Je americko-ruská válka nevyhnutelná?

Vstoupit do války se Sovětským svazem o zachování finského území by bylo během studené války považováno za šílenství.

Připomeňme: Harry Truman odmítl použít sílu k prolomení blokády Berlína Josifa Stalina. Dwight Eisenhower odmítl vyslat americké vojáky, aby zachránili maďarské bojovníky za svobodu masakrované sovětskými tanky v Budapešti v roce 1956.

Lyndon B. Johnson neudělal nic, aby pomohl českým vlastencům rozdrceným armádami Varšavské smlouvy v roce 1968. Když byla Solidarita Lecha Walesy rozbita na příkaz Moskvy v Polsku v roce 1981, Ronald Reagan učinil odvážná prohlášení a poslal Varšavě kancelářské stroje Xerox.

Zatímco USA vydávaly během studené války každoroční prohlášení o podpoře „zajatých národů“ střední a východní Evropy, osvobození těchto národů od sovětské kontroly nebylo pro Západ nikdy považováno za tak zásadní, aby ospravedlnilo válku se SSSR.

Ve 40 letech studené války NATO, které začalo v roce 1949 s 12 členskými státy, přidalo pouze čtyři další – Řecko, Turecko, Španělsko a Západní Německo.

S pozváním Švédska a Finska, aby se připojily jako 31. a 32. země a získaly válečnou záruku podle článku 5, NATO ale zdvojnásobí své členství od chvíle považované – Rusy určitě – za konec studené války.

Všechny národy, které byly kdysi součástí moskevské Varšavské smlouvy – východní Německo, Polsko, Maďarsko, Česká republika, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko jsou nyní členy NATO namířeného proti Rusku pod vedením USA. Tři bývalé republiky SSSR – Estonsko, Lotyšsko, Litva – jsou nyní také členy NATO, vojenské aliance vytvořené s cílem postavit ohradu a udržet v ní národy, které do ní patřily během studené války.

Litva se 2 % ruské populace právě vyhlásila částečnou blokádu zboží pohybujícího se přes její území do Kaliningradu, ruské enklávy u Baltského moře.

Na Putinův protest Vilnius připomněl Moskvě, že Litva je členem NATO.

Je osvědčeným pravidlem geostrategické politiky, že velmoc by nikdy neměla postoupit menší mocnosti spůsobilost zatáhnout ji do velké války.

V roce 1914 dalo císařské Německo svému rakouskému spojenci „bianko šek“, aby potrestalo Srbsko za jeho podíl na atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda, následníka rakouského trůnu. Vídeň proplatila císařův šek a zaútočila na Srbsko a začala Velká válka v letech 1914-1918.

V březnu 1939 vydal Neville Chamberlain válečnou záruku Polsku. Pokud by Německo zaútočilo na Polsko, Británie by bojovala na straně Polska.

Poláci, opevněni touto válečnou zárukou od Britského impéria, ukamenovali Hitlera a odmítli hovořit s Berlínem o německých nárocích na město Gdaňsk, zrušených na pařížské mírové konferenci v roce 1919.

1. září 1939 Hitler zaútočil a Británie vyhlásila válku, válku, která trvala šest let a smrtelně zranila Britské impérium.

A Polsko? Na Jaltě v roce 1945 Winston Churchill souhlasil, že Sověty okupované Polsko by mělo zůstat ve Stalinově vazbě.

Putin je ruský nacionalista, který považuje rozpad SSSR za největší neštěstí 20. století, ale není sám odpovědný za ubohé vztahy mezi našimi zeměmi.

My Američané jsme hráli vedoucí roli v tom, co se formuje jako druhá studená válka, nebezpečnější než ta první.

Během posledního čtvrtstoletí, poté, co Rusko rozpustilo Varšavskou smlouvu a SSSR se nechal rozdělit na 15 zemí, jsme do střední a východní Evropy zatlačili NATO, vytvořené k ohrazení a zadržení Ruska.

V roce 2008 neokonzervativci podnítili Gruzii k útoku na Jižní Osetii, což vyvolalo ruskou intervenci a porážku gruzínské armády.

V roce 2014 neokonzervativci přiměli Ukrajince ke svržení zvoleného proruského režimu v Kyjevě. Když uspěli, Putin obsadil Krym a Sevastopol, po staletí domovskou základnu ruské černomořské flotily.

V roce 2022 Moskva požádala USA, aby se zavázaly nevpustit Ukrajinu do NATO. Odmítli jsme. A Putin zaútočil. Pokud Rusové věří, že jejich země byla Západem přitlačena ke zdi, můžeme je vinit?

Zdá se, že Američané odmítají temná ruská varování, že spíše než aby přijali porážku na Ukrajině, ponížení svého národa a jeho obklíčení a izolaci, použijí taktické jaderné zbraně.

Je opravdu moudré odmítnout tato varování jako „chrastění šavlí“?