Kam až povede mainstreamem záměrně vyvolávaná nenávist k seniorům?

Pomineme-li fakt, že autor zcela zjevně svým vystupováním splňuje jistý trestní paragraf, neboť otevřeně vyzývá k odstranění práv nemalé skupiny obyvatel, jde o články, které vypovídají nejen o autoru a samotném médiu, ale zřejmě i o době, ve které právě žijeme.

To je ovšem opět jen o tom, že jsou zde skupiny obyvatel, proti nimž můžete jakkoli štvát a třeba žádat o krácení jejich práv, zatímco jiné skupiny jsou nebývale chráněny (dosaďte si namísto slova „senior“ či „důchodce“ třeba LGBTQI, cikán, Ukrajinec, jejichž kritika je nepřípustná).

Pisálek upozorňuje na mentální nedostatečnost důchodců, ale přitom ukazuje, že on sám je doslova mentální mrzák.

Již v prvním článku tvrdil, že se senioři nechají ovlivnit, aby volili „špatně.“

Nicméně podle mých zkušeností jsou nejlépe ovlivnitelní mladí, kteří se buď o politiku nezajímají – a pak volí Piráty, které doporučují na školách (před několika lety studoval můj syn na střední škole, kde mnoho jeho spolužáků na doporučení školy skutečně volilo Piráty).

Nebo se třeba o politiku alespoň okrajově  zajímají, ale přebírají názory od youtuberů, kteří jsou v některých případech dokonce i  placeni za to, aby ovlivňovali mladé v jejich rozhodnutí, koho budou volit.

Jen velmi málo mladých není v tomto směru ovlivněných školou nebo youtubery. A volit zrovna Piráty, zastávající politiku, která povede současnou mládež někam nazpět do minulých století, nevypadá zrovna na to, že by při volbách byli schopni posoudit důsledky vlastní volby.

Nebo snad skutečně chce většina mladých voličů Pirátů svět, ve kterém se vše sdílí a nikdo nic nevlastní?

Na druhou stranu je třeba upozornit i na to, že naši mladí jsou v Evropě ve svých volebních zvyklostech už poměrně ojedinělí, neboť jinde  mládež volí protimigračně a proti EU, tedy opak stran jako jsou Piráti.

Například ve Švédsku jsou právě senioři hlavní volební oporou progresivistů, tedy podobných stran jako jsou u nás Piráti či TOP09. Mladí tam naopak volí protimigračně a byli hlavní oporou politické strany, která si zahrává s myšlenkou na vystoupení z EU.

A nebýt volebních návyků seniorů, kteří ve velkém volí Macrona (k nimž se ve 2. kole přidali muslimové), dnes by byla prezidentkou Francie Marine le Pen, která jasně vedla u věkové skupiny 35-65 let.

V obou uvedených případech se volební návyky pisálka ze Seznamu plně shodují s návyky seniorů v daných zemích a jsou proti většině lidí v produktivním věku.

Jak by se s tím asi srovnal? Také by tam chtěl odebírat práva seniorům?

Pisálek, jemuž dává Seznam poměrně velký prostor, také tvrdí, že senioři volí politiky, kteří již jejich životy nijak neovlivní. Jenže co když 70letý senior bude žít ještě dalších 25 let, a to – na rozdíl od autora útočných článků – v plném mentálním zdraví?

Takového důchodce pak samozřejmě politika budoucích let ovlivní – a to hodně. Pokud by navíc důchodci nesměli volit, nestáli by většině politiků za to, aby jim jakkoli vycházeli vstříc.

Naopak, důchodci by byli v rámci jakéhokoli „úsporného“ balíčku biti jako první a žádný politik by na ně nebral nejmenší ohledy.

Ovšem v kontextu podobných článků se naskýtá otázka: Co se za nimi skrývá?

Ihned jsem si samozřejmě vybavila zákony, podle nichž se již v několika zemích senioři od určitého věku (70 nebo 75 let) neléčí, ale v případě zdravotních problémů (byť léčitelných) se jen udržují ve stavu, který pomalu vede ke smrti.

Tato praxe se uplatňuje v rámci finančních úspor a zdá se, že brzy již opět o něco pokročí.

Občas totiž lze zaznamenat i názory, že by měli senioři v určitém věku nebo v případě, kdy se již necítí fit, sami zcela dobrovolně podstoupit eutanazii.

To bude ostatně již příští rok možné v Kanadě, kde budou podmínky pro eutanazii velmi široké. Eutanazie je již uzákoněna ve stále více zemích a podobný zákon se chystá i u nás.

Mnoho lidí namítá, že jde o eutanázii jen pro případy nevyléčitelně nemocných, kteří trpí. Jenže tak tomu bylo v Kanadě zpočátku také, ale nyní je tam eutanazie dokonce nabízena i těm, kdo o ní vůbec neuvažovali.

Postupně se pak podmínky pro eutanazii velmi uvolnily – a to nejen v Kanadě, ale také v Holandsku, kde se již mohou nechat zabít i malé děti, i když samozřejmě tato smrt musí být zdůvodněna.

Nyní lze tedy očekávat, že se zákony o eutanazii budou nadále mírnit, až dojdou do fáze, kdy bude jedním z důvodů pro asistovanou sebevraždu třeba i věk. Nejprve dobrovolně, později třeba dokonce pod nátlakem.

Možná právě eutanazie seniorů bude téma dalšího článku, který vzejde z pera bezcitného pisálka ze Seznamu…