Diplomatický cirkus pokračuje

Nejlepší diplomaté světa: Český prezident a premiér si neplánovaně „odletěli“ na okraj světové scény

Tak nám zase jednou udělali páni z Hradu a Strakovky reklamu. Na inauguraci nového prezidenta Spojených států Donalda Trumpa se totiž neobjeví ani prezident Petr Pavel, ani premiér Petr Fiala. Prý je to zcela normální, běžné a neosobní – vlastně by se divili, kdyby je vůbec pozvali. Naše diplomacie opět předvedla, že chování řeznického psa je vrcholný styl, když chcete reprezentovat Česko na globální úrovni.

Z ruky, kterou si nepodáme, se přátelství nestane

Prezident Pavel kdysi Trumpa nazval „odpudivou lidskou bytostí“ a s gustem dodal, že by si s ním ani nepodal ruku. Inu, Trump na oplátku tu svou ani nenatáhl a rozhodl se, že českou delegaci bude reprezentovat velvyslanec Miloslav Stašek. Koneckonců, když vás někdo nazve odporným, asi nečekáte, že mu pošlete pozvánku se zlatým lemováním a s textem „Péťo, prosím přijď, fakt tě potřebujeme!“

Trump možná není diplomat roku, ale jednu věc chápe: kdo hází kamením, měl by se připravit, že mu zůstanou jen střepy. A zatímco z Hradu přichází výmluvy, že pozvání českých vrcholných politiků nebylo zvykem ani dřív, naši západní sousedé – Němci, Francouzi i Britové – se na inauguraci určitě objeví. V diplomacii totiž platí staré dobré pravidlo: drž jazyk za zuby, pokud nevíš, kdo tě jednou může zachránit.

Fialovo ticho po pěšině

A co náš drahý premiér Fiala? Inu, ten se tváří, že je všechno v pořádku, že diplomacie šlape jak naolejovaný stroj, a ještě stihne jedním dechem dodat, že Česko je přece respektovanou zemí. Tak jistě. Asi stejně jako papírový kapesník v hurikánu. Ale co, hlavně že to na Twitteru vypadá pěkně.

Jediné, co snad premiéra omlouvá, je fakt, že kdyby jel na inauguraci, nejspíš by stejně jen kontroloval, jestli tam není někdo z Babišovy rodiny a jestli náhodou nečeká ve frontě na raut s koblihami.

Diplomatický cirkus pokračuje

A tak zatímco skutečné velmoci řeší strategická spojenectví a osobní vztahy s novým prezidentem, česká politická scéna se soustředí na svou oblíbenou disciplínu: fňukání a házení špíny. Ať už jde o prezidenta, premiéra nebo jiné politické postavičky, jedna věc je jistá – česká diplomacie se na světové scéně drží spíš jako kůl v plotě než jako respektovaný partner.

A kdo ví, možná za pár let budeme koukat na inauguraci jiného prezidenta – a Česko si tam opět vyšle velvyslance. Protože jak už to u nás bývá: s diplomacií si nelámeme hlavu, vždyť to „nějak dopadne“.