Do roku 2030 doslouží miliony baterií elektrických aut. Jsme připraveni se s nimi vypořádat?

Do roku 2030 skončí v USA více než šest milionů baterií pro elektromobily jako šrot a odvětví recyklace a opětovného použití má co dělat, aby s tím udrželo krok. Někteří výzkumníci předpokládají, že jen do roku 2025 bude recyklace představovat odvětví v hodnotě mnoha miliard dolarů.

Americký prezident Joe Biden chce, aby se Amerika stala v odvětví baterií pro elektromobily klíčovým hráčem.

Zatímco však má Bidenova administrativa v hledáčku svůj cíl, zasvěcenci upozorňují na nástrahy odvětví.

Vzhledem k potenciálně nebezpečnému chemickému složení lithium-iontových jednotek pro elektromobily je zapotřebí konkrétních řešení dříve, než se bude lavina vybitých baterií někde povalovat a čekat na recyklaci jako tikající časovaná bomba.

Lidé, kteří se zabývají prodejem elektrických vozidel, se při dotazu na to, co se stane se všemi starými bateriemi, snaží vykroutit nebo nabízejí neurčité obecné odpovědi – recyklace nebo tzv. druhotné použití.

Druhotné použití představuje možnost využití baterií elektromobilů, které již nejsou vhodné pro pohon, pro alternativní užití, jako je skladování energie.

A i když je to začátek, zůstává tu ta otázka na konci: Jak může Amerika efektivně naložit s miliony zcela vybitých, vadných nebo stažených elektrických automobilů?

Pro lidi, kteří se specializují na nebezpečný odpad, je nakládání s lithiovými bateriemi vážné téma.

„Pro mě je největší výzvou, kterou vidím, zejména v případě druhotného použití, bezpečnostní stránka,“ řekl Scott Thibodeau ze společnosti Veolia North America deníku The Epoch Times.

Thibodeau je generálním manažerem environmentálních služeb a řešení ve společnosti Veolia North America, která je druhou největší firmou pro odstraňování nebezpečných látek ve Spojených státech.

Vysvětlil, že chemické složení lithium-iontových baterií je problematické, protože je nelze skládkovat nebo recyklovat tak snadno jako některé jiné materiály. Aby bylo možné zodpovědně rozebrat, zabalit a zlikvidovat staré jednotky, je potřeba přizpůsobit se rozvíjejícímu se odvětví elektrických vozidel.

„Nekontrolovatelná termika“

Dle Thibodeaua je balení a logistika nákladná, ale daleko větším problémem je riziko vzplanutí a s ním spojená další rizika.

29. června 2021 začalo v illinoiském Morrisu hořet v továrně, ve které bylo uloženo několik tun baterií, většinou lithiových. Požárníci měli problém oheň uhasit, protože tradiční metody hašení na lithiové baterie, které nepotřebují k hoření kyslík, nefungují. Obyvatelé z okolí museli být evakuováni.

Thibodeau říká, že požár lithiové baterie sice nelze snadno uhasit, ale že řádné proškolení lidí v oblasti snižování rizika požáru a správné zacházení s ní a její skladování je velkým krokem správným směrem.

Recyklace baterií pro elektromobily představuje další významnou překážku. To je způsobeno třemi komplikacemi, mezi které patří náklady, stávající kapacita pro uspokojení poptávky a prostý fakt, že tyto baterie není snadné recyklovat.

„V současné době se recykluje méně než pět procent lithiových baterií, které dosáhnou konce své životnosti,“ uvedl pro The Epoch Times mluvčí skupiny Greenly, která se zabývá oborem uhlíkových emisí.

Zástupce Greenly dále vysvětlil, že ačkoli potenciál pro zvýšení recyklace existuje, u lithium-iontových baterií to není možné, dokud nedosáhnou konce své životnosti.

„Průmysl zatím nemá znalosti ani zkušenosti potřebné k tomu, aby se naučil tyto baterie recyklovat nebo maximalizovat jejich využití dříve,“ dodal.

Zde přichází na řadu aplikování druhotného užití, které může neporuchovým bateriím pro elektromobily zajistit dalších 10 let životnosti. V podstatě také získávají čas na to, aby je dohnaly rozvíjející se recyklační společnosti.

Někteří odborníci však tvrdí, že poptávka po recyklaci by mohla převýšit kapacity.

„I v roce 2025 bude většina recyklace pocházet z výrobního šrotu. Teprve v roce 2030 předstihnou použité elektromobily výrobní šrot jako zdroj většiny recyklovaných kovů z baterií,“ uvedl pro The Epoch Times spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Impossible Mining Oliver Gunaseka.

Gunasekova společnost nabízí těžbu na mořském dně jako alternativu k tradičním metodám těžby nerostných surovin. Podle jeho odhadu bude těžba lithia pokračovat až do roku 2050, nebo dokud nebude dostatek bateriového šrotu k uspokojení poptávky v tomto odvětví.

„Nová těžba se musí pětinásobně zvýšit, aby bylo možné přejít od fosilních paliv k čisté energii. Pouze kovy pro baterie z mořského dna mohou tento materiál dodat bez značného dopadu na ESG,“ řekl Gunaseka.

A podle Thibodeaua je stále třeba počítat s vysokými provozními náklady.

Náklady na metrickou tunu „černé pasty“, která přijde do recyklačního zařízení, se mohou vyšplhat na 300 dolarů. I po odstranění ziskových kovů je třeba řešit provozní režii, bezpečnostní předpisy, vybavení a platy zaměstnanců.

Bidenovy dotace pro zvýšení výroby baterií pro elektromobily zahrnuje pouze 60 milionů dolarů na aplikování druhotného použití.

Zatím ale neexistuje jasný přehled výdajů pro recyklační průmysl.

„Druhým největším problémem je řízení a snížení nákladů na recyklaci a opětovné využití,“ řekl Thibodeau a dodal: „Odvětví potřebuje zákony o zpětném odběru, zákazy skládkování a zefektivnění dostat to z bodu A do bodu B.“