ZBYNĚK FIALA
Nám se možná globalizace zamlouvá čím dál méně a sníme o větší soběstačnosti a nižší závislosti, ale Čína má zájem na jejím pokračování. Důrazně to opakoval premiér Li Čchiang ze svébytné parlamentní tribuny (Všečínské shromáždění lidových zástupců) před třemi týdny, a je to také nejsilnější téma probíhající sezóny velkých mezinárodních konferencí jako bylo Čínské rozvojové fórum, které proběhlo v Pekingu na počátku týdne, nebo probíhající „asijský Davos“ Boao Forum for Asia. Boao je letovisko na čínském tropickém ostrově Chajnan.
Vedle toho se velká pozornost soustředila na středeční setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s početnou delegací nejvýznamnějších amerických podnikatelů, kteří se účastnili i Čínského rozvojového fóra.. Byli mezi nimi zakladatel společnosti Blackstone Stephen Schwarzman, předseda agentury Bloomberg Mark Carney, prezident společnosti FedEx Rajesh Subramaniam nebo prezident a generální ředitel společnosti Qualcomm Cristiano Amon. Během setkání Si prohlásil, že čínská ekonomika je “zdravá a udržitelná”, což je úspěch, který “nelze oddělit od mezinárodní spolupráce“.
Konkrétnější ve věcech podnikání byl ve čtvrtek Čeng Šan-ťie, předseda Národní rozvojové a reformní komise, která je přímo propojená se Státní radou (vládou) Číny. Čang, je proto vnímán jako čínská trojka, hned po premiérovi. V Boao informoval, že Čína bude pokračovat v optimalizaci podnikatelského prostředí a nadstandardním otevíráním země. Slíbil také, že na „negativním seznamu“, který vyčísluje omezení pro zahraniční investory, toho bude brzy mnohem míň.
Náměstek ministra obchodu Kuo Tching-tching upřesnil, že Čína bude více pouštět investory do výrobního sektoru a více otevře i telekomunikace a lékařskou péči. Údaje ministerstva obchodu ukázaly, že během prvních dvou měsíců letošního roku vzniklo v celé Číně přibližně 7 160 nových firem se zahraničními investicemi, což je meziročně o 34,9 % více, tedy nejvyšší nárůst za posledních téměř pět let.
Čína se snaží zotavit z tříleté pandemické izolace a její hospodářské oživení je zatíženo strukturálními problémy, mezi něž patří krize v oblasti nemovitostí, vysoké zadlužení místních samospráv, nadměrné průmyslové kapacity, nedostatečná spotřeba a nezaměstnanost mladých lidí, ačkoli ekonomika loni dosáhla 5,2% růstu, pokouší se o velký obraz televize NBC News.
Jednou z cest, jak překonat zpomalování ekonomiky, je rozvoj elektromobility, baterií a fotovoltaiky. Mluvil o tom v Boao předseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Čao Lei-ťi. Takový zelený a nízkouhlíkový rozvoj Číny podle něj povede k obrovskému urychlení hospodářského růstu. Trh s investicemi a spotřebou v této oblasti odhaduje na 10 bilionů jüanů (asi 1,4 bilionu USD) ročně.
Jak připomněl, v současné době je v Číně téměř polovina světové instalované kapacity fotovoltaické energie, v zemi jezdí více než polovina světových vozidel na novou energii, ale najdeme tam také čtvrtinu světového nárůstu nových zalesněných ploch.
Dalším živým tématem byl projekt Pás a stezka, který má dát větší šanci rozvojovým zemím. Zpráva agentury Bloomberg zaznamenává, že Kolumbie má zájem o podporu při výstavbě dvou obrovských železničních projektů propojujících zemi s domácími přístavy a sousedními zeměmi. Jako pohon má přitom sloužil vodík a elektřina. V zemi, kde se tradičně většina dopravy odehrávala na silnici, má během několika let téměř polovina dopravní intenzity přejít na železnici, letadla a řeky.
Laos už má železniční spojení s Čínou v rámci projektu Pás a stezka hotové a snaží se toho využít k přilákání čínských firem, aby do Laosu přenesly část svého dodavatelského řetězce. Vedle toho má zájem o investice do zemědělských projektů podél této dopravní cesty a také o pomoc s rozvojem energetiky. Bilaterálním jednáním nad podobnými projekty byl v programu vymezen čtvrtek a pátek.
Část programu v Boao byla pochopitelně věnována politickým tématům jako je Globální bezpečnostní iniciativa, navržená Si Ťin-pchingem před dvěma lety. Orientuje se na mírové soužití, respekt, dodržování principů OSN, diplomatická řešení konfliktů. Po panelu věnovaném bezpečnosti o tom mluvil s novináři Bill Hayton, odborník na Asii z Chatham House a autor knihy The Invention of China. Řekl, že západní země mají tendenci odmítat Globální bezpečnostní iniciativu a další projekty jako “politiku hesel”.
“Je to proto, že politici v průmyslových zemích si myslí, že vládnou světu a ovládají mocné instituce, jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka,” řekl. Jak však dodal, takový přístup je riskantní. “Evropské mocnosti, státy NATO, Japonsko a Austrálie si musí uvědomit, že se zde hraje širší hra a že Čína odvádí velmi dobrou práci při jednání s Afrikou, Latinskou Amerikou a dalšími asijskými státy.”
(2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Be the first to comment