Jak Švýcaři vyzráli na inflaci…

Zatímco občané všude v Evropě trpí inflací, Švýcarsko z toho zatím vyvázlo. Míra inflace tu činí pouze 2,9 %. Časopis Focus přináší pět důvodů, proč Švýcarsko postupuje jinak a jaké chyby dělá Německo.

Pokud posloucháte německého ministra financí nebo prezidentku ECB Christine Lagardeovou, můžete nabýt dojmu, že vysoká inflace je důsledkem prokletí bohů. V současné době nelze v Berlíně, Frankfurtu, Bruselu nebo dokonce ve Washingtonu potkat politika či centrálního bankéře, který by byl ochoten převzít odpovědnost za tento masivní zásah do finanční svobody občanů.

„Udělal to Putin. Na vině jsou ropní šejkové. Covid!“ A pak přišla matka všech výmluv: „Nejsme sami, inflací trpí všechny země.“

Přesto je v Evropě prosperující země, která poukaz na Putina, ropné šejky a Covid odhaluje jako pohádku. Tato země dosud nezažila měnové znehodnocení, které by výrazně překročilo inflační cíl Evropské centrální banky (ECB) ve výši 2 %. Možná je to také proto, že tato země není ani členem eurozóny. Mluvíme o Švýcarsku.

I ve Švýcarsku došlo za posledních dvanáct měsíců k mírnému nárůstu inflace, avšak pouze na 2,9 %. To znamená, že úroveň cenové stability ve Švýcarsku je těsně nad cílem stanoveným ECB pro Evropu. Německo je více než dvakrát stabilnější než Švýcarsko a téměř čtyřikrát vyšší než cíl ECB.

Všechny dlouhodobé studie ukazují, že Švýcarsko je kotvou stability – a to i před současnou vlnou inflace. Srovnání s Rakouskem například ukazuje, že míra inflace v letech 2006 až 2021 vzrostla v Rakousku v průměru o dvě procenta ročně, ale ve Švýcarsku pouze o 0,2 procenta. To znamená, že současná situace není dílem náhody, ale výsledkem strategicky odlišného řízení ze strany státu a centrální banky.

Ukažme si pět důvodů, co Švýcarsko dělá jinak:

Švýcarsko se strategicky a moudře vyhnulo přílišné závislosti na nadnárodních ropných společnostech a plynárenských monopolech, jako je Gazprom, a včas přešlo na obnovitelné zdroje energie a další energie bez emisí CO2. Více než 90 % švýcarské elektřiny pochází z jaderné, vodní a geotermální energie. Pouze pohonné hmoty pro dopravu stále pocházejí převážně z fosilních zdrojů. To znamená, že pro Švýcary se rozmary energetických trhů objevují spíše v televizi než na účtech za elektřinu a teplo.

Švýcarsko svěřuje svým občanům větší osobní odpovědnost. Reflexu, který chce tlumit každou nerovnováhu světové ekonomiky státními penězi, se brání. „Mnoho domácností má ještě polštáře z nechtěných úspor během pandemie koruny,“ říká ekonomický expert Dr. Alexander Rathke ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu. V eurozóně se dotováním cen pohonných hmot, železniční dopravy, nákladů na vytápění apod. ekonomika prakticky vyzývá, aby přenesla cenový tlak na spotřebitele. Právě toho využily ropné společnosti.

Švýcarská centrální banka se stará o to, aby její vlastní měna zůstala silná, zatímco euro stále více ztrácí na své vnější hodnotě. V posledních měsících švýcarský frank výrazně posílil, zejména vůči euru, měně svého nejdůležitějšího obchodního partnera. Z dlouhodobého hlediska se to děje již desítky let. Dovoz je tak plošně levnější. Nebo jinak: růst cen dovážených výrobků je tlumen zhodnocením franku. Švýcarská národní banka dokonce vynakládá velké prostředky na zpomalení posilování franku nákupem zahraniční měny.

Cenovou stabilitu zajišťuje sám stát. To je třeba vědět: Švýcarsko má nejvyšší podíl státem spravovaných cen v Evropě. Podle švýcarského Federálního statistického úřadu mají zboží a služby se státem stanovenými cenami v národním indexu spotřebitelských cen váhu 25 %. A stát ví, že každé otočení cenového šroubu podněcuje ostatní účastníky ekonomiky, aby se k němu připojili a také ho překročili. Proto se moudře drží zpátky.

V neposlední řadě: ve Švýcarsku měla hospodářská politika přednost před sociální politikou. To znamená, že každá místní vláda se snaží vytvořit atraktivní podmínky pro podnikání. Mezi kantony panuje živá daňová konkurence; každá kantonální vláda se snaží být pro daňové poplatníky to nejlepší. V Evropě naopak rostou především dluhy, výběr daní a pak také výdaje sociálního státu. Silná soukromá ekonomika, jak je patrné ve Švýcarsku, reaguje na vnější šoky odolněji.

KN

(12 votes, average: 4,58 out of 5)

Loading...