Fiala nabírá stále více úředníků. Pravý důvod?




Sdílet článek:

PL/MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

Jak asi chce Fialova vláda hospodařit v dobách recese, když se v době růstu chystá vyrobit pátý nejvyšší schodek v historii Česka? Touto řečnickou otázkou reaguje Markéta Šichtařová na další plánované obří zadlužení země. Zajímalo by ji, kde jsou zrušené dotace na elektroauta, na fotovoltaiku nebo škrtnuté dotace pro všechny existující politické neziskovky. Poté, co se Petr Pavel vyjádřil v rozporu se zájmy státu, v jehož čele stojí, začíná pochybovat o kondici prezidentových kognitivních funkcí.

Pro příští rok schválila vláda rozpočet s pátým nejvyšším deficitem v historii Česka, 252 miliard korun. Pokud ministerstvo financí i většina ostatních analytických institucí očekává v roce 2024 růst HDP přes 2 procenta, je tento plánovaný schodek něčím odůvodnitelný?

Tady je hned několik chyb najednou. Zaprvé silně pochybuji, že v příštím roce dosáhneme růstu HDP přes 2 procenta. Zadruhé, kdybychom hypoteticky dosáhli, pak by to ospravedlňovalo spíš přebytek státního rozpočtu, nikoliv deficit. Dokonce i keynesiánští zastánci zadlužování totiž připouštějí, že – podle nich – je sice ospravedlnitelný schodek rozpočtu v recesi, ale ten pak musí být kompenzován přebytkem rozpočtu v růstových letech. Permanentní schodek neospravedlňuje žádná rozumná ekonomická škola. A zatřetí by mě vážně zajímalo, jak asi chce vláda hospodařit v dobách recese, když v době růstu vyrábí takovýto schodek…

Nepomohlo ani to, že vláda seškrtala pro příští rok dotace ve výši 84 miliard korun. V různých dotačních programech se zkrátí peníze pro mateřské školky, dětské družiny, kroužky pro děti, školní jídelny, peníze pro kuchaře, školníky, peníze pro zvířata v zoologických zahradách, stacionáře, hospice, opravy a údržbu silnic. Je tohle ten boj s dotačním byznysem, o němž se mluvilo?

84 miliard škrtnutých dotací je málo. Až škrtneme dalších 200 miliard na dotacích, budeme na obstojné cestě. Kde jsou zrušené dotace na zateplování? Kde jsou zrušené dotace na elektroauta? Kde jsou zrušené dotace na fotovoltaiku? Kde jsou škrtnuté dotace pro všechny existující politické neziskovky?

Na začátku září 2021 bylo zaměstnáno na Úřadu vlády 486 lidí, letos k 18. září to bylo 557 lidí. Podobně vzrostl také počet lidí pracujících na dohody. Zatímco teď jich je 390, na začátku září 2021 jich bylo 337. To jsou zjištění MF DNES, která porovnávala stavy na konci předchozí vlády Andreje Babiše a té nynější Petra Fialy. Dá se vysvětlit nárůst počtu státních zaměstnanců opravdu úřednického typu válkou na Ukrajině nebo předchozím působením Andreje Babiše, což bývají nejčastější vysvětlení pětikoalice, nebo opravdu mohly nastat důvody, proč zvýšit počet úředníků o víc než 10 procent?

Jak asi vysvětlit dnešní přijetí úředníka na dohodu předešlým premiérstvím Andreje Babiše? Babiš před čtyřmi lety slíbil, že dneska přijme úředníka? Anebo k tomu vládu letos donutil Zelenskyj? Skutečné vysvětlení je jednoduché. Čím víc úředníků a čím větší rozpočet, tím větší osobní a politická moc těch, kdo jim šéfují. A moc je jako droga.

Zatímco od minulého roku se pozornost na energetickém trhu soustřeďovala především na vývoj cen plynu, potažmo na něj navázané elektřiny, nyní ji přitahuje vývoj na globálním ropném trhu. Jak velké proinflační riziko představuje dražší ropa?

Všechny energie jsou propojené, zdražení jedné energie se automaticky propisuje do cen dalších energií, protože do jisté míry jsou všechny energie substituty. Tedy skutečně, zdražující ropa je proinflační faktor. Je to ale méně nebezpečný faktor než předešlé zdražení elektřiny a plynu, protože má daleko racionálnější důvody, a to jednání kartelu OPEC+. To zdražení elektřiny a plynu je pro Evropu nebezpečnější, protože připomíná jakousi dobrovolnou euthanasii: Elektřinu jsme si jako Evropa zdražili sami svým rozhodnutím vypnout elektrárny. Ta cena ropy zase samovolně klesne, protože vysoká cena ropy celosvětově utlumí poptávku po ropě a spustí větší množství frakování v USA, ale cena elektřiny zůstane v Evropě dlouhodobě vysoká.

Podle průzkumu Českého statistického úřadu se u nás zvýšil počet domácností očekávajících v následujících 12 měsících zhoršení celkové ekonomické situace. Ještě méně ekonomice věří tuzemští podnikatelé, indikátor jejich důvěry klesl meziměsíčně o 4,5 bodu, u spotřebitelů o 2,7 bodu. Jsou Češi v tomto ohledu realisty sledujícími dění kolem sebe, nebo jsou přehnaně velkými pesimisty?

Ano, jsou realisté. Větší realisté jsou podnikatelé, protože mají více relevantních informací.

Prezident Petr Pavel v úterý v projevu v belgických Bruggách kromě jiného řekl, že by bylo dobré diskutovat o tom, zda by se členské státy EU měly práva veta vzdát. V praxi by to znamenalo, že pokud by si větší státy našly pro své návrhy kvalifikovanou většinu, mohly by ty malé přehlasovat. Je tento postoj v zájmu státu, jehož hlavou se začátkem letošního roku stal?

Tento postoj je proti zájmům státu, který prezident zastupuje. Kdyby se něco analogického stalo v USA, možná by to už spustilo impeachment. Prezident v podstatě chce, aby se Česká republika vzdala sledování svých státních zájmů. Začínám pochybovat o kondici prezidentových kognitivních funkcí.

 

PL

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (26 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*