MARTIN SCHMARCZ
Dle posledního průzkumu agentury Median přišla koalice o každého sedmého voliče. Za tímto propadem jsou však fakticky pouze občanští demokraté a lidovci, kteří ztrácejí v součtu šest procent oproti měření po volbách, zatímco ANO o stejný počet hlasů narostlo. Piráti a STAN mají dohromady prakticky stejně jako v říjnu 2021 a TOP 09 se stále pohybuje kolem pěti procent. Neboli od tří liberální stran nikdo neutíká ani jim nikdo nepřibývá, konzervaci oslabují a Babiš posiluje.
Poměr mezi vládními a opozičními stranami se pro ty první zhoršil z volebního výsledku 43,5 % na 37,5 %, zatímco ty druhé narostly z 37 % na 45,5 %. Ale výlučně díky ANO, neboť SPD má pořád stejných 10 %. Existuje viditelný transfer příznivců od ODS a KDU-ČSL k oligarchovu hnutí. Ostatní pohyby jsou zanedbatelné. Stalo se tedy to, před čím jsem pravici varoval, když se vzdor špatné situaci a vládním výsledkům pořád nepropadala a Babiš skoro nerostl: že jednou se to může zlomit.
Opravdu voličům konzervativců došla trpělivost?
Vše tomu nasvědčuje. A protože pro liberály to neplatí, oni neodcházejí houfně třeba k Zeleným, tak primárním důvodem není hodnocení vlády jako celku, ale že voliči občanských demokratů a lidovci jsou zklamáni „krvavými kompromisy“ s liberály, mají pocit, že ti „jejich“ tahají v kabinetu za kratší konec. A odcházejí k donedávna nenáviděnému nepříteli. Nepřeceňujme jeden průzkum v polovině volebního období. Ale varování to je.
Jistě, Babiš je silnější magnet než progresivistická zelená pidistrana. Na druhé straně odpor k němu byl u příznivců ODS a KDU-ČSL masivní. Pokud ho přesto řada z nich nyní překonává, je to pro konzervativce hodně špatná zpráva. Ztrácejí tím jednu z hlavních kotev své politiky. Tou druhou mělo být plnění slibů: zejména jde o rozpočtové úspory, obranu ekonomiky před evropskou klimatickou politikou, ale i boj proti migračním kvótám. Tahle „železná jistota“ už ale zrezla dávno.
Petr Fiala a Marian Jurečka se nemohou „utěšovat“ ani tím, že platí cenu za zásadovou zahraniční a bezpečnostní politiku. V té totiž Andrej Babiš ve skutečnosti není až tak razantní, nepostavil se ani proti obranné smlouvě s USA. A dokud jel linku „starají se o Ukrajince, ale ne o naše lidi“, nijak moc nerostl. To až v důsledku zklamání nad přikyvováním utahování šroubů Zeleného údělu, nad neschopností zkrotit rozpočtový deficit a nad nekonzistencí v migrační politice.
Samozřejmě, liberální voliče tohle tak moc netrápí. Povinné solidaritě ohledně běženců a „zezelenání“ vlády dokonce tleskají. A jsou (stejně jako konzervativci) spokojeni s akčním a zásadovým přístupem kabinetu k ruské agresi na Ukrajině. Nemají důvod být naštvaní. Zdaleka ne tolik, jako elektorát ODS a KDU-ČSL. Který navíc trpí zbytečnými kulturními válkami, kdy politici Pirátů, STAN a TOP 09 zuřivě kopou do svých partnerů, a ti se v podstatě ani nebrání.
Babiš na koni
Babišovi se (podobně jako německé AfD) vyplatila sázka na boj proti unijní zelené politice. Psal jsem, že jeho cesta do Budapešti, kde přednesl ostrý projev proti Green Dealu, byl chytrý tah (nyní se to potvrzuje). Obecně dělá všechno pro to, aby získal na svou stranu zhrzené konzervativce. Je ostře proti zrušení manželství coby svazku muže a ženy, proti genderové Istanbulské úmluvě, emisním povolenkám na všechno… A dal si dobrý pozor na kritiku obranné smlouvy s USA.
Lídr ANO také opakovaně sype sůl do ran příznivcům ODS a KDU-ČSL a předhazuje jim, že vládnou s progresivisty a neustále jim ustupují, aby tak vrazil mezi koaliční strany klín. Zjevně to vše docela funguje. Mohou s tím konzervativci něco dělat? Mají docela svázané ruce. Potřebují nějaké viditelné úspěchy, aby se dostali z defenzivy. Musejí hlavně svým voličům přinést nějaký bonus ve formě změkčení Zeleného údělu, nápravy veřejných financí a reálného zlepšení jich životní situace.
To druhé mají členové vlády úplně ve svých rukách. To první ne tak úplně, ale lze čekat, že po hlasování o Evropském parlamentu toto těleso zmodrá a nebude až tak brčálově zelené. Šance na změnu politiky tu je, přichází z velkých západních zemí jako Německo, Itálie Francie a od nejsilnější frakce, jíž jsou evropští lidovci. Chce to ale zvládnout samotné volby do EP a nedostat v nich „na frak“ od ANO.
A doma? Doma se prostě pravice musí více snažit
Pro ODS to znamená předvést se ve finanční a hospodářské politice a v podpoře podnikání. To je její parketa. Samozřejmě rovněž musí konečně přestat budit pochybnosti o tom, zda ještě brání svobodu a nenaskakovat na progresivistickou hysterii, co se týká údajné nutnosti zavést cenzuru, zadusit automobilisty a živnostníky či nařídit povinné přijímání platebních karet.
Lidovci nejsou moc vidět. Kromě předsedy Mariana Jurečky. Jenže penzijní reforma je sice správná a záslužná věc, ale nepřináší moc bodů v tabulce popularity. Do voleb je ovšem čas realizovat politiku podpory rodin, po níž je právě poptávka a v níž je KDU-ČSL silná. Pomoci jí může i program „Oprav dům po babičce“ – musí se však povést, jinak zapůsobí opačně. Změna na postu ministra zemědělství by měla stranu prezentovat v druhém pro ni klíčovém tématu – rozvoji venkova.
Vývoj preferencí je pro konzervativce pobídkou (či posledním zvoněním?) vrhnout se do tvrdé práce. Ale ani to nebude stačit, neboť jak se říká „nejen chlebem živ je člověk“. Důležité jsou také důstojnost a respekt. A ten ODS a KDU-ČSL ztrácejí, přičemž Babiš jim mydlí schody a neustále škodolibě opakuje, jak jsou vůči liberálům slabé a povolné. Musejí začít tím, že prosadí realistickou zelenou politiku a zachrání českou energetiku, automobilky a zbytek průmyslu před klima hysterií.
Za druhé je nutné rychle utnout kulturní války. Ty škodí více lidovcům, protože progresivističtí politici, aktivisté i novináři přednostně útočí na ně, ne na ODS či ANO. Vytvářejí falešný mýtus, že za odmítáním Istanbulské úmluvy či surogátního mateřství pro homosexuály stojí jakási „středověká náboženská propaganda“. Ve skutečnosti drtivá většina zarytých odpůrců jsou ateisté a naopak řada křesťanů je pro. Konzervatismus a liberalismus opravdu nejsou záležitostí víry.
Džin z láhve byl však vypuštěn
V každém případě je pro občanské demokraty a lidovce důležité vnímat dynamiku politického vývoje. Piráti, STAN, TOP 09 a SPD zůstávají na svém a na jejich úkor posiluje hnutí ANO. Aby tomuto „luxování“ zabránily, potřebují nejen lepší výsledky, ale rovněž silněji se vymezit proti liberálním partnerům ve vládě. Ti to činí celou dobu a zjevně bude nutné jim občas vrátit ránu. Jinak se konzervativci stanou směšnými, a tedy pro řadu příznivců nevolitelnými.
V koalici se zkrátka musí „pročistit vzduch“. Liberálům je třeba dát jasně na srozuměnou, že kulturní války končí, na bioetická témata platí moratorium a bude se dodržovat „rádiový klid“. Co se týká evropské politiky, zejména Zeleného údělu a migrace, Piráti, STAN a TOP 09 by měli pochopit, že jejich partneři potřebují svým voličům také něco přinést. A až bude v tom všem jasno? Pak bude třeba tvrdě „makat“, do sněmovních voleb je pořád dost času předvést výsledky.
I když ODS a KDU-ČSL zapracují sebelépe, džin z láhve byl vypuštěn. Hnutí ANO se stává přijatelným a nelze ho vylučovat z úvah o příští vládě. Babiš by v ní neseděl, což by otupilo ostří vzájemné nenávisti. Programově by se s ním konzervativci shodli lépe než s liberály. Taková koalice se stává pravděpodobnou. V této zemi není těžké vyvolat morální paniku a pravice by se mohla takového spojení bát, jakkoli se jeví jako racionální. Strach ale není dobrý rádce.
(10 votes, average: 4,20 out of 5)
Loading... 
Takže “voli či “, z bláta rovnou do senkrovny že. Jak je vidět i když volby stejně nic nemohou ovlivnit, tak český volič má klapky na očích jak pivovarský kůň, vidí pouze dvě možnosti. Vždyť ten trojský kůň vás už prodal, holt ” chudí na duchu budiž pochváleni, neboť oni jakožto voli, na louce nebeské pásti se budou “.
Ten čas, kdy byla ODS pravicovou stranou je tak dávno, že si to někteří z jejich mladých voličů nemůže ani pamatovat. Top00000,9 nebyla pravicová nikdy.