JIŘÍ WEIGL
Skončily krajské volby a první kolo voleb senátních a jejich poselství je zcela jasné – čeští občané rozhodně odmítli politiku Fialovy vlády. Voliči buď k volbám znechuceně vůbec nepřišli, nebo masivně volili hlavní opoziční stranu ANO, která zaznamenala drtivé vítězství.
Detailům volebních výsledků v jednotlivých krajích nemá smyslu se na tomto místě podrobně věnovat – od sobotního odpoledne je jejich rozborů ze všech hledisek všude plno. Je třeba pouze zdůraznit, že vedle triumfu ANO stojí za zmínku fenomenální vítězství hejtmana Kuby s jeho čistou ODS kandidátkou v Jihočeském kraji a lidovce Grolicha v barvách koalice SPOLU na jižní Moravě. V jejich případě voliči ocenili vedle jejich nezpochybnitelné úspěšné a viditelné práce pro region i jejich charismatické a vědomě se od linie vedení jejich partají odlišující politické osobnosti. To je jasný důkaz, že voliči neodmítají paušálně politické strany jako takové, ale politiku, kterou právě dnes jejich vedení provádí.
A je třeba opakovat, že Fialův pětikoaliční projekt těžce pohořel. Z ODS se pod jeho vedením stala jakási nová Unie svobody, partaj zcela popírající své kořeny a původní pravicový konzervativní ideový základ. Dnes je beztvarým útvarem nadbíhajícím levicovým progresivistům a bez mrknutí oka uskutečňujícím jejich politiku. Fialova vláda poslušně a iniciativně přejímá a realizuje všechny bruselské zelené plány, které ničí českou ekonomiku a její perspektivy i životní úroveň občanů. Chlubí se tím, že v době českého předsednictví pomohla prosadit nejděsivější součásti Green Dealu, a neváhá podle přání špiček EU rozbíjet V4 a ničit spolupráci s tradičními přáteli a spojenci naší země Slovenskem a Maďarskem, které se odvažují v EU prosazovat a hájit vlastní národní zájmy. Psí poslušnost předvádí Fiala a spol. vůči Bidenově demokratické administrativě USA, jíž se snaží zavděčit extrémistickými postoji vůči konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě. Netají se nepřátelstvím vůči Donaldu Trumpovi a konzervativním silám v Západní Evropě, které získávají na síle.
V domácí politice vláda prokazuje nekompetentnost v hospodářské oblasti – zcela propadla v době energetické krize, která díky její politice znamenala a znamená v evropském srovnání extrémní zvýšení cen energií, zcela netečná byla vůči nárůstu inflace a tápe kolem státního rozpočtu, jehož vládní výdaje není schopna omezit. Stabilizovala jej pouze všeobecným zvýšením daní a úsporami na úkor seniorů. Umožňuje a podporuje přisátí ohromného počtu pokrokářských aktivistických neziskovek na státní aparát a veřejné zdroje a jejich neomezený vliv na vládní politiku a společnost.
Víkendové volby ukázaly, že většina voličů tuto politiku jednoznačně odmítá. Přestože premiér Fiala se snaží svůj debakl popírat a tvrdit, že vlastně o nic nejde, že se jednalo o krajskou politiku a ne politiku celostátní, drtivé vítězství opozice říká něco zcela jiného. Bylo to až na malé výjimky (Kuba, Grolich, Půta) referendum o vládě a její politice. Volby ukázaly, že lidé odmítají západní progresivismus, před nímž Fiala zcela kapituloval, a servilně mu slouží. Potvrzuje to fatální knockout, který utrpěla ve volbách Pirátská strana, která prakticky zmizela z krajské scény a její vedení po této katastrofě podalo demisi. Tento koncentrát levičáckého zeleného progresivismu, který si Fiala příznačně přibral do vlády, u nás nahrazuje západoevropské zelené. Za tři roky ve vládě se zcela zdiskreditoval a směřuje po právu k zániku.
Česká veřejnost nezapomněla na svou zkušenost s komunistickou totalitou, nechce se dožít návratu starých poměrů jenom zabalených v novém zeleném kabátě, chce svobodu, chce prosperitu, chce mír. Dnešní Západ, kterému Fiala do roztrhání těla slouží, směřuje jinam. A to je problém.
Lidé opakovaně ve volbách vyjadřují nespokojenost s poměry a politikou, ale nic se nemění. O všem se rozhoduje jinde, jejich hlas nemá význam. Tak jako v minulých volbách do Evropského parlamentu – můžeme si volit, jak chceme, Ursula je zpět a jede se ve starých kolejích ještě rychleji. Ani tyto krajské a senátní volby na politickém statu quo nic nezmění a je velká pravděpodobnost, že k podstatné změně politiky a poměrů nedojde ani po volbách parlamentních příští rok. Svěrací kazajka EU to nedovoluje. Politická demokracie i na národní úrovni zkrátka přestává fungovat a ztrácí smysl, jímž je průběžná změna politiky a řešení problémů společnosti podle pravidel. To znamená že nás a Evropu čeká doba velkých otřesů, zmatků a nejistot. Problémy a nespokojenost budou jenom narůstat. Jedno je totiž jisté – to co nám Fiala a spol. vnucují, nemůže fungovat a většina lidí to už poznala a odmítá to.
Jiří Weigl, IVK
“O všem se rozhoduje jinde, jejich hlas nemá význam.” Blbost. Nonsens, Weigel! Co čekáš, že vhodíš hlas a Fiala/EU srazí paty? Rozhlédni se trochu, rozhlédni se po Evropě! Praská to na všech stranách, jen v bruseli, se tváří, že se nic neděje – stejně jako Fiala. Je jisté magické procento, pod které podpora nesmí klesnout; jak se to stane, jde vláda/strana do kelu. A nejde jen o voliče, jde i o velké hráče, o ničení evropského průmyslu. Volič je propojený s průmyslem, průmysl s voličem, to všechno je tělo Evropy, ať si plkají v bruseli, co chtějí. Mají jiný zdroj příjmů než nás? Mají vojsko? Nemají nic než mandát – a ten začíná být zatraceně děravý. Sledujeme soumrak jisté civilizace v přímém přenosu.
Krásný příklad logiky Jiřího Weigla: Můžete být klidně politikem v NSDAP, ale hlavně, že to děláte dobře… Nesvědčí to náhodou o nedospělosti voličů, že podporují fikovými listy tyto pány a pomáhají stranám, které zastupují, škodit dál a dál 🙁 Už někdo panu Weiglovi řekl, že za ten morální úpadek mohou morálně upadlí voliči? Ne politici! Ale voliči!
Voliči si vybírají jen z toho, co se jim nabízí. Vy víte o nějaké straně, která se natolik osvědčila, že ji lze bez špatného svědomí volit? Vždyť všechny ty strany, které se dostaly zatím k lizu, se chovaly v podstatě stejně, lišily se jen mírou schopnosti či spíš neschopnosti a každá další vláda byla o něco horší, než ta předešlá. Kdysi mnozí z nás volili Věci veřejné Víta Bárty. Ne proto, že by je nějak zvlášť přesvědčil, spíš proto, že o ostatních už věděli, že nestojí za nic, zatímco “Veverčáci” ještě neměli příležitost se projevit. No, tak se projevili a ukázali se stejní, jako ostatní. Tak co byste tak voličům poradil?
Ať se zeptá pan autor z klubu neomylných svého jediného všehosvětaznalého nadřízeného, proč nám v naši zemičce už nic nepatří včetně představte si skoro celých měst ve formě bytů které vlastní norské fondy, kdo k tomu dal zelenou ve formě zákonů po roce 1989, a proč není za Komárka koruna jak marka.