Jaký je Trumpův plán s Ukrajinou, pokud se dostane na prezidentský post?

To, že o dalším pokračování nebo zastavení války rozhodují zejména Spojené státy, je samozřejmě jasné také Trumpovi. Již dříve naznačil, že by se zasadil o rychlé ukončení konfliktu, který by podle něho nikdy nepřišel, pokud by byl „u vesla“ on a ne Biden.

Podle úterní zprávy agentury Reuters byly odhaleny podrobnosti potenciálního Trumpova mírového plánu pro Ukrajinu, který by mohl být formálně odhalen, pokud Trump vyhraje prezidentské volby 5. listopadu.

Plán se soustředí na to, aby dal Ukrajině ultimátum, že dostane více amerických zbraní a obranné pomoci pouze v případě, že bude souhlasit se zahájením mírových rozhovorů s Moskvou.

Návrh byl Trumpovi předložen poradci z jeho národně-bezpečnostního týmu, generálporučíkem ve výslužbě Keithem Kelloggem a Fredem Fleitzem. Oba muži působili jako náčelníci štábu Trumpovy Národní bezpečnostní rady během jeho prvního funkčního období.

Klíčovou „kontroverzní“ částí plánu je zmrazení bojových linií tam, kde budou během postupu mírových rozhovorů, což je něco, co bude pravděpodobně nepopulární mezi ukrajinskými představiteli a představiteli NATO.

Zatímco Zelenského vláda by mohla čelit zadržování pomoci ze strany Washingtonu, Moskva by byla zároveň varována, že USA zvýší svou podporu Ukrajině, pokud Putin odmítne vstoupit do jednání. Tento bod však představuje možnou pobídku pro obě strany, aby jednoduše pokračovaly v odmítání rozhovorů (a každá strana by mohla jednoduše obviňovat tu druhou z nedostatku dialogu).

Fleitz řekl agentuře Reuters, že poté, co byl Trump o plánu informován, zatím došlo k příznivé reakci:

„Svou strategii představili Trumpovi a republikánský prezidentský kandidát reagoval příznivě,“ dodal Fleitz. „Netvrdím, že s tím souhlasil nebo souhlasil s každým slovem, ale byli jsme potěšeni, že jsme dostali zpětnou vazbu, kterou jsme dostali,“ řekl.

Strategie nastíněná Kelloggem a Fleitzem je dosud nejpodrobnějším plánem Trumpových spolupracovníků, který uvádí, že by mohl rychle urovnat válku na Ukrajině, pokud by ve volbách 5. listopadu porazil prezidenta Joea Bidena, i když neřekl, jak by to udělal.

Trumpova kampaň poznamenala, že nic není oficiální, dokud to nezveřejní určený mluvčí kampaně.

Bidenův Bílý dům opakovaně uvedl, že míč je zcela na straně Kyjeva. Pouze ukrajinské vedení může rozhodnout, kdy a kde se budou konat rozhovory o příměří. Zelenskyj opakovaně řekl, že nebude uvažovat o tom, že by zasedl k jednacímu stolu s představiteli Moskvy, dokud bude Putin u moci. Do kyjevské pokladny nadále proudí desítky miliard od západních podporovatelů.

Zelenského kancelář již negativně reagovala na zprávy o potenciálním Trumpově mírovém plánu, přičemž prezidentův poradce Mychajlo Podoljak v úterý řekl, že zmrazení současných bojových linií by bylo „podivné vzhledem k tomu, že Rusko je nezákonným okupantem ukrajinského území.“

„Ukrajina má naprosto jasné chápání a je to vysvětleno v mírové formuli navržené prezidentem Volodymyrem Zelenským, je tam jasně řečeno – mír může být pouze spravedlivý a mír může být založen pouze na mezinárodním právu,“ řekl agentuře Reuters.

Zelenského 10bodový plán se soustředí na to, aby se ruské jednotky stáhly z celého ukrajinského území dříve, než bude mír. Putin zároveň slíbil, že se nikdy nevzdá čtyř anektovaných východních území, která byla od loňského roku prohlášena za součást Ruské federace.

V loňském roce Zelenskyj v rozhovoru pro CNN položil následující: „Nejsme připraveni vzdát se území ve prospěch Ruska. Ale otázka pro Trumpa – nebo pro někoho jiného, možná to není jeho nápad – zní: „Jsou Spojené státy připraveny vzdát se území poté, co Putin řekl, že by použil jaderné zbraně?“

Kreml zatím reagoval spíše pozitivně. „Hodnota každého plánu spočívá v nuancích a v zohlednění skutečného stavu věcí na místě,“ uvedl v reakci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Prezident Putin opakovaně řekl, že Rusko bylo a zůstává otevřené jednáním s přihlédnutím ke skutečnému stavu věcí na místě,“ řekl.

Zdá se, že Trumpova kampaň si je plně vědoma všeobecné únavy z války, která se již dávno zmocnila americké veřejnosti a dokonce i velké části Evropy.

Trump již dříve slíbil, že pokud znovu vstoupí do Bílého domu, zahájí jednání „do 24 hodin.“ Obvinil Bidena a jeho politiku, že jednoduše podněcují nekonečnou válku. Podle čerstvějších prohlášení Trumpova týmu:

Fleitz řekl, že Ukrajina nemusí podle jejich plánu formálně postoupit území Rusku. Přesto je podle něj nepravděpodobné, že by Ukrajina v blízké budoucnosti znovu získala účinnou kontrolu nad celým svým územím.

„Obáváme se, že se z toho stala opotřebovávací válka, která zabije celou generaci mladých mužů,“ řekl.

Trvalý mír na Ukrajině by vyžadoval další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, uvedli Kellogg a Fleitz. Fleitz dodal, že klíčovým prvkem bude pravděpodobně „vyzbrojení Ukrajiny po zuby.“

„Prezident Trump opakovaně prohlásil, že hlavní prioritou v jeho druhém funkčním období bude rychlé vyjednání ukončení rusko-ukrajinské války,“ Řekl Trumpův mluvčí Cheung.

Jak se dalo očekávat, Bílý dům a Bidenova kampaň již obviňují Trumpa z neochoty „postavit se“ Putinovi. To bude také pravděpodobně použito jako další téma k tvrzení, že Trump hraje s Putinem softball, protože je nějakým způsobem „zkompromitován“ (narážka na Russiagate atd…).

A přesto, aby byl někdy mír, bude muset dojít k významným ústupkům, což je něco, v čem Bidenova administrativa naprosto selhala. Místo toho se to jen dál stupňuje politikou, jako je schvalování úderů na ruském území za použití amerických zbraní.

Na závěr připomínám, že téma se jistě bude probírat i v první velké prezidentské debatě, která proběhne už zítra večer (našeho času zřejmě v noci na pátek).

V pátek dopoledne přinesu všechny zajímavé momenty z debaty.

Vzhledem ke značnému vlivu Washingtonu na naše politické loutky i vlivu USA na světovou politiku, je pro nás mnohem důležitější kdo sedí v Bílém domě než v Praze na Hradě…