Evropská Unie publikovala zprávu, která se jmenuje: „Už to není legrace. Humor ve službách pravicových extremistů.” Byla vypracována organizací s názvem Skupina pro informovanost o radikalizaci.
Zcela neobjektivní výběr toho, co nás zarazilo:
V úvodu nastiňuje studie rizika pravicového humoru: „Potenciál humoru jako přesvědčovacího prostředku uznávají mnozí činitelé. Nicméně mnohem méně pozornosti bylo věnováno tomu, jak je humor využíván extrémistickými pravicovými skupinami a subkulturami jako prostředek náboru.
Sdílený smysl pro humor se stal účinným nástrojem pro zatažení osob do extremistických ideologií a v důsledku přispěl k nejhorším násilným činům 21. století. Analýza strategického využití humoru tak může poskytnout určitá vodítka pro pochopení, co činí pravicové extremistické myšlenky atraktivní.”
Pozor na hravost a ironii
„Hravá a ironická prezentace bílé nadřazenosti je velkou měrou chápána jako inovativní strategie k zalíbení se širšímu publiku. Za současného velebení politické nekorektnosti se humor stává formou odporu proti politické kultuře, která má údajně omezovat svobodu projevu. Lidé, kteří sledují nenávistné kultury, komunikují zejména prostřednictvím obrázků a jazyka, který normalizuje násilí proti minoritám.”
Studie ukazuje některé z používaných obrázků, takzvaných memes. Na prvním místě uvádí meme s názvem Wojak.
Podle studie jsou obrázky zneužívány pravicovými extremisty: „Původní použití obrázku Wojak vyjadřovalo emoce typu melancholie, lítost nebo osamocenost. Postupně byl obrázek adoptován pravicově extremistickou kulturou k zobrazení liberálů s netečným výrazem. Tady je cílem ukázat, že ‘normálové’ nezpochybňují informace, které přicházejí ze standardních tiskovin nebo politiky. Jakkoli vypadá obrázek nicotně, je důležitý, protože snižuje práh pro interakci s extremistickými myšlenkami.”
Pravicový humor je nebezpečný
„Pokud jsou lidé opakovaně vystaveni zdánlivě humorným obrázkům s například antisemitským nebo rasovým podtextem, mohou být tyto myšlenky normalizovány a mohou se v těchto komunitách zakořenit. Klíčovou taktikou je tady dosáhnout na širší spektrum pravicově extremistických hnutí. Lidi, kteří nutně nejsou extremisty, ale kteří mohou mít proti-imigrační názory, podporovat pravicově populistické strany nebo si myslet, že svoboda projevu je ohrožena politickou korektností. Tito lidé představují potenciálně cílové skupiny, které mohou být radikalizovány využitím těchto pocitů.”
Maskuje se tím, že je v souladu se zákonem
„Pravicoví extremisté jsou schopni výborně maskovat svoje postupy a udržet se v mezích zákonem povolených projevů a pravidel různých platforem. Je obtížné rozeznat humor a ironii. Proto je složité regulovat nenávistnou řeč v digitálním světě. Populární myšlenka, že pravicovému humoru lze čelit alternativním humorem, se ukázala v tomto kontextu jako obtížně realizovatelná.
Pravicové extremistické kultury jsou rezistentní vůči demokratickým intervencím. Navíc mnoho z těch, kteří patří do skupiny pravicových extremistů, tvrdí, že jsou obětí elit, jejichž cílem je oslabit nebo zničit západní kulturu a bílé lidi. Proto se demokratické intervence od lidí, které vnímají jako nepřátele, setkávají se vzdorem. Zejména mladí lidé si nejsou vědomi toho, kde končí humor a začíná indoktrinace.”
Zpráva navrhuje řadu kroků, které by měly být podniknuty. Mezi jinými doporučují autoři navýšení zdrojů pro monitorování digitálních kultur a pomoc mladým lidem při identifikování jemnější rasistické terminologie. V neposlední řadě by měla být navázána spolupráce s progresivními komunitami, které mají na sítích velký vliv.
Na druhou stranu se nejvyšší představitelé Evropské unie osobně zúčastnili odhalení sochy člověka, v jehož klíčovém díle se mimo jiné říká, že jedním z prosazovaných cílů je zrušení všech dědických práv, aby majetek rodičů nemohl přecházet na děti, a že „je jasné, že toho nemůže být dosaženo jinak než za použití despotických zásahů do majetkových práv”.
Buďte první kdo přidá komentář