Hrozí „nesprávné“ výsledky voleb? Jourová už to řeší

Návrh harmonizovaných pravidel uvedený slovy, že „nastal nejvyšší čas obnažit skrytý zahraniční vliv“, má za cíl „zajistit společnou vysokou úroveň transparentnosti a demokratické odpovědnosti celé EU v souvislosti s kampaněmi a aktivitami prováděnými jménem třetí země“.

Co návrh, mimo jiné, obsahuje:

• Subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů třetích zemí budou povinny registrovat se v nově zřízených rejstřících transparentnosti;
• Informace z těchto rejstříků budou veřejně dostupné, což přinese „transparentnost a demokratickou odpovědnost“;
• Budou zřízeny „nezávislé dozorové úřady“ (budou dohlížet na „vliv třetích zemí“);
• Budou posíleny „inkluzivní volební procesy v Unii“, aby byly „prosazeny vysoké demokratické standardy pro volby v EU, podpořena vysoká volební účast a inkluzivní participací usnadněn výkon volebních práv“;
• Budou posíleny „organizace občanské společnosti podílejících se na tvorbě veřejné politiky“;

Textem se, jak jinak, vinou jako červená nit boje s dezinformacemi, souboje s manipulacemi voleb, či boje proti kybernetickým útokům, kterými, s cílem ovlivnit volební výsledky, nás kdosi soustavně bombarduje ze třetích zemí. Prostě strach všech těch Bruselanů z toho, že voliči řádně nechápou „výhody“ soudobého unifikačního procesu a mohli by se ve volbách řídit vlastním svobodným rozumem a vlastní zkušeností, jde tak daleko, že tu máme normalizační soubor opatření, jak napomoci tomu jedině správnému voličskému rozhodnutí.

Co si představit pod takovou „inkluzivní participací“ či „usnadněním volebního práva“? Více korespondenčních a elektronických voleb? Nebo snižování věku voličů? Zdají se Jourové tyto nápady, které zjevně ohrožují principy tajné, svobodné a rovné volby, garancí demokracie? Proč mají být návrhem Evropské komise ještě více oslabeny politické strany ve prospěch „občanské společnosti a jejich organizací“? Jakou odpovědnost před voličem nesou „neziskové organizace“, které se budou „více podílet na tvorbách politik“? Které „obhájce lidských práv“ má Evropská komise na mysli, když jim chce přiznat více pravomocí v „prosazování vysoké kvality demokracie“? Neměli bychom raději více volat po ochraně občanských práv, když tak nápady z dílny „transparentní“ Jourové slyšíme? Proč je jiný než oficiální názor hned nazýván „dezinformací“?

Oprávněně jsme někteří podezíravě a s nedůvěrou sledovali tzv. „panelovou diskusi evropských občanů“ s názvem Konference o budoucnosti Evropy. Když se nyní Jourová, při obhajobě své „úplné harmonizace obrany demokracie“, na závěry této konference odvolává, naše obavy se potvrzují. Výsledky procesu, který probíhal mezi jednotlivci, neziskovými organizacemi a Evropskou komisí – tedy mimo vlády členských zemí EU – přináší další trpké plody. Tentokrát ve formě bruselské „demokratické“ normalizace.