Jindřich Rajchl k politickému rozsudku nad Tomášem Čermákem

Jeho způsob komunikace je mi bytostně cizí, neboť je primitivně vulgární a naprosto destruktivní, což z principu nemůže přinést nic pozitivního.

Výzvy k jakémukoliv páchání násilí už jsou pak zcela mimo moje chápání.

Nicméně i přesto musím konstatovat, že rozsudek, jenž jej má poslat za mříže na 5,5 roku za údajnou podporu terorismu považuji za naprosté fiasko našeho justičního systému a vrcholnou formu pokřivení právního prostředí v naší zemi v posledních několika letech.

Verbální trestné činy by měly být vždy velmi pečlivě posuzovány a nepodmíněné tresty by měly být ukládány jen velmi výjimečně – v daném případě trestného činu podpory a propagace terorismu pouze tehdy, pokud se jedná o konkrétní činnost směřující k naplnění zamýšleného následku, tedy ke spáchání konkrétního teroristického činu.

Odůvodnění ve stylu, že “někoho mohlo skutečně napadnout tuto výzvu zrealizovat” je naprosto nedostatečné a nesouladné se základními principy trestního práva.

Čermákovo plácání siláckých řečí mi vždycky bylo proti srsti, neboť tím obrovsky poškozoval seriózní část scény, která se reálně snažila o dosažení tolik potřebného uvolnění šroubů covidové totality. Nicméně poslat jej za to na 5,5 roku do kriminálu, to je naprostý výstřel do tmy, jenž s veškerou vehemencí odmítám, a považuji jej za kardinálně vadný.

Pevně doufám, že odvolací soud vezme rozum do hrsti a tuhle šílenost napraví.

Pak je tu samozřejmě ještě možnost dovolání k Nejvyššímu soudu, kde jsem před nedávnem uspěl s kauzou Iva Osovského a kde věřím, že by v případě použití té správné právní argumentace byl úspěch pravděpodobný i v tomto případě – ovšem problém je v tom, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, jehož projednání trvá cca 1 rok a jež nemá odkladný účinek pro nástup výkonu trestu.

Tudíž nezbývá než věřit, že se odvolací senát nepřikloní k otrocky formalistickému výkladu §312e tr. zákoníku a tenhle nesmyslně přísný rozsudek změní či v plném rozsahu zruší.