Najednou nelze zprovoznit žádné elektrické přístroje, nefunguje domácí ani veřejné osvětlení, dopravní semafory rezignovaly na řízení provozu, není možné si vybrat peníze z bankomatu ani platit kartami, čerpací stanice pohonných hmot jsou zavřené, nejezdí vlaky, tramvaje, trolejbusy, kolabují dodávky vody, plynu a tepla, signály mobilních operátorů a datové sítě nefungují, lidé uvízli v dopravních zácpách, výtazích, vlacích, není možné se nikomu dovolat, nemocniční péče je velmi omezená nebo žádná, podniky, instituce, úřady, školy jsou zavřené, přestává fungovat zásobování potravinami, léky atd., ve všeobecném sílícím zmatku začínají lidé rabovat…. Scéna z apokalypsy? Nikoli, zatím jen letmo načrtnutý blackout.
Myslíte si, že je potřeba se na tento stav nějak připravovat, nebo je to zbytečné? Podle odpovědí respondentů průzkumu na téma Bezpečnost v ČR bychom mohli usuzovat, že si lidé nebezpečí dlouhodobého a rozsáhlého výpadku energií a s ním spojené nefunkčnosti velké řady moderních civilizačních vymožeností příliš neuvědomují. Nebo je jim to lhostejné a doufají, že se to nikdy nestane, nebo si neumějí představit, jak by mohla taková situace vypadat a co by se pravděpodobně dělo.
Jste připraveni na dlouhodobý a rozsáhlý výpadek elektrického proudu (blackout) a víte, jak se v tomto případě zachovat?
Čtyři pětiny lidí přiznávají, že nejsou na blackout připraveni a nevědí, jak by se měly zachovat.
Lhostejnost k tomuto nebezpečí je pro mě nepochopitelná, přitom se dnes většina odborníků shoduje, že blackout určitě nastane, jen se přesně neví kdy. A jestliže na něj nebudou lidé připraveni, nastanou mnohem vážnější a tragičtější situace, než jaké jsem zmínil v úvodu.
Jste připraveni na řešení situace, když by dlouhodobě nefungovala žádná elektronická zařízení (PC, tablety, mobilní telefony apod.)?
Už v roce 2016 jsem se s Vámi v komentáři Nefunguje navigace – POMOC! podělil o osobní zkušenost, že mladí lidé si vlastně vůbec nepřipouštějí možnost kolapsu chytrých komunikačních přístrojů, protože se to během jejich života ještě nikdy nestalo a bezstarostně nechápou, proč by se to mohlo někdy stát. V předchozím grafu však zjevně neodpovídali jen mladí lidé, ale rovnoměrně zástupci všech věkových skupin dospělých spoluobčanů. Jestliže i přesto téměř 70 % lidí přiznává, že nejsou na déletrvající nefunkčnost moderních elektronických přístrojů připraveni, z čehož logicky vyplývá, že by tuto situaci ani neuměli řešit, není to podle mého názoru v pořádku! Nebo si vážně většinově myslíme, že bezpečí, blahobyt a bezstarostnost nás musí provázet po celý život?
V následujícím grafu je situace o trochu optimističtější, ale doopravdy jen o malinko.
Považujete svoji fyzickou kondici a svoje schopnosti za dostatečné k přežití delší doby bez centrálního zásobování elektřinou, teplem, vodou, pohonnými hmotami apod.?
„Pouhé“ dvě třetiny spoluobčanů přiznávají, že jejich fyzická kondice by jim v případě nutnosti řešit krizovou situaci podobnou blackoutu nebyla dobrým pomocníkem. Přesto si troufnu odhadnout, že je tento stav příliš netrápí a ani nemotivuje k aktivitám, které by jejich tělesnou připravenost vylepšily.
Odpovědi na tři dnes prezentované otázky jsou vzácně vyrovnané, protože shodně ukazují, že naše společnost není připravena, a co víc – asi ani ochotna, řešit krizové situace.
Je současný svět doopravdy tak bezpečný, pohodlný a přátelský, jak by se mohlo při pohledu na grafy zdát? Nebo lidé jen podléhají iluzi, že se jim nic nemůže stát a nechtějí se nechat vyvést z rovnováhy nějakým pofidérním strašením? Můj názor si jednoduše doplníte sami. Jaký je ten Váš?
Průzkumu společnosti SANEP na téma Bezpečnostní situace v ČR se aktivně účastnilo 3235 respondentů ve věku nad 18 let, metodologie (pohlaví, věkové skupiny, příjmové oblasti, vzdělání, velikosti místa bydliště) korespondovala s demografickým složením obyvatelstva České republiky, statistická odchylka zjištěných dat je ±1,5 %.
(9 votes, average: 4,78 out of 5)
Loading... 
„Společnost není připravena, a co víc ani ochotna, řešit krizové situace. „
Přesně tak to je. Nedivím se, sám jsem si odpověděl na tuto otázku již dříve.
Společnost, která je stále více sešněrována sofistikovanými technologiemi, které přebírají práci člověka, jež byla po generace přirozenou součástí jeho života, začne být časem závislá na jejich existenci. Změní to priority, hodnoty a celkový pohled na smysl života. Do jaké míry bylo nové paradigma pravdivé a životaschopné ukáže až nějaká krize.
Takže připraveni nejsme ani nemůžeme být. Pokud ovšem někdo nežije poustevnickým způsobem někde v lese, což by z hlediska vývoje společnosti bylo stejně zanedbatelné. Lépe jsou na tom přírodní kmenové národy, které nejsou závislé na průmyslově vyráběné energii. Tam je přežití a zajištění kultury a rodu mnohem vyšší.
Tato závislost a nepřipravenost nás činí zranitelnější než si dovedeme a chceme připustit. Prostě vyspělé civilizace časem zaniknou na přemíru blahobytu jež si dopřejí. Nemuselo by to být pokud by si společnost zachovala moudrost a zdravý úsudek. Ovšem ti co ho měli zemřou a nové generace si vždy budou myslet, že jsou chytřejší než ty předchozí. Problém je, že díky všem těm novým technologiím budou žít v ještě více virtuálním světě, který jim bude zkreslovat realitu. Moudrost a zdravý úsudek není záležitostí společnosti, ale jedinců. Společnost má pouze vytvořit prostředí, které těmto lidem umožní zdravý vývoj bez lží a předsudků.
Každý příliž vyspělý civilizační okruh nakonec skončil, je to tedy jev nevyhnutelný a přirozený, tak proč si s tím lámat hlavu? Všechno běží jak má.