Glosa MM: Ruská propaganda

Podle listu The Washington Post za rozdmycháváním domácích problémů na sociálních sítích (inflace, cena plynu a benzinu, potravinová krize) jak v Evropě, tak v USA, stojí ruská propaganda.

Polský prezident Andrzej Duda:
Nezačali jsme válku na Ukrajině, nezačali jsme pandemii koronaviru. Ceny rostou a na to taky nemáme žádný vliv. Musíme to nějak vydržet. Chce to trochu zatnout zuby a být optimističtí.
Dodávám:
Začali jste ovšem přijímat hysterické lockdowny, začali jste přijímat obousečné sankce proti Rusku a také jste neprotestovali proti letitému zběsilému „uvolňování“ ničím nekrytých peněz Evropskou centrální bankou. A haněli ty, kteří vás na zákonité důsledky tohoto jednání upozorňovali a upozorňují.
.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli odvolal šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova a generální prokurátorku Irynu Venediktovovou, uvádí se na stránkách prezidentské kanceláře. Jako důvod Zelenskyj uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury.

Viktor Orbán:
„Původně jsem se domníval, že jsme se střelili jen do nohy, ale nyní je zřejmé, že se evropská ekonomika sama střelila do plic a teď lape po dechu. Okamžik pravdy musí přijít z Bruselu, kde musejí lídři připustit, že se přepočítali, že politika sankcí vycházela ze špatných předpokladů a musí se změnit.“

Petr Robejšek:
Celá západní společnost se minimálně v posledních třiceti letech charakterizuje tím, že je posedlá penězi. Jediné, co se skutečně počítá a určuje hodnotu člověka, je jeho bohatství. A my tuhle posedlost majetkem a pocitem ‚musím mít‘ musíme zaměnit za ‚musíme být‘, sebevědomí a pocity štěstí musíme začít odvozovat od věcí, které se nedají koupit.
Lidé úplně zapomněli, jakou motivační sílu má spokojenost s dobře vykonanou prací, obětavý čin pro někoho, zážitek z uměleckého díla nebo z dokonalé myšlenky. To může člověku dát mnohem víc než slepá honička za tím, mít alespoň tolik, kolik má soused. Taková honička lidi uštve, dovede do závislostí, kterou nazývám otroctvím.

The Telegraph:
Vzhledem ke zhoršující se energetické krizi riskuje německý kancléř Olaf Scholz svoje postavení. Kolem otázky, kdo je odpovědný za katastrofické rozhodnutí odejít od atomové energie, učiněné před deseti lety, se odehrává skutečné drama. Dvě třetiny voličů obviňují Scholze, že není schopen zajistit energetickou bezpečnost země.

Předseda opoziční CDU Friedrich Merz:
Nedostatek plynu v Evropě povede k „distribuční válce“ zemí Evropské unie.

Německý vicepremiér a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Hasbeck:
Německo bude vzhledem k nedostatku plynu čelit výpadkům zboží.

Předsedkyně Asociace německých odborů (DGB) Jasmine Fahimi v Handelsblatt:
Zvýšení nezaměstnanosti v závislosti na nedostatku ruského plynu by vedlo k finanční krizi mnoha německých podniků.

Předseda představenstva Gazpromu Alexej Miller ve svém vystoupení na Petrohradském ekonomickém fóru:
Jsme svědky rozpadu dvou systémů, na jedné straně systému komoditních trhů, systému zdrojů, a na straně druhé systému centrálních bank, systému rezerv.
Centrální banky regulují nominální hodnotu peněz prostřednictvím úrokových sazeb a směnných kurzů, čímž řídí a kontrolují poptávku. Nemají však kontrolu nad dodávkami surovin a nad objemem těchto dodávek. Dochází ovšem ke změně paradigmatu. Klasické schéma peníze – zboží – peníze, což je brettonwoodské paradigma, nyní přechází na opačný vzorec zboží – peníze – zboží. Nejprve prodáme plyn, a pak ho vytěžíme. Naše zboží – naše pravidla. Nehrajeme tedy již hry, jejichž pravidla vymyslel někdo jiný.