Evropa nikdy pořádně nepochopila podstatu svobody

Ayn Rand se narodila v Rusku a ve věku 21 let emigrovala v roce 1926 do Ameriky. Tam se proslavila jako obhájkyně svobodné společnosti a svým nejznámějším románem Atlasova vzpoura. V šedesátých letech minulého století vydala soubor esejů o kapitalismu, který nese název „Kapitalismus, neznámý ideál”.

Na téma evropského chápání svobod jednotlivce Ayn Rand píše:

Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.

Ideje kolektivismu

Politická ekonomie, která se dostala do popředí v devatenáctém století, nekriticky přijala jako své výchozí podmínky ideje kolektivismu. Političtí ekonomové, včetně zastánců kapitalismu, definovali svoji vědu jako studium nejlepšího využití zdrojů ve společnosti. Přitom člověk byl považován za jeden ze zdrojů produkce.

Skutečnosti, že hlavním hybatelem čehokoli je lidská bytost, byla věnována pouze velmi povrchní pozornost. Člověk byl postaven na stejnou úroveň jako půda nebo lesy a velice málo, pokud vůbec, byla zkoumána jeho specifická role.

Zjednodušený pohled

Politická ekonomie byla v podstatě vědou, která začínala „uprostřed”. Konstatovala, že lidé vyrábějí a obchodují, a považovala za samozřejmé, že tak vždy činili a budou činit. Tento fakt přijala jako daný a zabývala se problémem, jak vymyslet nejlepší způsob, jak „společnost” naloží s lidským úsilím.

Tento zjednodušený pohled na člověka měl mnoho důvodů a jedním z nich byla rostoucí převaha názoru, že stát by měl hrát ve společnosti významnou roli.

Pojetí člověka jako svobodného a nezávislého jedince bylo evropské kultuře hluboce cizí. Byla to až do svých kořenů kmenová kultura, kde byl člověk jednou z jeho postradatelných buněk. Šlechtic byl stejně movitým majetkem jako jeho nevolník, neboť jeho život a majetek patřily králi.

V dobách před kapitalismem existovalo soukromé vlastnictví na základě zvyku, ale nikoli na základě práva. V zásadě patřil majetek hlavě kmene, králi, a byl v držení pouze na základě jeho svolení, které mohl kdykoli odvolat. Králové mohli vzpurným šlechticům zabavit majetek a také tak činili.

Americké pojetí práv

Americká filozofie práv člověka nebyla evropskými intelektuály nikdy plně pochopena. Stát, ztělesněný králem, byl pouze nahrazen státem, který ztělesňoval lid. Evropští myslitelé si nevšimli, že se z poddaných stali vynálezci parníků a z kovářů majitelé vysokých pecí. Proto dále uvažovali v termínech vykořisťující mzdy a chamtivosti továrníků, kteří společnosti pouze berou.

Vycházeli z nezpochybnitelného předpokladu, že bohatství je anonymním produktem společnosti.

Tato představa nebyla dodnes zpochybněna a představuje skrytý předpoklad současné politické ekonomie. Jako důkaz může sloužit definice z encyklopedie Britannica, ve které se uvádí:

„Kapitalismus označuje ekonomický systém, který v západním světě převládl od rozpadu feudalismu. Jeho základem jsou vztahy mezi soukromými vlastníky výrobních prostředků a svobodnými dělníky, kteří nemají kapitál a prodávají svoji pracovní sílu zaměstnavatelům.”

Úspěch kapitalismu vysvětluje Britannica takto:

„Produktivní využití ‘společenského přebytku’ bylo zvláštní předností, která umožnila kapitalismu překonat všechny předchozí ekonomické systémy. Namísto stavby pyramid se ti, kdo disponovali společenským přebytkem, jej rozhodli investovat do lodí, skladů a surovin.”

Společenský přebytek je nesmysl

Žádný společenský přebytek samozřejmě neexistuje. Veškeré bohatství bylo někým vyprodukováno a někomu patří. A zvláštní ctností, která kapitalismu umožnila překonat všechny předchozí ekonomické systémy, byla svoboda bohatství vytvářet, a ne vyvlastňovat.

Má-li být kapitalismus pochopen, je nutné zpochybnit předpoklad, že člověk je pouze jedním z výrobních zdrojů, který je postaven na stejnou úroveň jako soustruh nebo dílna. Člověk není entita, anonymní organismus nebo trs korálů. Obchodu a výrobě se věnuje člověk. Proto každá humanitní věda musí začít studiem individuálního člověka, nikoli vágně definovaného souhrnu nazývaného společnost.

Studiem člověka se lze dozvědět mnoho o společnosti, ale tento proces nelze obrátit. Studiem společnosti se nelze dozvědět nic o člověku. Neexistuje nic takového jako kolektivní mozek nebo kolektivní myšlení. Přesto je tento způsob metodou, které se věnuje většina politických ekonomů.

Vede to k tomu, že když slyší o komunismu, podle kterého by veškerý majetek měl patřit státu, důrazně to odmítají a cítí, že by proti komunismu bojovali na život a na smrt, ale v politické ekonomii hovoří o povinnosti vlády provádět spravedlivé přerozdělování bohatství.

Napsala Ayn Rand v šedesátých letech minulého století.