Fryč (Trikolora): Kdo si myslí, že se bez ropy a plynu z Ruska obejdeme, tak je blázen

Období covidu bylo pro podnikatele pouze slabým odvarem toho, co je čeká nyní. Je a bude kritický nedostatek surovin a materiálu. ČNB zvyšuje úrokovou míru jako o závod a myslí, že tím zabrání importované inflaci. Zvyšují se ceny hypoték a cena peněz. Podnikatelé omezují vlastní investice, což následně povede k omezování výroby a zvyšování nezaměstnanosti. Toto vše ve spojení s katastrofální úrovní naší nové vlády nám nedává žádné pozitivní nálady.

Zdražování energií a pohonných hmot nevyhnutelně povede ke zvyšování cen zboží a služeb a tedy další roztočení inflační spirály. Dá se proti tomu podle vás vlastně něco dělat, nebo nám nezbývá nic jiného, než se s tím pouze smířit jako s ekonomickou zákonitostí?

Bohužel, přesně tak se k tomu staví naše vláda a snaží se nám namluvit, že se vlastně nic neděje, že to je jen nějaká ekonomická zákonitost. V první řadě je to neschopnost naší země si rozhodovat o svých věcech sami. Vládě USA se podařilo přesvědčit EU, že nejlepší pro nás bude zastavit dodávky surovin z Ruska a nakupovat je v USA. Jedná se o normální byznys a jediný, kdo na tom vydělá, jsou USA. Začneme loděmi dovážet zkapalněný plyn do evropských přístavů, zaplatíme za to mnohonásobně více, ožebračíme naše obyvatele, ale budeme mít dobrý pocit. A zcela úsměvné až trapné jsou nápady a výkřiky našich politiků: Lidé, přestaňte jezdit auty a tím zničíte Putina. To už si opravdu z lidí dělají srandu. Budeme tedy jezdit na kolech, ale jak přepravíme zboží, suroviny, jak budeme vyrábět, čím budeme topit? Vláda musí dohodnout s Ruskem dodávky energií a pokusit se vyjednat co nejlepší ceny. Dnes jiné cesty není. Bohužel. Kdo si myslí, že se bez ropy a plynu z Ruska v Evropě obejdeme, tak je blázen. To však neznamená, že musíme nějak podlehnout vlivu Ruska na naši zemi. Nevím o tom, že by Maďarsko nějak podléhalo Rusku, přesto si dokázali vyjednat velmi výhodné ceny plynu z Ruska.

Musíme si uvědomit, že se bude jednat nyní o nejhorší ekonomickou a společenskou krizi za posledních 30 let. Vláda se podle toho musí začít chovat a jednat. Je nutno okamžitě zastropovat ceny energií a pohonných hmot. Není možné, aby si vláda mnula ruce nad tím, že polostátní organizace ČEZ měla za minulý rok zisk 9,9 miliardy korun, přitom ceny energií rostou pro domácnosti i pro průmysl do závratných výšin. To stejné platí i u pohonných hmot. Zastavení přimíchávání biosložky do PHM nebude mít žádný vliv a nesníží cenu PHM, což dnes již přiznal i současný ministr průmyslu. V dalším je nutno, aby vláda našla shodu s ČNB na snížení úrokových sazeb, jinak se zastaví další investiční výstavba. Vláda musí otevřít nové státní investice. Plán na vybudování 200 km nových dálnic za období čtyř let svého vládnutí, tedy v průměru 50 km za rok, je velmi slabý cíl. Jen pro představu, Polsko vybuduje ročně 280 kilometrů dálnic. Je nutné, aby vláda snížila daně pro podniky tak, aby mohly více investovat. To stejné platí i pro obyvatele. Kdo bude investovat do oprav a výstavby svého bydlení, bude zvýhodněný na daních. Jednou větou, vláda musí mít jako prioritu blaho lidí a našich firem, a ne pouze vidět svůj prospěch.

Válka na Ukrajině kromě obrovské humanitární krize způsobila také okamžité a zásadní přerušení mnoha obchodně-dodavatelských vazeb, které mohou být pro řadu firem fatální. Je možné podle vás těmto firmám vlastně nějak pomoci?

Válka na Ukrajině je velká humanitární katastrofa. Snížení produkce na Ukrajině bude mít ohromné dopady i na naši zemi. Vláda nám neříká celou pravdu. Mluví o tom, že v zemědělství jsme soběstační, což je polopravda. Jsme soběstační v produkci obilovin, ale v ostatních komoditách jsme závislí na dalších zemích EU. Ostatní země krmí ukrajinským obilím například prasata. Nedostatek obilí, kdy se produkce Ukrajiny sníží tento rok o 50 %, bude mít přímý vliv na zvýšení cen masa. Stejně tak bude mít enormní vliv na průmysl omezení dodávek například železné rudy z Ukrajiny do Česka. Rusko a Ukrajina jsou rozhodujícími dodavateli železné rudy do našich hutí. Jejich dovoz již dnes v některých hutích zastavuje provoz. Nedostatek hutního materiálu povede k enormnímu nárůstu jeho cen, což se projeví všude tam, kde se plechy a hutní materiál používají k další výrobě. Hledat náhrady železné rudy v jiných částech světa, jako je třeba Austrálie nebo Švédsko, povede k vysokému cenovému nárůstu. Do skončení válečného konfliktu však tyto problémy nemají řešení. Přestaňme přilévat olej do válečného ohně a místo toho hledejme společné řešení k ukončení válečného konfliktu. Přestaňme sami sebe „střílet do nohy“. To, že odebereme licenci Sberbank, pouze vedlo k tomu, že naši občané, obce a firmy přišly o miliardy korun.

Případné krachy firem budou mít pochopitelně dopad také na zaměstnanost. Už teď se hodně lidí bojí o ztrátu zaměstnání. Reaguje podle vás vláda na tuto hrozbu dostatečně pružně?

Obavy o zaměstnání jsou pro naše lidi zcela oprávněné. Zatím to tak nevypadá, protože stále je velký hlad po nových pracovnících. Očekávám, že se to ale během následujících šesti měsíců radikálně změní. Nedostatek surovin a materiálu bude mít vliv na podstatné zvýšení cen všech produktů. To povede k minimalizaci spotřeby a tím ke snížení výroby, ať již průmyslové, tak i stavební a zemědělské. Vláda zde bude muset pružně reagovat urychlením vlastních investic. Bohužel tato vláda svým programem není proinvestiční, takže zde nemůžeme očekávat nějaké zázraky.

Stovky tisíc Ukrajinců, kteří před válkou prchají do České republiky, může být však také příležitost pro některé firmy najít dlouhodobě chybějící zaměstnance. Jste stejného názoru? 

Ano, Ukrajinci jsou vyhledávanými zaměstnanci. Jsou pracovití a velmi rychle se naučí náš jazyk. Bohužel před válkou spíše kladla naše vláda umělé překážky pro jejich zaměstnávání. Vyřízení pracovního povolení pro ukrajinské pracovníky u nás trvalo minimálně 3 měsíce, zatímco například v Polsku nebo na Slovensku 3 týdny. Dnes tak uprchlíci z Ukrajiny směřují spíše do Polska, kde již mají jejich rodiny zázemí. Naopak k nám směřují povětšinou ženy s dětmi bez jakéhokoliv zázemí, které nám v nárůstu pracovních sil mnoho nepomohou. Je otázkou, zda je po válce budou následovat jejich muži, nebo se ženy vrátí zpět na Ukrajinu.

PL