Zatímco politici se tváří, že nám elektrickými auty lajnují cestu do ráje, realita vypadá spíše jako dálnice do pekel. Problém je s dobíjecími stojany, stále „špinavější” elektřinou i dobíjecími tarify. Právě ty ale budou zakrátko ještě jinde.
Pokud jste v posledních dnech potkali až neobvykle vysoké množství majitelů elektrických aut s rudýma očima, vězte, že za tím nejspíše nestojí nadměrné užívání psychotropních látek, ale novinky ČEZu. Polostátní elektrárenský gigant totiž oznámil, že od 1. července letošního roku mění ceníky pro dobíjení elektromobilů. Pochopitelně nikoli směrem dolů, místo toho dochází na zdražování. Pro registrované, stejně jako pro neregistrované zákazníky ceny vzrostou dokonce až o 80 procent, lišit se budou jen sazbami za jednu odebranou kilowatthodinu.
Pokud jste u stojanů ČEZu dobíjeli přes konektor AC, pak jste jako registrovaný zákazník za 1 kWh dosud platili šest korun, jako neregistrovaný pak 8 Kč. Za tři týdny z toho však již bude 8 a 10 Kč. V případě konektoru DC, u kterého je výkon omezen 99 kW, se ceny zvedají z 8 a 10 Kč na 13 a 15 Kč, tedy již o 60 a 50 procent. S osmdesátiprocentním zdražením jsou pak spojeny konektory HPC umožňující dobíjecí výkon vyšší než 99 kW. Platit se ale u nich bude místo 10 či 12 Kč již poměrně tučných 18 a 20 Kč.
Pokud tedy kupříkladu s vrcholnou Škodou Enyaq zamíříte ke stojanu ČEZu, může vás od 1. července vyjít „plná nádrž“ až na 1 640 Kč, oproti skutečné nádrži tu ale máme jen 77 kWh akumulátorů, ekvivalent ani ne 20litrové nádrže. Pomyslné dotankování tak rázem vychází zásadně dráž, k čemuž lze snadno dojít nejen teoreticky, ale i optikou reálného dojezdu.
Spalovací vozy lze navíc tankovat v řádu minut, a to prakticky všude. V případě elektromobilů však musíte čekat o poznání delší dobu, infrastruktura je pak nadále žalostně nedostačující. Navíc je pak otázkou, zda je vůbec funkční. Pokud se přesuneme z Česka do San Franciska, pak pro milovníky elektromobility znovu nemáme dobrou zprávu. Výzkumníci kalifornské univerzity totiž během průzkumu, který se odehrál mezi 12. únorem a 7. březnem, zjistili, že hned 151 rychlodobíjecích stojanů ze 657 nefunguje.
Ze studie nicméně nevyplývá jen to, že hned 23 procent stojanů je nefunkčních. Dalších takřka 5 procent má zásadní designovou vadu, třeba krátký kabel, který nedosáhne ke zdířce některých elektromobilů. Jeho majitelé tedy musí hledat jinou stanici, což znamená dodatečný nájezd. A spolu s tím také dodatečné znečištění ovzduší. Kalifornie se od října 2020 soustavně potýká se suchem, loni tak poklesla produkce vodních elektráren, které se již na celkovém mixu nepodílely obvyklými 15, ale pouhými 8 procenty.
Jde přitom o podobný problém, s jakým bylo loni spojováno třeba Německo, tedy další velký propagátor elektromobility. U našich sousedů nicméně poklesla produkce větrných a solárních elektráren, což mělo za následek navýšení výroby těch plynových a uhelných. Emise tedy v zemi i kvůli elektromobilitě vzrostly, což platí také o Kalifornii. I v tomto státě bylo totiž třeba využít „špinavých“ forem výroby elektřiny, emise tak vzrostly o 6 procent. A to i kvůli elektromobilům, jež měly na loňský prodejích 12procentní podíl.
Suma sumárum tak dochází na naplnění varování, která zmiňujeme již řadu let. Čím vyšší bude zastoupení bateriových aut, tím hůře pro peněženky jejich majitelů a životní prostředí. Obnovitelné zdroje jsou totiž velmi nestálé a především nedostačující. Pokud tedy někde vzroste poptávka, logicky musí přijít ke slovu fosilní paliva. Ta jsou však zatížena stále dražšími emisními povolenkami, což se nakonec odráží i na rostoucích cenách u dobíjecích stojanů.
Ve výsledku tak vlastně můžeme být rádi, že politici při pohledu na vyprazdňující se vládní kasy postupně začínají snižovat veškeré možné pobídky. Čím dražší totiž elektromobily budou, tím méně lidí si je bude moci dovolit. To pochopitelně naruší plány spojené se zezelenáním automobilové dopravy, prostor by ale na druhou stranu díky tomu mohla dostat třeba syntetická paliva. S nimi lze zlepšovat celkovou bilanci mnohem snáze a napříč stávajícím vozovým parke.
Můžeme už jen dodat, že navzdory vysokým cenám elektrických aut jsou tyto vozy pro výrobce stále prodělečné, což jen naznačuje, kam se jejich ceny budou dále posouvat. Známý expert Sandy Munro totiž v těchto dnech „pitvá“ elektrický pick-up Rivian R1T, který by dle jeho názoru měl s ohledem na čtyřmotorové ústrojí stát zhruba 100 tisíc dolarů (cca 2,32 mil. Kč), aby jeho cena byla odpovídající výrobním nákladům. Automobilka ho však prodává značně pod cenou, startuje na 79 000 USD (1,83 mil. Kč). Takový stav je pochopitelně neudržitelný – buď přinese krachy, nebo ještě dražší auta. Nezbývá než popřát si šťastnou cestu do elektrické budoucnosti.
Be the first to comment