Kádrový dotazník pro budoucího prezidenta |

Sdílet článek:

Mladá fronta Dnes přináší rozsáhlý „kádrový“ dotazník, ve kterém dosud známí kandidáti na prezidenta České republiky odpovídají, zda jsou pro embargo na ruskou ropu, zda jsou pro Green Deal, pro uzákonění homosexuálních sňatků, pro vznik základny USA v Česku, pro euro, pro ukončení těžby uhlí do roku 2033 atd. Pokud si podrobněji povšimneme odpovědí těch z kandidátů, kteří jsou dnes považováni za favority, je to skličující – ale vůbec ne překvapující – čtení. Čeká nás probruselský, zelený, green dealový, protiuhelný, genderově vyvážený, proeutanázistický, politicky korektní prezident či prezidentka. Doporučuji si odpovědi zapamatovat a poslechnout si je v polovině ledna. Bude těsně před prezidentskou volbou, ale možná také zima v domácnostech a české hospodářství v energetických problémech. V realitě si tak otestujeme i názorovou pevnost či pružnost budoucí hlavy státu.

Jeden z výrazně proevropských serverů „na okraj festivalu svobody Prague Pride“ informuje, že eurokomisařka Jourová hodlá předložit směrnici, která má zajistit stejná práva rodičům stejného pohlaví ve všech členských státech EU. Svůj návrh Jourová zaštiťuje obhajobou „svobody pohybu na jednotném trhu“, když dává příklad: „Pokud se nizozemský pár přestěhuje do Česka za prací, měl by mít stejná práva jako doma“. A na to my odpovídáme – a proč? Rozhodne-li se takový pár přestěhovat do naší země, nechť přijme naše zvyklosti. Ať se do toho paní Jourová a nikdo z Bruselu nepletou. Ale všimněme si v Jourové argumentaci také jejího zručného zneužití tzv. „jednotného trhu“ jako fíkového listu bruselských snah všechno harmonizovat, regulovat, omezovat a vnucovat. Když to nejde dveřmi, půjde to oknem. To by si měli uvědomit všichni ti, kteří naše členství v EU omlouvají slovy: „My víme, že v EU není všechno v pořádku, ale jde přece o ten jednotný trh, jehož musíme být součástí“.

Vůbec první zpráva, kterou jsem dnes slyšel, byla smutná. Zemřel britský spisovatel Nicholas Evans, autor knihy Zaříkávač koní. Na motivy tohoto Evansova románu natočil v devadesátých letech minulého století Robert Redford stejnojmenný film (ve kterém si zahrál i hlavní, klasicky „redfordovskou“, roli). Odhaduji, že to byl jeden z posledních amerických koukatelných filmů, na které snad stálo za to jít i do kina. Ano, bývala kdysi doba, ve které žili kvalitní autoři, scénáristé, kameramani, herci a režiséři. Ano, bývala kdysi doba, kdy bylo na co se do kina těšit.