Černochová v USA, Bekova školní revoluce a Rafaj pro euro a migraci

„Nafta v létě výrazně zdraží. Skončí na ni daňová úleva,“ hlásí dnešní Právo. Dojde tedy ke zvýšení daně. Jedné z mnoha, jak ukázal balíček opatření, který si klade za cíl konsolidaci veřejných financí, představený minulý týden vládou. Ten byl již od té doby probrán ze všech možných i nemožných stran. Často a zaslouženě zněla kritika. Předseda vlády za opatřeními, které na mnoha místech popírají program jeho vlastní strany a jdou proti zájmům jejích voličů, pochopitelně stojí. Říká to v rozhovoru pro dnešní MF Dnes.

Je to jednoduché. Máme nějakou podobu výdajů. Ty jsou v posledních letech dramaticky vyšší než příjmy. Řešením je buď výdaje snížit a přizpůsobit je příjmům, nebo na dané výdaje nalézt příjmy nové. Tedy zvýšit daně, jiné peníze stát nemá. (Třetí možností je pak nechat působit inflaci, na což Fialův kabinet také spoléhá.) Všechny tyto varianty jsou politicky zcela legitimní. Většinou žádná nezvítězí absolutně, ale příklon k některé z nich prokazuje, jaké jsou vládní preference a v prospěch čích zájmů jedná. Směřovat ke skandinávskému modelu sociálního státu a přitom mít liberální ekonomické prostředí s nízkými daněmi a přerozdělováním zkrátka nelze. Je potřeba si vybrat.

Skutečně pravicová konzervativní politika by se se současnou podobou výdajů ale smiřovat neměla. Hledání nových zdrojů na jejich pokrytí totiž znamená jediné. Souhlas s tím, jak stát dnes utrácí, tedy paradoxně souhlas s tím, proti čemu tehdy ještě v roli opozice dnešní vládní strany protestovaly. Kritizovat to s představou, která by upřednostňovala řešení jiné, je opět zcela legitimní, o tom je politika. Někdo je nalevo, jiný napravo.

„Tajná mise, Černochová poletí do USA,“ upozorňuje Právo na cestu ministryně obrany. Ta má podle všeho v Pentagonu podepsat obrannou smlouvu mezi ČR a USA. Smlouva, která na Slovensku vyvolala obrovské emoce, u nás prozatím žádné vášně nevzbuzuje. Dohoda asi neznamená, že se Česká republika absolutně vzdává své suverenity ve prospěch zámořské velmoci, jak tvrdí někteří její kritici. Nicméně neoddiskutovatelným faktem je, že proces případného schválení pobytu cizích vojsk na území našeho státu výrazně usnadňuje. To stojí v čase formování nových vojensko-politických bloků ve světě rozhodně za pozornost a kritickou reflexi. Snad se jí dočkáme alespoň při schvalování Parlamentem.

Ministr školství Bek chce „svižnou evoluci českého školství,“ píše deník Dnes. Pokud jste měli pocit, že „svižná evoluce“ by mohla být eufemismem pro „revoluci“, pak informace v článku vaše obavy potvrdí. Plánuje se prodloužení povinné školní docházky na deset let ve formě osm povinných tříd ZŠ plus dvě středoškolské. Důvodem „pravicové vlády“ je v tomto případě boj za rovnost. Současný systém prý totiž podle ministra „nedokáže dobře vyrovnat rozdíly v rodinném zázemí žáků, má tendenci spíše ty sociální rozdíly prohlubovat“. Otázkou je, zda touto revolucí klesne počet inkludovaných let z devíti na osm, nebo zda se zvýší na deset. Co myslíte? Že se tím vším nepomáhá znevýhodněným růst, ale spíše talentovaným klesat na nižší úroveň je většině lidí, kteří mají aktivní nebo pasivní zkušenost se vzdělávacím systémem, více než jasné.

Tak máme dalšího prezidenta pro euro. Prezidentem Svazu průmyslu se totiž stal kytarista kapely EzyWay, právník Jan Rafaj zvaný „Johnny“. Stejně jako mnoho jiných průmyslníků i on zaměňuje zájmy odvětví (jakkoli důležitého), pro které lobbuje, za zájmy celé země. Neboli zaměňuje mikroekonomické přínosy (jsou-li) za makroekonomické problémy, kterým by byla ČR vstupem do měnové zóny vystavena.

Přirozeným experiment budiž Slovensko. Před eurem se zdálo, že co nevidět ČR v konvergenci k průměru EU překoná, všude se o tom psalo, vzpomínáte? Rozdíl mezi ČR a SR se snížil na 7 procentních bodů v roce 2012, dnes je to je cca 23 p. b. Existuje k tomu hezký graf rozevírajících se nůžek. Víc asi netřeba dodávat. Snad jen to, že kromě urychleného přijetí eura, by Rafaj České republice doporučoval problémy na trhu práce řešit migrací…

A něco hořce humorného na závěr. „Svatby pro všechny? Zkuste to, Češi!“ Radí nám na stánkách MF Dnes velvyslanec Spojeného království. V textu se snaží naznačit, že homosexuální sňatky jsou navýsost konzervativní, mimo jiné i proto, že je schválila Cameronova „konzervativní“ vláda. Jistě, pravda je lež, válka mír atd. A proč to excelence píše právě dnes? No přeci proto, že „dnes slavíme Mezinárodní den proti homofobii, transfobii a bifobii (IDAHOBIT), den, kdy se zamýšlíme nad nerovnostmi, kterým nadále čelí mnozí v naší společnosti.“ Myslí proto dnes na „své LGBT+ kolegy diplomaty, kteří slouží své zemi po celém světě, stále častěji v roli velvyslanců a velvyslankyň“.

Tak všechno nejlepší!