Dvacatero Zeleného kruhu

Zelený kruh (zastřešující organizace ekologických organizací, stran a nátlakových skupin) vydal jakési dvacatero pro „stabilnější“ Česko. Co se tím míní, je velká otázka. Faktem je, že zelené politické strany mají nepatrné volební preference a nevládní, neziskové a podobné zelené politické organizace mají nulovou demokratickou legitimitu a naprostou většinou občanů jsou vnímány, dle mého soudu zcela oprávněně, negativně.

Plán v bodech

Body jsem stáhl z webu zeleného kruhu, zde jsou v celé své duchaplnosti:

1.  Národní plán na obnovu přírody
2.  Důsledná ochrana přírody na 10 % území
3.  Silná krajina = silná ekonomika: Investice do půdy, vody, venkova i měst
4.  Přirozené řeky
5.  Odolné a udržitelné zemědělství
6.  Adaptace a mitigace změny klimatu v lesích
7.  Reforma územního plánování
8.  Modernizace energetiky – rozvoj OZE pro bezpečný odklon od uhlí
9.  Spravedlivá transformace a řešení energetické chudoby
10. Udržitelná městská mobilita
11. Ochrana zvířat do Ústavy
12. Udržitelná živočišná výroba a spotřeba
13. Ochrana divokých zvířat v zájmových a dalších chovech
14. Lepší podmínky záchranných stanic pro divoká zvířata
15. Klimatická politika (evropské a mezinárodní závazky)
16. Evropské fondy
17. Prevence vzniku odpadů
18. Výrobky bez toxických látek
19. Zapojování veřejnosti do rozhodování a spolupráce s nevládními organizacemi
20. Efektivní a víceleté financování veřejně prospěšných činností

Komentáře

Onen plán jsem si dovolil opatřit bod po bodu komentáři, protože rozhodně stojí za to mít takové komentáře k dispozici pro případ nějakých hádek či diskusí ze zelenými aktivisty.

01 Národní plán na obnovu přírody

To, co zelené organizace prohlašují za „obnovu přírody“, je fakticky její destrukce. Včetně masového hynutí rostlin i živočichů.
Není také úplně jasné, jakou přírodu zde zelení chtějí obnovovat. Silurské moře? Kamenouhelné pralesy přesliček a plavuní? Nějaké druhohorní biotopy? Třetihorní subtropický les? Ledové pláně dob ledových? Čtvrtohorní krajinu s neandrtálci? Středověkou krajinu?
Možná ty otázky znějí absurdně, ale jsou položeny proto, aby si čtenář uvědomil obrovskou dynamiku a proměny přírody, které dneškem zcela jistě nekončí, ale budou pokračovat dál do budoucnosti, ať se to komukoli líbí nebo nelíbí. Proto je „obnova přírody“ naprosto prázdný pojem, který může být naplněn čímkoli, třeba i pláněmi holých kamenů, skal a škváry, které zde také byly – v době před vznikem života (a pár atomovek by naplnění této vize s přehledem zvládlo).
Nehledě k tomu, že „obnova přírody“ podle ekologů zpravidla dopadá na krajinu, její obyvatele a její přírodu naprosto katastrofálně. Devastace Šumavy to ukazuje zcela jasně. Devastace Českého Švýcarska požárem, živeným „ekologicky“ ponechaným dřívím v lese, také. Lze jistě očekávat podobný negativní dopad zřízení CHKO Kokořínsko. Samozřejmě je třeba se děsit následků připravovaného a vládou vší mocí protlačovaného vyhlášení CHKO Soutok, proti vůli místních obyvatel, kteří budou ekonomicky silně poškozeni.
CHKO vždy znamená pro místní obyvatele naprostou katastrofu, výrazné omezení ekonomických aktivit, a to i těch které jsou prováděny na pozemcích v jejich vlastnictví, velice často je omezen i jejich pohyb na cosi srovnatelného s vycházkami z vězení první nápravně výchovné skupiny. Podobně katastrofální je i dopad na jakékoli návštěvníky, takže atraktivita oblasti pro rekreaci i turistiku je výrazně snížena. Negativní dopad na zde rostoucí rostliny a žijící živočichy byl zmíněn výš, nesmyslnost CHKO je popsána komentářem k následujícímu bodu.

02 Důsledná ochrana přírody na 10 % území

Zcela jistě naprostý nesouhlas. To, co pokrývá plochu našeho státu, je kulturní krajina. Ta tu začala vznikat od okamžiku, kdy sem nastoupili první lidé. Dalším zlomem byla neolitická revoluce, od níž se krajina začala obohacovat zhruba do čtverce komponovanými poli v blízkosti lidských sídel. Na přelomu doby románské a gotické (zhruba v době, kdy Přemyslovci postupně získali královský titul) se pole přeměnila, v návaznosti na změnu techniky orby (pole již nebylo nutno orat dvakrát, podruhé napříč první orbě, čemuž vyhovovala jeho co největší podobnost čtverci), na dlouhé „nudle“, které přetrvaly až do dvacátého století, kdy začal probíhat proces sjednocování polí do větších a kompaktnějších celků (do něj ještě zasáhla kolektivizace). Stejně se měnil, v návaznosti na techniku rostlinné výroby i změny klimatu, i rozsah obdělávané půdy. Nejdříve byly obdělávány černozemě, později, zejména v souvislosti se středověkým klimatickým optimem, se lidé dostávali i na půdy s nižší bonitou a ve vyšších polohách. Chladna na konci středověku tento proces částečně zvrátila, nicméně oteplení v 16. století vedlo opět k expanzi lidských sídel i hospodářské činnosti do podhůří a na vrcholky nižších pahorkatin a vysočin. I „panenská“ příroda na většině území Šumavy a v nižších polohách Krkonoš, Krušných hor i Jizerských hor (a dalších) vznikla později na polích a pastvinách, opuštěných v průběhu „Malé doby ledové“. Tento proces proběhl i na prakticky celé ploše Drahanské vysočiny i Českomoravské vysočiny. Jak tedy můžeme chránit „přírodu“, když ji vlastně nemáme? Tolik o smysluplnosti „obnovy přírody“ i tvorby CHKO, budovaných ve zpustošené kulturní krajině, nemající prakticky žádný vztah k tomu, co v ní existovalo před nástupem lidské hospodářské činnosti.

03 Silná krajina = silná ekonomika: Investice do půdy, vody, venkova i měst

Tohle je snad takový nesmysl a soubor protimluvů, že ho ani nemá cenu komentovat. Není ani definováno, co to znamená ono „silná“, protože pod tím si může každý představovat cosi úplně odlišného od představ ostatních lidí.

04 Přirozené řeky

„Přirozené řeky“ jsou nebezpečný nesmysl. I u nás za posledních povodní zemřelo několik lidí v důsledku toho, že zelení zločinci blokovali a blokují výstavbu protipovodňových hrází, polderů a přehrad.
Ve Španělsku v téže době, v důsledku likvidace protipovodňových přehrad, měli podobných obětí víc než šedesát.
Naopak, vodní toky je nutno zabezpečit tak, aby nemohly ani při povodních napáchat škody, a na zelené, bojující proti tomu, je nutné hledět jako na veřejného nepřítele.
Opět je třeba vycházet z toho, že tok řek je u nás ovlivňován lidmi už někdy od počátku středověku (a v řadě lokalit i od dřívějších dob), takže „přirozené řeky“ našich ekologů jsou v reálu cosi mezi bazénem a akváriem.

05 Odolné a udržitelné zemědělství

Přímo geniální snůška nesmyslů ve čtyřech slovech. To se snad ani komentovat nedá.

06 Adaptace a mitigace změny klimatu v lesích

Je mi líto, buď budeme provádět boj „proti klimatu“, nebo se budeme přirozeným změnám klimatu přizpůsobovat (což zahrnuje i tu mitigaci). Problém vidím v hysterickém a po věcné stránce naprosto nesmyslném „boji za klima“, prosazovaném zelenými.

07 Reforma územního plánování

S lítostí musím konstatovat, že jde o nic neříkající blaf. Reformovat územní plánování můžeme jistě stovkami až tisíci způsoby a zdaleka ne všechny budou přínosné. Za přínos by jistě normální lidé považovali zablokování možnosti, aby do těchto věcí mohli kecat pologramotní a často záměrně škodící ekologičtí aktivisté, ale takovou reformu asi Zelený Kruh nebude mít na mysli.

08 Modernizace energetiky – rozvoj OZE pro bezpečný odklon od uhlí

Opět je mi líto. OZE, především fotovoltaika a větrníky, jsou naprosto bezcenné a energetice jen škodí. Tyto vlastnosti jistě nemají vodní elektrárny (proto by se ani neměly k OZE počítat), protože mohou být zapínány a vypínány dle potřeby a dokonce mohou být použity k akumulaci nadbytečné energie (formou přečerpávání). Nic z toho neumějí ani FV ani větrné elektrárny, právě proto jsou zcela bezcenné. Fantasmagorie se „zeleným vodíkem“ je třeba odmítnout pro zoufalou neúčinnost jeho výroby, technologickou obtížnost a vysokou cenu jeho uskladňování. Vysoce rizikové jsou rovněž úniky vodíku do ovzduší, kterým nelze zabránit. Místně mohou vést k destruktivním explozím. Celkově rozptýleny v ovzduší vedou k destrukcí faktorů, odstraňujících odtud silně skleníkový metan (ač vodík sám skleníkový není, touto cestou skleníkový efekt zvyšuje) a jako „bonus“ destruují ozónovou vrstvu (tedy, vodík mimo jiné negativní dopady ohrožuje lidi i rakovinou kůže).
Odklon od uhlí je naprosto jasný, ono časem dojde, nicméně uhlí musí být nahrazeno zdrojem o stejných vlastnostech (tedy produkce energie dle potřeby a o vysoké hustotě primárních zdrojů), což mohou splnit jedině jaderné bloky. Přechod z uhlí na pálení zemního plynu je z hlediska produkce skleníkových plynů kontraproduktivní, protože menší produkci oxidu uhličitého hyperkompenzují technologicky neodstranitelné úniky silněji skleníkového metanu při těžbě a transportu. Tento jev by omezila těžba břidličného zemního plynu na našem území a jeho spotřebování, např. v paroplynových elektrárnách, co nejblíže místa těžby. Tomu ovšem ekologové zuřivě brání.
Teoreticky by mohly být stavěny sluneční tepelné elektrárny (uskladňující tepelnou energii např. výhřevem písku nebo vhodné horniny), ale provozováním této technologie se nedá vydělat na dotacích (protože je komerčně rentabilní), a tak ji ekologové zavrhují, přestože se svými vlastnostmi blíží vodní energii (teplo lze spotřebovávat dle aktuální potřeby a dokonce i primárně sluncem vyhřívaný zásobník energie by se při nadbytku elektřiny dal touto energií, bude-li jí nadbytek, přitápět, a to s podstatně vyšší efektivitou, než jakou představuje elektrolýza vody na vodík). Navíc zde nejsme omezeni kapacitou vodních a přečerpávacích elektráren, která je v důsledku kulturnosti naší krajiny i přítoku vody do ní silně omezená, takže není principiální problém takovýchto zdrojů nastavět na našem území dostatečné množství.
Pochopitelně, větrníky tu jsou někdy od středověku, či dokonce starověku, fotovoltaika od přelomu 19. a 20. století, takže se nejedná o nic moderního.

09 Spravedlivá transformace a řešení energetické chudoby

Dovoluji si konstatovat, že na spravedlnost budou mít lidé rozličné a vesměs protichůdné názory. „Energetická chudoba“ bude nejlépe vyřešena tím, že se přestanou vykrmovat parazité, „bojující za klima“, od provozovatelů a budovatelů dotovaných OZE po spekulanty s emisními povolenkami (ty je třeba bez jakékoli „náhrady“ zrušit). Pak bude energie opět levná a „energetická chudoba“ zmizí jak sníh na jaře.

10 Udržitelná městská mobilita

Nesmysl. Ekologické aktivity jsou v podstatě v těžkém konfliktu s mobilitou obyvatelstva obecně.

11 Ochrana zvířat do Ústavy

Systémová pitomost. Ústava je pro občany, ne pro zvířata. Opravdu není důvod si něčím takovým zaplevelovat právní řád.

12 Udržitelná živočišná výroba a spotřeba

Vzhledem k tomu, že ekologové bojují jak proti živočišné výrobě tak i proti spotřebě, je zřejmě v tomto kontextu „udržitelnost“ jen synonymem pro „likvidaci“.

13 Ochrana divokých zvířat v zájmových a dalších chovech

Naprosto ne, čím méně možností budou mít zelení bolševici a nacisté zasahovat do privátní sféry občanů, tím lépe. Navíc kdykoli v historii takováto „ochrana“ vedla ke zkáze těchto chovů a často i smrti zvířat. Asi nejlépe známý je případ násilného a nesmyslného utracení populární (na internetu) zemní veverky ochranářskými úředníky, orientovanými na Demokratickou stranu USA, který sice přihrál zcela jistě řadu hlasů Trumpovi, ale ukázal rovněž, a velmi názorně, podstatu takové „ochrany“, jakou Zelený Kruh prosazuje.
Zelené organizace prosadily restrikce drezůry zvířat, tedy něčeho se značnou kulturní a obecně civilizační hodnotou. Bylo konstatováno, že v důsledku poprznění našeho právního řádu touto zvrácenou legislativou již nikdy nebude možné natočit nějaké ekvivalenty či remake známých, oblíbených a vysoce ceněných filmů, jako „Cirkus bude!“ či „Šest medvědů s Cibulkou“. Leda bychom od těchto zvráceností náš právní řád vyčistili.

14 Lepší podmínky záchranných stanic pro divoká zvířata

Tohle jediné z uvedeného programu dává jakž takž smysl.

15 Klimatická politika (evropské a mezinárodní závazky)

„Klimatická politika“ je nonsens. Změny klimatu nejsou antropogenní a nesouvisejí s antropogenními emisemi oxidu uhličitého. Jediné rozumné řešení je, celou tuto nesmyslnou a šíleně drahou agendu zrušit. A parazité z ní žijící, pokud se nedokáží uživit poctivě, tak ať jdou vybírat popelnice.
Je třeba se přizpůsobit tomu, že nad našimi hlavami přiložili do slunečního kotle. Zatím ani přesně nevíme, kdy se tak stalo, a co to způsobilo, protože cesta slunečního fotonu z místa vzniku na povrch hvězdy, z něhož odlétne do vesmíru, a když se trefí, zahřeje naši planetu, může trvat kolem dvou milionů let (není to let fotonu ve vakuu). Také není úplně jasné, zda se zvedl před těmi dvěma miliony let výkon „kamínek“ v centrální části Slunce, nebo zda se třeba nezvýšila propustnost vrstev nad nimi, a tím nedochází ke zvýšenému vyletování fotonů ze Slunce. To druhé může nastávat v souvislosti s přechody harmonických a chaotických pohybů středu Slunce vůči těžišti sluneční soustavy, které koincidují se střídáním období vyšší a nižší sluneční aktivity, promítajících se do teplých a chladných období zemského klimatu.
Výzkum tohoto jevu ošklivě páchne prací, takže není nic atraktivního pro IPCC a jiné předstírače vědecké práce. Nicméně i kdybychom příčinu znali, je krajně nepravděpodobné, že bychom ji mohli ovlivnit (zejména ne, když tyto jevy mají tak dlouhou latenci). Peníze a prostředky, nyní splachované do WC s nápisem „boj za klima“, je třeba nekompromisně přesměrovat na boj za přizpůsobení se klimatické změně.

16 Evropské fondy

Evropské fondy jen deformují tržní prostředí a ničí ekonomiku. Je třeba drasticky omezit odvody do EU (jen aby měli bruselští úředníci na kafe) a fondy zcela zrušit. My sami nejlíp víme, co potřebujeme. Vzhledem k tomu, že EUrofondy jsou s to zařídit jen rozhledny v údolích, vodní parky beze zdroje vody, cyklostezky odnikud nikam a podobné bezcenné nesmysly, nejsou naprosto žádným přínosem.

17 Prevence vzniku odpadů

Nesmysl, i zcela přírodní procesy jsou odpadové. Důležité je spíše využití oněch odpadů, čemuž ekologické organizace spíš brání. Přitom právě to je v přírodě velmi rozšířený jev. Naše tělesná teplota je dána v podstatě odpadovým teplem vzniklým metabolickými procesy v našem těle. Fotosyntéza patrně vznikla jako využití energie, uvolňované při regeneraci pigmentu, chránícího klíčové části buňky před světlem (tedy jakési „recyklaci odpadu“). A v biosystémech platí, že co je odpad pro jeden organismus, je atraktivní surovina pro jiný (případně jiné).

18 Výrobky bez toxických látek

Opět nesmysl. Už pralidé vytvářeli toxické výrobky. Stačí razantněji grilovat maso na ohni (opálené kosti z tábořišť prvních lidí v Evropě i na našem území ukazují, že se to dělo) a vzniknou v něm přinejmenším polyaromatické uhlovodíky. Mimochodem, jeden z nejsilnějších známých karcinogenů, karcinogen Q, je standardní součástí kůrky chleba (a je přítomný i v jiných druzích pečiva).
Druhou věcí je, že jedovatá jsou i některá „éčka“, která se běžně v potravinách vyskytují, nebo jsou do nich záměrně přidávána. Smrt může vyvolat i např. vitamín A nebo vitamín D, vitamín E může vyvolat i potrat (pochopitelně, v dávkách nad úrovní doporučených), dokonce i kuchyňská sůl je podezřelá z podílu na vzniku některých typů hypertenzní choroby (vysoký krevní tlak), přičemž „bezpečná“ denní dávka není v podstatě známa, a dokonce byla tato látka ve větším množství používána jako prostředek k popravě (v Číně). Toxická je také spousta koření. A když jsme u toho, tak i např. v pravých hřibech se dají najít, byť v nepatrném množství, toxiny, které vcelku spolehlivě, při absenci opravdu razantní léčby, usmrtí konzumenty Muchomůrky hlízovité (zelené).
Tyto faktory se jistě musejí hlídat, aby nedošlo k překročení dávky těchto látek, při němž se překlopí z faktoru zdravotně neškodného či prospěšného na faktor zdraví (či život) ohrožující, ale to je práce pro odborníky, od lékařů až po potravinářské technology, a ne pro naprosto nevzdělané zelené aktivisty.

19 Zapojování veřejnosti do rozhodování a spolupráce s nevládními organizacemi

Veřejnost a nevládní organizace (zcela jistě ty s politickým, vč. ekologického, programem) jsou v podstatě antagonisté. Spolupráce mezi nimi možná není.

20 Efektivní a víceleté financování veřejně prospěšných činností

Není shoda o tom, co je to „veřejně prospěšná činnost“. A na tom to nutně bude váznout, protože podpora některých typů činností může vést i k přesunu volebních preferencí a sestavení vlády jinými stranami. Další věcí je, že tohle už páchne komunistickými pětiletkami či nacistickými čtyřletkami.

Takže vidíme, že to, co ekologové navrhují, se buď zcela míjí s realitou, nebo to jsou, s jedinou výjimkou, aktivity jednoznačně škodící tomuto státu i jeho občanům. Na členy Zeleného kruhu si tedy musíme dávat bedlivý pozor. Jejich program známe a bude třeba bedlivě sledovat, zda se nějaká „no name“ politická strana neuchopí realizace alespoň některých. Pro mě je tento program jasnou pobídkou hlasovat pro nějaký z politických subjektů, které mají spíše program opačný.