Novinky

Klima nebo plyn? Jak Biden zablokoval středomořský plynovod




Sdílet článek:

Plánovaný projekt EastMed o celkové délce 1 900 km měl do Evropy od roku 2025 přivádět 20 miliard kubických metrů plynu ročně, což představuje asi čtyři procenta z cca 500 miliard kubíků, které spotřebuje Evropa. Není to sice ten pověstný vytržený „putin z paty“, ale o zanedbatelné množství také rozhodně nejde vezmeme-li si, že jde asi o 30% německé roční spotřeby.

Snaha o diverzifikaci zdrojů je strategický – velmi důležitý úkol pro každého a na každé úrovni. Znají to podnikatelé, kteří vsadili svou existenci na jednu obrovskou zakázku a ta nevyšla. Dobře to vědí také manželé, kteří pracují u jedné firmy a jejich životní standard ohrozil kolaps zaměstnavatele. Jde tedy především o ochranu před riziky, které nemůžeme prostřednictvím vlastního rozhodnutí vyloučit. Takže i od své vlády v Bruselu očekáváme, že diverzifikace zdrojů energií bude jejich prioritním cílem.

Skutečnost, že Ruské federaci vládne Vladimír Putin a že prezidentem bude zřejmě až do smrti, a že v této zemi ani občas nerozhoduje zájem vzešlý z veřejné debaty, poněvadž ta není možná z principu, to ví každý. To, co je ruský prezident zač, dobře věděli také všichni. (Ti natvrdlí to měli šanci pochopit při ruském zabrání Krymu, a o ty ostatní fakt nejde.)

Turecko je náš partner jen na částečný úvazek, to víme. A také ještě víme, že aliance Řecko, Kypr a Izrael se o plyn ve východním Středomoří s Tureckem dost přetahovaly. Turecko, člen NATO, dokonce pohrozilo Řecku, také členské zemi, že proti němu podnikne vojenskou akci, pokud je zmíněná aliance tří států s podmořským plynovodem obejde. Turecko totiž prosazovalo cestu plynovodu přes jeho území. Egypt, Jordánsko, Libanon a státy Perského zálivu, včetně EU a USA, však podporovaly variantu podmořského potrubí.

Bez podpory Spojených států, tedy konkrétně osoby Josepha Bidena, je však projekt plynovodu nerealizovatelným podnikem, a to právě kvůli postoji Turecka. Joseph Biden se tedy nechtěl s Tureckem otravovat, ustoupil, a to i přesto, že před volbami sliboval, jak s prezidentem Erdoganem zatočí, až se ujme funkce.

Jak to zdůvodnit?

Jak tedy srozumitelně svým evropským partnerům vysvětlit, že ojedinělý a nikým nepodporovaný postoj Turecka, není hlavní důvod, proč nedojde k diverzifikaci energetických zdrojů v Evropě? Klimatizace planety Země, ke které se Joseph Biden a jeho Demokratická strana zavázala, je problém nejen vážný, ale především politicky vděčný. Dá se za něj schovat i nepříjemný, a hlavně dlouhodobě neřešený, problém s Tureckem. Takže slovo dalo slovo a Joseph Biden 9. ledna 2022 prohlásil, že v roce 2025 bude plynem topit už jen blázen. A že důležitější jsou elektrické interkonektory…

Zastavení projektu EastMed za sedm miliard dolarů nejen znemožnilo, aby do Evropy proudil vedle ruského plynu, také tento středomořský, ale především deklasovalo na mezinárodní úrovni Řecko a z neo-osmanského Turecka udělal regionálního vítěze.

Politická „předvídavost a moudrost“ Josepha Bidena se zdá být už vyhlášená, protože jen pár týdnů po jeho rozhodnutí o zastavení projektu EastMed, napadlo Rusko Ukrajinu. Ruku v ruce pak Německo 22. února oznámilo, že pozastavuje i projekt plynovodu Nord Stream 2 za jedenáct miliard dolarů (což můžeme v rámci této dekády považovat za ekonomickou sankci především pro Evropu).

Jak víme, Donald J. Trump uvalil sankce na firmy provozující Nord Stream 2 s tím, že účinnost sankcí se vztahovala na dobu provozu plynovodu. Trump tím dal jasný signál Evropě, že její závislost na ruském plynu je vzhledem k dlouhodobé strategické atlantické vazbě pro Spojené státy nepřijatelná.

Amerika zkrátka nebude chránit Evropu před Ruskem, když Evropa se Ruska neobává. Joseph Biden dal loňského podzimu se spuštěním plynovodu naopak souhlas a nic za to od žádné ze stran nechtěl. Přitom od Ruska toho mohl chtít dost, třeba záruky pro Ukrajinu, že…

Plynovod EastMed má však svou dohru. Když došlo ke hlasování na Radě Evropy o pozastavení členství Ruska po napadení Ukrajiny, Turecko prokázalo, že je skutečně partnerem na částečný úvazek a hlasování se zdrželo. „Nechceme přerušit dialog s Ruskem“, řekl turecký ministr zahraničí.
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (2 votes, average: 4,50 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. Ruský Gazprom říká, že pokračuje v dodávkách plynu přes Ukrajinu, středeční objem je na 56 mil. kubíků (Reuters)-20.04.2022

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*