Co nevyšlo u Klause, vyjde u Zemana? Zbavit prezidenta pravomocí chtěli chartisté už v roce 2009 … |

Sdílet článek:

Hojně diskutovaná aktivace článku 66. Ústavy by mohla dočasně zbavit nemocného prezidenta republiky pravomocí. Co myslíte, mají politici upřímné obavy o osud naší země a o zdraví prezidenta nebo je tu vlivová klika pražské kavárny, která chce každou nepohodlnou hlavu státu prostě odstavit stranou a získat prostor pro prosazení svých zájmů? Obáváme se, že správná je druhá varianta. Připravovala se dlouho. A spolupracovali na ní ústavní právníci, politici, lékaři, analytici i novináři. Hlavní roli hrají bývalí chartisté, jejich spolupracovníci a také Česká televize.

Nemocného Havla se v parlamentu zastával Miloš Zeman, apeloval na lidskost

Vzpomínáte na nemoci prezidenta Václava Havla? Byl v kritickém stavu. Byl na řízeném dýchání. Nemohl mluvit. S manželkou si psal jen vzkazy. Pod vlivem informací z rakouského Innsbrucku se lidé strachovali o jeho život. A vzpomínáte, že by tehdy někoho napadlo zbavit prezidenta Václava Havla jakýchkoli pravomocí? Nezaznamenaly jsme, že by tehdy někdo hovořil o článku 66 Ústavy ČR. Naopak, redaktoři ČT přáli přímo z obrazovky prezidentu Havlovi brzké uzdravení. Pozoruhodné přitom je, že už tehdy po Havlově boku stál současný senátor a kandidát na prezidenta Pavel Fischer, který mohutně usiluje o zbavení Miloše Zemana prezidentských pravomocí. Prý není schopen funkci vykonávat. V případě pobytu prezidenta Václava Havla na jednotce intenzivní péče v kritickém stavu a se řízeným dýcháním tehdejší hradní úředník Fischer nutkání zmiňovat to, že prezident není schopen vykonávat svou funkci, neměl. Ale k úloze Pavla Fischera, který sám sebe nazývá stínovým prezidentem, se ještě dostaneme.

Jediní, kdo tehdy na nemoc prezidenta Václava Havla poukazoval, byli v poslanecké sněmovně Sládkovi republikáni. A to tak, že chtěli kvůli Havlově nepřítomnosti přerušit projednávání vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Leč neúspěšně. Tehdejší Sněmovna v Havlově nemoci neviděla žádný politický problém. Její předseda Miloš Zeman osobně při jednání sněmovny vyzýval ty poslance, kteří detailně popisovali Havlovy problémy, jako například „perforace trávící trubice,“ aby tyto detaily vynechali, protože je to obecnou lidskou slušností. Slova o článku 66 naší Ústavy nepadala.

Návod na odstavení Václava Klause. Autor: Jan Kudrna (dnes člen Legislativní rady vlády ČR)

Tato situace se ale změnila s novým prezidentem, nepřítelem pražské kavárny Václavem Klausem. V souvislosti s tím, že Václav Klaus odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu tehdy někteří lékaři, například doktor Hnízdil, veřejně zpochybňovali jeho duševní zdraví. A článek 66. Ústavy? O ten se začala zajímat tehdejší místopředsedkyně Senátu za ČSSD Alena Gajdůšková a pozor: bývalý poradce Václava Havla Jiří Pehe ve spolupráci s ústavním právníkem Janem Kudrnou, dnes docentem na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Právě ten dal v roce 2009 v dopise Jiřímu Pehe návod, jak účelově a bezdůvodně podle článku 66. Ústavy na čas odstavit stranou nepohodlného prezidenta a umožnit jeho politickým oponentům Lisabonskou smlouvu podepsat. Celý vtip je v tom, že podle našich zákonů úkony, které za prezidenta republiky provedl někdo jiný v době, kdy byl zbaven svých pravomocí, zůstávají v platnosti. A to i přesto, že se prokáže, že prezident nebyl svých pravomocí zbaven důvodně. Tolik interpretace docenta Kudrny, jinak též častého hosta České televize, častého hosta Knihovny Václava Havla, kandidáta ČSSD na politickou funkce a pozor, také poradce politiků ČSSD Zaorálka nebo Sobotky. A v současné době také vlivného člena Legislativní rady Vlády.

U Václava Klause k aktivaci článku 66 nakonec nedošlo. Lisabonskou smlouvu podepsal. Ale jak víme, pražská kavárna se nevzdává.

Co nevyšlo u Klause, můžeme zkusit na Zemana!

Přečtěte si, co říkal bývalý ministr vnitra, chartista a spacákový revolucionář Jan Ruml v roce 2016 na televizní obrazovce: „Chtěl bych popřát Miloši Zemanovi ke státnímu svátku, aby poslanci a senátoři v sobě vyvolali tolik síly a hlasovali prostým usnesením o tom, že prezident Zeman není ze závažných důvodů schopen vykonávat svoji funkci podle paragrafu 66. Ústavy. On se pak bude muset bránit u Ústavního soudu. Ale chvíli budeme mít od něj pokoj.”

A pak už to jelo jak po másle. V roce 2019 se začal za článek 66 mohutně přimlouvat lžidoktor Jan Kalvoda a s ním někteří politici. Například poslanec STANu Jan Farský tvrdil, cituji, „že by to šlo udělat“ a že by „to byl vtipný šťouchanec“. Blázen, zrádce a nemocný stařec. I těmito slovy v prosinci 2020 novinář, chartista a bývalý mluvčí Občanského fóra Jan Urban vyšperkoval svůj text, ve kterém horoval pro aktivaci článku 66 a dával návod, jak mají obě komory parlamentu postupovat. A v létě 2021 předložil senátor Pavel Fischer (bývalý spolupracovník Václava Havla) zprávu, ve které tvrdí, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat svou funkci. Senátní komise pro ústavu aktivaci článku 66 tehdy ještě nedoporučila.

Komplot vítězů voleb a vlády nebo „upřímná starost“ o blaho země?

Dnes je situace opačná. Od hospitalizace prezidenta Miloše Zemana považují někteří politici a novináři zbavení prezidenta pravomocí za hotovou věc. Pod každodenním nánosem útoků na sporně fungující prezidentskou kancelář zuří nelítostný politický boj. Kdo ze současných mocných je v něm opravdu na jaké straně, není jasné. Tak jen fakta: Architekt nápadu, jak účelově použít článek 66 ústavy na dočasné odstavení prezidenta docent Kudrna je členem Legislativní rady vlády premiéra Babiše. Zajímavá je též úloha dalšího ústavního právníka, profesora Jana Kysely. Ten působí jako tajemník senátní komise pro ústavu a je horlivým zastáncem zbavení prezidenta pravomocí. Ačkoliv pracuje pro Senát, který se na zdraví prezidenta Miloše Zemana dotazoval v Ústřední vojenské nemocnici, nebrání mu to v tom, aby pomáhal Ústřední vojenské nemocnici s vypracováním odpovědi nemocnice pro Senát, která v tuto chvíli slouží jako zásadní záminka pro zbavení prezidenta pravomocí. Profesor Kysela se netají svou dlouhodobou nechutí k prezidentu Zemanovi a úzkým přátelstvím s chartistou a komunistou, expremiérem Petrem Pithartem. A další fakta: Prezident Miloš Zeman je hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici, která je zřízena Ministerstvem obrany a Babišovu ministru obrany také podléhá. Je tedy zajímavé slyšet, že z tohoto prostředí unikají do České televize informace z lékařských kruhů. Za bezpečnost prezidenta zodpovídá ochranná služba Policie České republiky. Ta spadá pod Babišova ministra vnitra Hamáčka. I od ochranky pronikají dle tvrzení České televize pikantní informace o nemoci hlavy státu. Sám premiér Babiš by nejraději odvolal hradního kancléře a vyzval svého ministra zahraničí k odebrání pasu jednomu z prezidentových poradců.

Když by byl prezident bez pravomocí

Mimochodem co by se asi stalo, kdyby byl na chvíli „pokoj od Zemana“, jak si přejí bývalí chartisté a někteří současní politici? Šéf BIS Koudelka by se zřejmě okamžitě stal generálem. Profesorem a soudcem by se stal každý, kdo by si zamanul. Do bankovní rady by byli jmenováni kývači zadlužování a fanatičtí příznivci eura. K Ústavnímu soudu, který teď není kompletní, by byl jmenován třeba právě docent Kudrna, který tak hýří návody, jak účelově zbavit hlavu státu na pár dní pravomocí. Je otázka, co by se stalo s padesáti diplomaty, kteří mají být vysláni do zahraničí, nebo třeba s různými mezinárodními smlouvami,
o jejichž existenci veřejnost nemá ani ponětí.

Prezident Miloš Zeman byl zvolen v přímé volbě a má mandát miliónů občanů. Opravdu jsme tak slabá demokracie, že připustíme, aby prezidenta České republiky o pravomoci připravila neutuchající elitářská zloba lidí, kteří pohrdají občany, protože jsou přesvědčeni o své výjimečnosti, navíc opřená o jedinou zprávu z nemocnice, která podléhá vládnímu hnutí, vedenému bezpáteřním konjukturalistou? A kterým propagandisticky sekundují média, v čele s Českou televizí? Pokud se tak stane, pak drtivě zvítězí lež a nenávist nad pravdou a láskou. Jako vždy ale jen dočasně!