Klima nebo plyn? Jak Biden zablokoval středomořský plynovod

Plánovaný projekt EastMed o celkové délce 1 900 km měl do Evropy od roku 2025 přivádět 20 miliard kubických metrů plynu ročně, což představuje asi čtyři procenta z cca 500 miliard kubíků, které spotřebuje Evropa. Není to sice ten pověstný vytržený „putin z paty“, ale o zanedbatelné množství také rozhodně nejde vezmeme-li si, že jde asi o 30% německé roční spotřeby.

Snaha o diverzifikaci zdrojů je strategický – velmi důležitý úkol pro každého a na každé úrovni. Znají to podnikatelé, kteří vsadili svou existenci na jednu obrovskou zakázku a ta nevyšla. Dobře to vědí také manželé, kteří pracují u jedné firmy a jejich životní standard ohrozil kolaps zaměstnavatele. Jde tedy především o ochranu před riziky, které nemůžeme prostřednictvím vlastního rozhodnutí vyloučit. Takže i od své vlády v Bruselu očekáváme, že diverzifikace zdrojů energií bude jejich prioritním cílem.

Turecko je náš partner jen na částečný úvazek, to víme. A také ještě víme, že aliance Řecko, Kypr a Izrael se o plyn ve východním Středomoří s Tureckem dost přetahovaly. Turecko, člen NATO, dokonce pohrozilo Řecku, také členské zemi, že proti němu podnikne vojenskou akci, pokud je zmíněná aliance tří států s podmořským plynovodem obejde. Turecko totiž prosazovalo cestu plynovodu přes jeho území. Egypt, Jordánsko, Libanon a státy Perského zálivu, včetně EU a USA, však podporovaly variantu podmořského potrubí.

Bez podpory Spojených států, tedy konkrétně osoby Josepha Bidena, je však projekt plynovodu nerealizovatelným podnikem, a to právě kvůli postoji Turecka. Joseph Biden se tedy nechtěl s Tureckem otravovat, ustoupil, a to i přesto, že před volbami sliboval, jak s prezidentem Erdoganem zatočí, až se ujme funkce.

Jak to zdůvodnit?

Jak tedy srozumitelně svým evropským partnerům vysvětlit, že ojedinělý a nikým nepodporovaný postoj Turecka, není hlavní důvod, proč nedojde k diverzifikaci energetických zdrojů v Evropě? Klimatizace planety Země, ke které se Joseph Biden a jeho Demokratická strana zavázala, je problém nejen vážný, ale především politicky vděčný. Dá se za něj schovat i nepříjemný, a hlavně dlouhodobě neřešený, problém s Tureckem. Takže slovo dalo slovo a Joseph Biden 9. ledna 2022 prohlásil, že v roce 2025 bude plynem topit už jen blázen. A že důležitější jsou elektrické interkonektory…

Zastavení projektu EastMed za sedm miliard dolarů nejen znemožnilo, aby do Evropy proudil vedle ruského plynu, také tento středomořský, ale především deklasovalo na mezinárodní úrovni Řecko a z neo-osmanského Turecka udělal regionálního vítěze.

Politická „předvídavost a moudrost“ Josepha Bidena se zdá být už vyhlášená, protože jen pár týdnů po jeho rozhodnutí o zastavení projektu EastMed, napadlo Rusko Ukrajinu. Ruku v ruce pak Německo 22. února oznámilo, že pozastavuje i projekt plynovodu Nord Stream 2 za jedenáct miliard dolarů (což můžeme v rámci této dekády považovat za ekonomickou sankci především pro Evropu).

Jak víme, Donald J. Trump uvalil sankce na firmy provozující Nord Stream 2 s tím, že účinnost sankcí se vztahovala na dobu provozu plynovodu. Trump tím dal jasný signál Evropě, že její závislost na ruském plynu je vzhledem k dlouhodobé strategické atlantické vazbě pro Spojené státy nepřijatelná.

Amerika zkrátka nebude chránit Evropu před Ruskem, když Evropa se Ruska neobává. Joseph Biden dal loňského podzimu se spuštěním plynovodu naopak souhlas a nic za to od žádné ze stran nechtěl. Přitom od Ruska toho mohl chtít dost, třeba záruky pro Ukrajinu, že…