Zase jsem bohužel úplně out, protože se nepřipojím k hromadnému odsouzení zpěváka Jaromíra Nohavici.
Mám k tomu několik důvodů.
Celonárodní oblíbená zábava na téma “kritizujeme výběr vyznamenaných” jde absolutně mimo mne. Kritice za to, koho vyznamenali, čelili všichni tři polistopadoví prezidenti; nikdy jsem se k tomu nepřipojila.
Stačí se podívat na seznam laureátů různých cen a čestných občanů měst před rokem 1989 a po něm, aby bylo každému jasné, že nějaké státní medaile, řády a podobné pocty jsou zcela poplatné době a jejich výpověď o morálce vyznamenaného je velmi limitována.
Ještě trapnější je potom okázalé vracení medailí, když se změní okolnosti, nebo dokonce davové odsuzování těch, kdo si medaili nechají. Vyznamenaní se často ocitají pod tlakem, aby ocenění ostentativně vrátili; a právě to se nyní stalo Jaromíru Nohavicovi.
Nohavica dostal medaili od Putina za cosi, co lze asi nazvat rozvoj vzájemných kulturních vztahů mezi oběma zeměmi, o což se nepochybně zasloužil a nikdo mu to neodpáře. Kultura je pořád kultura, i když je zrovna přehlušena válkou.
Teď odmítá dělat laciná gesta a medaili vrátit. Nehodlám z toho vyvozovat naprosto nic. Rozhodně po něm nechci, aby dělal něco jenom proto, že to od něj lepší kruhy čekají. Tak jako řády jsou jen světské pozlátko, stejně tak jejich vracení je jenom vířením prachu.
Písničky Jaromíra Nohavici mám velmi ráda a nemíním se jich vzdát. Denně se na nás valí špatné a ještě horší zprávy, a já mám z nějaké pochybné “medailové zásadovosti” přestat poslouchat Bláznivou Markétu, Vlaštovko, leť a Krajinu po bitvě?
Tak to ne.
Už proto, že jsem před několika lety navštívila Nohavicův koncert v O2 Aréně, na němž hrál mimo jiné píseň Hanba, sláva.
Obrovské zaplněné hlediště rozdělil na dvě poloviny, každá z nich se v příslušné části refrénu ozvala, jedna strana s “hanba, hanba!”, druhá se “sláva, sláva”. Velmi zajímavý zážitek.
Rozlícený dav
už vlaječkama mává.
A jedni křičí hanba, hanba!
Druzí zase sláva, sláva!
(4 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Tentokrát sto bodov,paní Čírková.
Počínání českých vlád od Velkého sametového průse-ru mě silně připomoíná počínání šplhouna Krhounka z Fričových komedií.
Jejich zoufale marná snaha o páníčkovo štítivé podrbání dovádí moji iVaši zem po pozice plivátka a použitého toaletního papíru,
Stejně neužitečného a lží,falše ,podlostí a servilností pácnoucího cáru ,kterému
se každý z odporem vyhne.
(Snad mě Emil Synek nedá k soudu za neschválené použití jeho díla ?): Jarek si koupí jenom kliku. Ale vy si šetřete na celý flašinet.
DOBRÁ RADA NAD ZLATO.
Přeestanu vnoučatům vylepšovat kapesní-stačí?
Též jsem out a budu i dál. Ostatně, na květen už má pan Nohavica vyprodanou Outů arénu a hned dvakrát, pokud vím. Tomu říkám hlasovací lístky! Taky je možné, že se provozovatel Outů arény rozhodne být pokrokový a zakáže mu je……no, to pak budem jezdit na nějaká ta utajená místa a poslouchat pod širákem. Ostatně, už jsme to zažili – včetně pana Nohavici.
Tak si jen říkám,kolik asi by pan Nohavica musel za tak masívní reklamu zaplatit?
Určitě víc než o co jej ti připosr-aní šplhhouni bbrusele připravili.
Já od Nohavicu znám pouze “Voldánová na saních” (to jsem se s chutí zasmál).
Poslouchal jsem, a stále poslouchám, písně toho, na koho Nohavica práskal – Karla Kryla.
Každý inklinuje k lidem podle svých nálad, povahy a zásad!