Drahé Chorvatsko! Proč vyletěly ceny? |

Sdílet článek:

Zavedení eura v Chorvatsku podle hlavního ekonoma chorvatské centrální banky Vedrana Šošiće v jeho zemi způsobilo lehké zdražení služeb, jelikož se nahoru zaokrouhlily ceny některých tamních služeb a zdražila například káva či služby v kadeřnictvích. Největší vliv na znatelný růst cen v chorvatských hotelech a restauracích však dle něj měla rekordní loňská sezóna i velký tlak na růst mezd, které v zemi rostou asi o 13 procent ročně. Hoteliéři a restauratéři dle Šošiće viděli, že si náklady do cen mohou promítnout a znatelně zdražit. „Myslím, že je jasné, že se to stane, pokud své ceny zvýší až příliš,“ naznačil pro pořad Svobodný trh ekonomky Hany Lipovské.

Šošić v rozhovoru pro pořad Svobodný trh ekonomky Hany Lipovské poznamenal, že byla inflace v Chorvatsku v uplynulém roce „o něco vyšší“ než ve zbytku eurozóny a pohybovala se kolem 8 procent. Za tímto rozdílem dle něj stojí zejména sektor služeb a především růst cen v hotelech a restauracích. „V uplynulém roce jsme byli svědky růstu cen v sektoru služeb zejména v hotelích a restauracích. Právě to je největší faktor inflace v Chorvatsku. Ostatní ceny se pohybovaly víceméně v souladu s tím, co vidíme v eurozóně,“ poznamenal s tím, že se zvyšovaly také ceny potravin.Zatímco byla celková inflace na osmiprocentní výši, v hotelích a restauracích se mělo zdražit meziročně až o 17 procent. „Jaké jsou pro to důvody? Zaprvé tu máme konvergenci a cenová hladina potravin a služeb je stále dost pod průměrem eurozóny. Takže s tím, jak se bude zvyšovat naše příjmová úroveň, budeme svědky postupného dohánění průměrné úrovně v eurozóně. Je to tedy normální proces, který se však v uplynulém roce zrychlil,“ shrnul hlavní ekonom chorvatské centrální banky.Vliv na růst cen dle něj mohlo mít také to, že země v loňském roce zažila velmi dobrou sezónu. „Chorvatsko zaznamenalo ze všech evropských zemí největší oživení příjezdů turistů a jejich výdajů. Byl to rekordní rok, který překonal o čtvrtinu i rok 2019. Lidé na začátku léta, kteří pracují v tomto sektoru, viděli, že je taková obrovská poptávka,“ poukázal, proč si hoteliéři a restauratéři mohli dovolit zdražit.

Projevit se mělo také zdražení potravin, jelikož to je pro toto odvětví vstupem, ale také růst cen energií či rovněž náklady na pracovní sílu, jelikož v Chorvatsku rychle rostou mzdy. „Mzdy v Chorvatsku rostou asi o 13 procent ročně. Jde o podstatný reálný nárůst,“ pravil s tím, že je zároveň v turistickém sektoru, hotelech a restauracích také značný nedostatek pracovních sil, což tlačí na mzdy.

Přijetí eura dle Šošiće mělo na zdražení u služeb jen necelý jednoprocentní vliv. Vliv na celkovou inflaci mělo zavedení eura pouze 0,4 procenta, spočítali bankéři ECB. „Je to způsobeno zaokrouhlením cen některých služeb. Například u kávy, jejíž ceny se zvýšily. Nebo u kadeřnictví, kde se zaokrouhlily ceny nahoru,“ shrnul.

Ztráta nástrojů tamní centrální banky, která se důsledkem zavedení eura, nad nímž má kontrolu ECB, pak podle chorvatského ekonoma nemá na aktuální zdražování příliš vliv, jelikož sice dříve mohla tamní centrální banka svými zásahy například posílit kurz kuny, jako se děje v Česku s korunou, v takovém případě by dle něj ale bylo Chorvatsko nekonkurenceschopné a i kdyby nyní měla možnost využívat své nástroje, raději by do měnového kurzu stejně nezasahovala.S aktuálním růstem cen se dle něj má popasovat trh a je rozumné do cenotvorby nezasahovat. „Když pronajímatelé apartmánů uvidí, že je poptávka velmi malá, když se ceny příliš zvýší, velmi rychle by ceny snížili. Myslím, že je jasné, že se to stane, pokud tito lidé své ceny zvýší až příliš,“ doplnil.