Je v těžké ekonomické krizi chytré prosazovat Zelený úděl a bojovat proti všemu, co souvisí s chemií?




Sdílet článek:

„Evropa zažívá zatěžkávací období – válku na Ukrajině, energetickou krize a covid, to vše současně. Části Evropské komise ale nadále pracují na nových směrnicích, jako by se nic zvláštního nedělo. Přitom je třeba všechny přezkoumat. EU se nyní musí soustředit na to podstatné.“
To jsou první věty z komentáře, který pro WELT sepsali Fridrich Merz a Daniel Caspary. Friedrich Merz je spolkovým předsedou CDU a šéfem lidovecké frakce v německém Bundestagu. Daniel Caspary je předsedou skupiny CDU/CSU v Evropském parlamentu.

Komentář je pozoruhodný i z toho důvodu, že ačkoli autoři chválí předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou za „rázný a správný postup v případě sankcí“, což v Německu jinak nejde, abyste nebyli přiřazeni k extrémistům – jako jedni z mála politiků „hlavního proudu“ se odvažují kritizovat Komisi za její – mírně řečeno – zaostalou agendu.

Z komentáře jsem vynechal chválu sankcí a války a zdůraznil jsem podstatné pojmenované problémy. Celý článek je v originále v komentářích.

Evropská komise podle autorů dělá v této krizi některé věci špatně. Velká část úřadu prostě dál funguje, jako by se nic nestalo:

„Komisní stroj pracuje na svých projektech podle pevného harmonogramu a nadále chrlí legislativní návrhy bez ohledu na změněnou výchozí pozici způsobenou válkou. To má významné důsledky pro Evropu, která je zmítána příšernými cenami energií a rekordní inflací. Ve velké části Evropské komise ještě nenastal zlom.

Jak lze vysvětlit, že uprostřed celosvětové potravinové krize vyvolané válkou bylo navrženo drasticky omezit používání pesticidů a v takzvaných citlivých oblastech je dokonce úplně zakázat? Týká se to čtvrtiny aktuálně využívané německé zemědělské plochy. Jen v Německu by bylo o sedm milionů tun obilí méně na ploše více než tři miliony hektarů.

To zvyšuje závislost na dovozu místo jejího snižování. Frustrace farmářů je cítit všude. Maří také snahy zajistit potravinovou bezpečnost v rozvojových zemích.

Jak lze vysvětlit, že se lpí na návrhu o takzvaném zákonu o dodavatelském řetězci EU, který by v Německu desetinásobně zvýšil počet společností, které jsou v tomto ohledu povinny podávat hlášení? Je v těchto těžkých časech skutečně naléhavé ukládat firmám rozsáhlé nové povinnosti v oblasti společenské odpovědnosti? Nedalo by se takové projekty odložit do budoucna a místo toho se prozatím zaměřit na odolnost evropské ekonomiky?

Nový pracovní program Evropské komise na rok 2023, který byl právě zveřejněn, by byl příležitostí stáhnout tyto dva legislativní návrhy. Uznáváme, že na naléhání CDU/CSU byly odloženy zvláště zatěžující legislativní projekty, jako je novela směrnice o chemikáliích REACH. Stejně pozitivní je ohlášený přezkum nových projektů pro evropskou konkurenceschopnost.

Je však zapotřebí dalších konkrétních kroků směřujících k úlevám: například směrnici o průmyslových emisích, zákonu o zdraví půdy, revizí směrnice o trestním právu v oblasti životního prostředí nebo směrnicí o kvalitě ovzduší. Existuje mnoho dalších příkladů nařízení, které by nyní neměly být dále uplatňovány.

Všechny tyto právní předpisy mají samozřejmě dobré důvody – ale není horšího načasování. Velká část evropských občanů a hospodářství se v současnosti potýká s vysokými cenami energií, surovin a potravin. Z tohoto důvodu byla skupina CDU/CSU v Evropském parlamentu a poslanecký klub CDU/CSU v německém Bundestagu dlouhodobě pro moratorium na předpisy zatěžující firmy.

Jsme přesvědčeni, že Evropská komise se musí naléhavě omezit na to podstatné. Stanovení priorit je zásadní úkol, zejména v době krize. Musí platit hlavní zásada: „Jděte ve velkém na velké věci, v malém na malé věci.“ Nová legislativa může být navržena pouze tehdy, pokud otevře nové příležitosti pro občany a společnosti, zbaví je byrokracie a vytvoří jistotu plánování.

Jinak je třeba každou novou iniciativu přezkoumat, zda se hodí pro dobu a v případě pochybností ji odložit. Jako skupina CDU/CSU v Evropském parlamentu a jako poslanecká skupina CDU/CSU v německém Bundestagu jsme připraveni takový politický kurz v rámci svých možností podporovat.“, napsali Merz a Caspary.

Dovolím si malý doplněk ke směrnici REACH. Tento předpis, kterým byla zřízena Evropská chemická agentura (ECHA), jíž bylo uloženo přezkoumat bezpečnost všech chemických látek používaných v průmyslovém množství na společném unijním trhu, je už v dnešní podobě byrokratická kalamita. Postupy zkoumání bezpečnosti všech – včetně mnoho let v praxi prověřených látek – jsou extrémně zdlouhavé a administrativně náročné. Do procesu se musí podle dalších směrnic zapojovat i další tzv. decentralizované agentury EU jako Úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Každý z nich má opět velmi složitý proces přezkumu.

Unijní spoluzákonodárci – Evropský parlament a Rada – však na návrh Komise už v minulosti stanovili pro přezkum bezpečnosti chemických látek při stanovených procedurách nesplnitelné lhůty. Všechny látky používaní ve větším množství měly být přezkoumány do 7 let od vzniku směrnice REACH. Ani po 15 letech však ECHA není ještě ani v polovině seznamu látek, jejichž bezpečnost měla být přezkoumána. Evropská komise ve své fanatické „ambicióznosti“ hodlala do přezkumného mlýna vhodit všechny chemikálie používané na trhu EU, byť v miligramových množstvích.

Výbor pro životní prostředí EP (ENVI) této situace zneužívá k likvidaci nejen chemického průmyslu, ale i zemědělství. Prakticky na každém plénu EP máme na programu návrh na okamžitý zákaz nějaké chemické látky. Ve směrnici REACH byla Komise zmocněna formou prováděcího předpisu umožnit používání látek, u nich ještě nebyl dokončen přezkum, pokud nebyla prokázána jeho nebezpečnost. Fanatici z výboru ENVI pravidelně navrhují zrušení takových prováděcích předpisů podle článku 112 jednacího řádu EP. Nikoli proto, že jsou látky nebezpečné, ale protože ECHA nebo EFSA nestihla v nesplnitelné lhůtě přezkoumat bezpečnost často i mnoho desítek let používaných látek.

Na tomto plénu EP máme hlasovat o látce 8-hydroxychinolin. Tato látka je desítky let používána v postřicích a nikdy nebyla prokázána její nebezpečnost. Přesto ji chtějí poslanci z ENVI zakázat jen proto, že ECHA nestihla v nesmyslné lhůtě přezkoumat její bezpečnost. Hlasoval jsem samozřejmě proti tomuto nesmyslnému návrhu.

 

Ivan David

Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

1 Comment

  1. “ačkoli autoři chválí předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou za „rázný a správný postup v případě sankcí“, což v Německu jinak nejde, abyste nebyli přiřazeni k extrémistům” – autor se tímto zcela nehorázně snaží podsunout čtenáři, že oba ctihodní pánové si ve skutečnosti myslí o sankcích něco jiného. Podle mého to jen dokazuje, že existují politici, co podporují Ukrajinu v její obraně a nechtějí putinovi poslat ani pětník a zárověň nesouhlasí se zeleným šílenstvím.

Napsat komentář: marcusant Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*