v těch svých a Volkswagen varuje před dalšími odstávkami, pokud včas nenajde náhradní zdroje dílů pro výrobu svých vozů. Předchozí potíže trvají a nově se k nim přidal nedostatek kabelových svazků vyráběných z velké části na Ukrajině, který má podstatný vliv na aktuální těžkosti. Problémů je ale najednou tolik, že není reálné, aby odezněly, navíc se blíží další.

Mark Wakefield z konzultační firmy Alix Partners říká, že jde pořád jen o varování před vlnou cunami, která se na nás žene. Rusko z velké části dodává spoustu surovin tak nezbytných pro výrobu aut – paladiem pro katalyzátory počínaje a niklem pro baterie konče -, že jakékoli další trvání současného stavu způsobí nevyhnutelně další a další těžkosti. Buď s Rusy někdo nebude chtít obchodovat, nebo Rusové nebudou chtít obchodovat s někým, nebo sankce z kterékoli ze stran zasáhnou právě tyto komodity. A je vymalováno.

„Abyste nebyli s to vyrobit auto, stačí nemít jeden díl,” říká k věci Wakefield. „Jakákoli překážka na cestě bude pramenit buď v přerušení výroby nebo značně neplánované zvýšení nákladů,” dodává s tím, že v případě některých komodit jedou výrobci ze zásob, které jim vystačí na 1 až 3 měsíce, pak bude prostě ještě hůř. Nestane-li se zázrak, výsledek je jasný – za přetrvávající poptávky, nedostatku materiálů a konfliktem způsobujícím nová narušení dodávek bude aut ještě míň a jejich cena poletí ještě výš.

Problémy se v prvé řadě dotknou Evropy, Spojené státy a další části světa ale smetou jen s menším odstupem, třebaže také v o něco menší intenzitě. Výkonný ředitel S&P Mark Fultrhope říká, že tento trend bude pokračovat až do roku 2023, pak se možná situace uklidní. Spása to ale bude ošidná: „Nakonec vysoká inflace v celé ekonomice – u potravin, benzínu, nájemného a dalších nezbytností – pravděpodobně způsobí, že mnoho běžných kupujících si nebude moci dovolit žádné nové nebo ojeté vozidlo. Poptávka by pak klesla. A tak by nakonec klesly i ceny,” říká Fulthorpe. To se ale nestane hned: „Dokud inflační tlaky nezačnou skutečně devastovat firmy a schopnost spotřebitelů nakupovat, bude to pravděpodobně znamenat, že ti, kteří mají sklony ke koupi nového vozu, budou připraveni zaplatit vyšší cenu,” dodává.

Než toto odezní, situace se stabilizovat nezačne, automatické vyřešení problémů to ale ani tehdy znamenat nebude. Agentura Reuters informuje, že finanční ředitel koncernu VW Arno Antlitz už přehodnotil svá očekávání, že by samotná čipová krize mohla být vyřešena letos a doufá nanejvýš v to, že se situace v druhé polovině letošního roku začne lepšit. Stabilitu na trhu neočekává dříve než v roce 2024, to je za další dva roky. A to je pořád jen doufání – kolik takových vyhlídek už jsme v uplynulých letech byli svědky?

Čekají nás velmi pravděpodobně těžké časy, Češi ale zatím k situaci přistupují tak, jak popsal Mark Fulthorpe – dokud nějaké peníze mají, raději je utratí v očekávání, že v budoucnu si za stejné prostředky koupí leda míň. A dokud se tento finanční potenciál pramenící z rozdávaných i ušetřených peněz v minulých letech nevyčerpá, situace se nezmění. I kdyby z Ukrajiny do Evropy už nikdy nedorazil ani jeden kabelový svazek.

Petr Miler

(1 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...