Dynamika rovnováhy |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Dynamika vojenských technologií mění velmi rychle geostrategickou rovnováhu, v podmínkách intelektuálního propadu západních elit můžeme mít podezření, že vojenská technologická převaha Západu je reálnou pouze v naší fantazii a žvanění vládnoucích. V interview v Mysl Polska velmi přesvědčivě vysvětluje hlavní redaktor ruského portálu „Arsenal Otěčestva“ Dmitrij Drozdenko dynamiku geostrategické rovnováhy. Dnešní svět je mnohem méně přehledný než to bylo v druhé polovině 20. století, oproti minulosti se Evropa změnila, stala se agresívnější. Nejde jen o Ukrajinu, ale třeba chování baltských zemí v prostoru Baltského moře, tyto země narušováním konvence o mořském právu testují trpělivost Ruské federace. Zadržování lodí převážejících ruské suroviny, jak se v Baltském moři často děje, pod záminkou, že nemá věrohodné pojištění, konvence o mořské plavbě charakterizuje jako pirátství, a je jen otázkou času, jak dlouho to bude Rusko tolerovat. Ruská federace může po právu takovou estonskou korvetu zničit bez ohledu na to, že Estonko je členem NATO. Velmi rychle se jejich provokace mohou stát casus belli velkého konfliktu. Záminkou k válce nemusí být jen agresívní chování Estonska, arogance Polska nebo namyšlenost Francie, problém spočívá v tom, že evropské elity nejsou schopny přijmout svou porážku ať by měla být jen morální a totéž platí o Zelenském.

Podle Drozdenka globální bezpečnost nezávisí na žádných smlouvách nebo dohodách, i naše uvažování o této otázce je povrchní a omezuje se na pouhé konstatování, že máme jednu druhou a třetí dohodu.. Ve skutečnosti je to všechno hlubší a integrálnější proces, v němž musí být implikovány všechny strany, jestli nějaká strana vycouvá, globální bezpečnost utrpí. Jak asi může skončit dnešní konflikt mezi Evropu a Ruskem: Rusko velmi utrpí a Evropa přestane existovat, protože nikde nejsou garance, že dnešní konvencionální konflikt nepřeroste v jaderný. Klíčovou otázkou je účast USA v jaderném konfliktu na straně Evropy. Dmitrij Drozdenko se domnívá, že tomu tak nebude. Žádný americký prezident nemá touhu být prezidentem v bunkru. Má to logiku, pokud se USA účastní jaderného konfliktu, stanou se cílem jaderného úderu a protože obyvatelstvo je koncentrované převážně při pobřeží, přežijí jen zemědělské enklávy ve vnitrozemí. Rusko má výhodu v rozsáhlém území. Planetární civilizace přežije, ale spousta států přestane existovat. Minulá polská vláda navrhovala, že pošle na Ukrajinu své vojáky, aby chránili hranice s Běloruském a Ukrajinci mohli bojovat s Ruskem, Američané, např. globalista Mark Milley, jim ozřejmili, že v tom případě půjde jen o jejich problém a USA je bránit nebudou. Bylo to v Bidenově době, ukazuje to, že cílem USA není bránit Evropu, která válku vyprovokuje.

K dnešní podobě vedení války nenajdeme minulou paralelu, všechno se změnilo. Dřív byl vojensko-průmyslový komplex klíčovým dodavatelem nových technologií. Člověk letěl do kosmu, protože se zkonstruovaly rakety. Atomové elektrárny za začaly budovat, protože ještě dřív byla vyvinuta atomová puma. Dnes je to naopak, civilní technologie se aplikují ve vojenské sféře. Poslední dobou se udělal velký průlom, dnes na efektivní zabíjení člověka nepotřebujete drahé rakety, ale účinnější jsou levné drony. V jisté fázi války Rusko ustupovalo Ukrajině na inovativním technologickém poli, ale nové vedení ministerstva obrany to rychle zvrátilo. Nový ministr rozpoznal potenciál v malých technologických firmám o dvou třech lidech, kteří jsou často zapálenými amatéry a otevřel jim efektivní finanční podporou pole působení. Např. drony ZALA, které dnes vyrábí Kalašnikov, byly vyvinuty modeláři civilních dronů a když dostali podporu od Kalašnikova, začali vyvíjet vojenské UAV. Ukrajina má tuto oblast na vysoké úrovni, mají drony s dalekým doletem, které pronikají hluboko do ruského území. Daří se jim to i když Rusko má jeden z nejlepších systémů protivzdušné obrany, ovšem žádná protivzdušná obrana není ideální.

Malé izraelské území chrání domácí systémy obrany, americké Patriot, THAAD plus americká flotila a jordánské, francouzské a britské stíhačky, ale přesto všechno se Íránu podařilo těmito systémy proniknout. Přitom Teherán nechtěl eskalovat konflikt a Izrael znal přesně datum útoku, dokonce se Írán netajil ani tím, kam udeří.

Rusko rychle překonalo destrukce způsobené Jelcinem a jeho západními spojenci. Chvála Bohu Putin přišel právě včas, aby zabránil přívržencům evropských hodnot v Rusku a jejich západním sponzorům úplně rozvrátit ruský průmysl. Podle Drozdenka tu hrálo velmi důležitou roli historické vývojové chápání: v ruské optice je dnešní Rusko následníkem SSSR, který byl následníkem carského impéria. Mění se pouze vlády a státní mechanismy. V dnešní Evropě se lid a národ nepovažují za to, co zde existovalo ještě před pár lety. Existoval tu vadný národ. Tento typ politiky, negující minulost, nemá moc šancí.

Přesně tato evropská politika tvrdila, že koncem 2022 Rusku dojdou rakety, čipy prý bereme z praček atd. O čem to vypovídá? O nepřítomnosti profesionalismu a vzdělání u těch, kteří vládnou. Žádné znalosti nemají. Nebo vezměme technologii vývinu letadel v celém jejím životním cyklu. Počet zemí, které to dokáží, je menší než počet těch, které jsou schopny vyvinout atomovou bombu. Které země jsou schopny vyvinout letecký motor? Evropa, ale v rámci anglo-francouzské kooperace, udělají je USA, ale ve spolupráci s Británií. Rusko je vyrobí bez pomoci někoho jiného. Rusko testuje nový motor PD a bude to jeden z nejlepších na světě. Nebo které země ovládají celý výrobní cyklus produkce raket? Dmitrij Drozdenko došel ke stejným závěrům jako velký francouzský sociolog Emmanuel Todd, ve srovnání s kolektivním Západem je Rusko vývojově vepředu.