Žádný starý či obyčejný typ, ale vrcholná Tesla Model 3 Performance se prohnala po německé dálnici v podstatě pořád naplno. I s omezovačem na 235 km/h a za neschopnosti jet tak alespoň po většinu cesty předvedla v plné nahotě hlavně své nedostatky.
Když se v posledních letech mluví o dojezdu elektrických aut, padají obvykle čísla v řádu relativně vysokých stovek kilometrů. Třeba taková Škoda Enyaq iV 60 (mimochodem auto za 1,12 milionu Kč v úplném základu) má na plné nabití zvládnout až 413,7 km. To nezní úplně nepoužitelně, ne?
Takto řečeno možná ne, člověk ale nemusí být raketový vědec, aby si spočítal, že tohle je teorie nemající nic společného s praxí. I s nulovým talentem pro matematicko-fyzikální výpočty si snadno zjistíte, že taková Škoda Superb 2,0 TDI se 150 koňmi by při výpočtu stejnou (ale úplně stejnou) metodou měla ujet na nádrž až 1 404 km. Kdo něco takového reálně zvládá? Asi nikdo, kdo se nejmenuje křestním jménem Gerhard a příjmením Plattner. Pokud s takovým Superbem někdo jezdí mezi tankováními třeba 800 km, což je docela dobře možné (protože stejně nikdo nebere absolutně plnou a nevyjíždí nádrž do poslední kapky), pak stačí trojčlenka, abyste si udělali představu o reálných možnostech Enyaqu. 235 km? To už zní reálněji.
Ale pozor, to není spotřeba, kdy na to šlapete, to je spotřeba při úplně normální jízdě, kdy akorát nejedete jako robot naprogramovaný na dosahování maximální jízdní efektivity. Někteří to dovedou, většina lidí ale nemá ani tušení, jak takovým způsobem jezdit a prostě jedou normálně, s dojezdem okolo oněch 235 km. Proto také pravidelně upozorňujeme na to, že když vezmete prakticky jakýkoli elektromobil „u úst” v reálném světě, nemáte šanci ujet více jak desítky kilometrů. Taková je praxe, ať už jde o zmíněný Enyaq nebo Teslu Model S. Navíc je třeba dodat, že taková jízda s braním elektromobilu u úst vypadá docela jinak než s konvenčním autem.
S tím máte k dispozici v podstatě stejný výkon i dynamiku od plné do prázdné nádrže, u slabších aut se dokonce postupně zlepšuje, protože auto je stále lehčí. Motor jakéhokoli udržovaného auta se nepřehřívá, zpomalí vás maximálně přehřívající se brzdy. Elektromobil je něco úplně jiného. I když jde všechno skvěle, dynamika s ubývající kapacitou baterií klesá – výkon je v tomto případě napětí krát proud a abyste udrželi dynamiku i při nižším napětí, potřebujete více proudu. V jeho případě ale mají pohon i baterie své limity, které se začnou projevovat tak, že – uhádli jste bez ceny – výkonu je méně a dynamiky též.
To je ale pořád ta optimální varianta. Když jedete opravdu ostře, zejména opakovaně brzdíte a akcelerujete, začne mít ústrojí problém i s chlazením a dříve nebo později spadne do módu omezeného výkonu. To pak jedete ještě pomaleji, než se vše dochladí. I tímto způsobem ale nakonec reálně nedojedete více než desítky kilometrů. Proč? Protože třeba 62 kWh akumulátorů v oné Škodě Enyaq iV 60 odpovídá přibližně 15,9 litrům nafty v nádrži. Když z nich můžete reálně použít 70, možná 80 procent, protože cestu mezi dobíječkami jinak nenaplánujete, nemůžete rychlou jízdou na nic lepšího pomýšlet.
Že to není naše fikce, ale ryzí realita, nejlépe ukazuje neobvyklé video níže. V něm si člověk stojící za kanálem Cars on Autobahn na Youtube nedal za cíl nic jiného, než prohnat se s Teslou Model 3 Performance po rychlostně neomezené německé dálnici a ukázat, kam takovým stylem dojede, jak se při tom bude chovat, kolik spotřebuje… A je to skutečně tristní.
I když do karet hrálo vozu mimo jiné to, že zimní pneumatiky omezovaly maximální rychlost na 235 km/h, takže nikdy nemohlo jet opravdu rychle (a věřte, že i 235 a 261 km/h – maximálka verze Performance – je velký rozdíl, odpor vzduchu roste se čtverem rychlosti), řidič nepředvádí absolutně žádnou divočinu, ani moc intenzivně nebrzdí, nedojede skoro nikam. Navíc nejede ani moc rychle, protože i oněch 235 km/h se po chvíli jízdy stane nesplnitelným snem. Z výše zmíněných důvodů (a podle autora i kvůli přehřívajícímu se motoru – hrajte překvapené) se většinu času nedokáže tento vůz rozjet na více jak 200 km/h dle GPS. S oním dieselovým Superbem (jede až 223 km/h a dokáže tak jet pořád) byste jej sfoukli jako nic a přejeli snad celé Německo bez zastavení.
Tady i tahle, ve výsledku relativně ucouraná jízda skončila po 84 km, kdy byly baterie vyčerpány z 81 % na 16. Z 81 proto, že na více jak dobití 80 % elektromobilisté stejně nečekají, protože už to trvá moc dlouho (opět limity baterek, ničím jiným to není) a spodní limit je dán tím, k jaké dobíječce dojedete. Takže tu máme 84 km jízdy po povětšinou poloprázdné dálnici povětšinou rychlostmi okolo 200 km/h. Člověk neví, jestli se má smát nebo brečet.
Uvážíme-li, že průměrná rychlost mohla být kolem 180 km/h, auto se vybilo za 28 minut, časový poměr jízda vs. „tankování” bude mít nebezpečně blízko k 1:1. A i teoretické, v praxi rozumně neuskutečnitelné dojezdové maximum (100 % ať 0 %) činí 141 km. Znovu – relativně pomalu, bez využití skutečné maximálky, bez možnosti jet více jak 200 km/h po většinu cesty.
Není divu, že i většina lidí na Youtube hodnotí po spatření tohoto elektromobily jako totálně nepoužitelné pro rychlé přesuny po dálnici. Přitom co dnes potřebujete, abyste použitelné auto pro takový účel měli? Půl milionu na Škodu Scala? Není to žádná skutečně náročná disciplína, autem jedoucím 200 km/h v tichosti, bez velkých nároků na řidiče, je dnes kde co, třeba i ona Scala. A pro úplnost – Tesla Model 3 Performance dnes v ČR startuje na 1 724 990 Kč, tomu se říká pokrok a efektivita.
(2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
No jo no, Petr Miler, kdo jinej 😀
Elektromobil jako druhé či třetí vozidlo do rodiny, na jízdy po městě a blízkém okolí, pro někoho kdo si to může dovolit a hlavně to chce, proč ne. Jako hlavní a jediný motorový dopravní prostředek bych to doma nechtěl ani náhodou.