Kanadská fantasmagorie |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Na Trudeaovi a company je pozoruhodné, že se jim za relativně krátkou dobu devíti let vládnutí podařilo proměnit populační a religiózní profil kanadských městských center až to takového stupně, že v Evropě lze tu a tam potkat rodilého Kanaďana, který se do Evropy přestěhoval nebo prchl z kanadského multikulti ráje. Tito lidé říkají, že charakter Kanady se začal měnit už od počátku devadesátých let, ale Trudeauem to vrcholí, jako by byl magnetizován vším, co není normální a fascinovala ho zkaza. Trudeau udělal z Kanady Niagarské vodopády perverze. Řada italských pravicových infoserverů převzala článek Giulia Meottiho z Il Foglia.

Trudeauova Kanada se chtěla stát „vzorem pro svět.“ Když přišel Trudeau k moci měl dvě vize o své zemi: multikulturní a ohleduplnost ke klimatu, dychtil být zodpovědným politikem v nestabilním světě. Kanada je zvláštní země, konají se zde vigilie za vůdce Hamasu Sinwara, který se přirovnává k Mandelovi. Třetina židovských lékařů v Ontariu přemýšlí, že sbalí kufry. Od loňského října se na židovské školy v Montrealu a Torontu často střílí. Koordinovaná bombová hrozba cílila na víc než sto židovských institucí, synagogy v Britské Kolumbii a Quebecu lehly popelem. Synagoga Kehillat Shaarei Torah v Torontu byla sedmkrát vandalizována, poslední útok minulý týden. Židé jsou ve svých čtvrtích obléháni propalestinskými demonstranty, rodiče se bojí posílat děti do škol a židovští studenti po celé zemi mají strach chodit na přednášky. Přitom Kanada ještě před pár lety patřila mezi nejklidnější a nejbezpečnější země na světě. Quebecký novinář a esejista Mathieu Bock-Côté, autor knihy „Království politicky korektního“, v knize představil Kanadu jako světový vrchol politické korektnosti, tato země se stala praktickou laboratoří testování multikulturní nárazové vlny.

Příběhem útlaku je v Kanadě genocida proti původnímu obyvatelstvu. Meotti zmiňuje mega fake-news o masových hrobech indiánských dětí kolem katolických škol. Příběh začal v roce 2021, kdy lídři probuzeného „British Columbia First Nation“ oznámili anomální objev. Noviny zahltily čtenáře mnoha příběhy o neoznačených hrobech indiánských dětí, letos v září vláda přiznala, že žádné lidské ostatky se nenašly. Krátce po oznámení prvního „objevu“ hrobu indiánských dětí, Trudeau nařídil na půl žerdi vztyčit vlajky na federálních budovách. Vláda a úřady slíbily 320 milionů na další hledání hrobů a odškodné 40 miliard. Pravda byla jiná a celkem známá, v roce 1880 vláda přesvědčila různé organizace, aby zřídily školy pro domorodou mládež, polovinu škol vytvořila církev. V důsledku šíření tuberkulózy a španělské chřipky zemřelo ve školách několik tisíc domorodých dětí. „Genocida?“ „Hromadné hroby?“ Militanti a aktivisté odvetou vypálili přes 100 kostelů, o tom ovšem vláda a média nehovořily. Představme si, že po 11. září a po islamistických útocích ve Francii by se obyvatelé rozhodli vandalizovat a spalovat mešity? Režim by je potrestal přísněji než pachatele atentátů.

Meotti píše, že byl se zemí srovnán koptský kostel, ne ovšem v Egyptě, ale v Kanadě, která se stala světovým rekordmanem ve spalování kostelů. Pravá ruka premiéra Trudeaua Gerald Butts napsal, že pálení kostelů je pochopitelné. Ředitelka organizace pro lidská práva v Britské Kolumbii Harsha Walia tweetovala: „Spalte je všechny.“ Známý kanadský psycholog Jordan Peterson v dlouhé eseji v Telegraphu se ptá: „Jak je možné, že země proslulá umírněností se stala předvojem zuřivé probuzené falangy?“ V praxi to znamená, že Kanada se v posledních letech stala „prázdným místem bez historie, stala se nicotou čekající na zaplnění.“ Kanada je snímkem v životní velikosti, tak bude vypadat v budoucnosti celý Západ.

V příštích letech se uzavře třetina kostelů, do roku 2040 anglikánská církev úplně vymizí, zatímco kanadský stát praktikuje eutanazii na chudých a zdravotně postižených. Krajně levicový časopis Jacobin: „Kanada se může pochlubit nejvyšším podílem asistovaného umírání ve světě, umožňuje to nevyléčitelně nemocným umřít důstojně, ale připomíná to dystopickou náhradu pečovatelských služeb za eutanazii.“

„V některých částech Kanady je snazší přistoupit k eutanazii než získat invalidní vozík“, řekla to kanadská ministryně pro inkluzi Carla Qualtrough. Tři experti OSN pro lidská práva uvedli, že kanadský zákon porušuje Všeobecnou deklaraci lidských práv, po pouhých šesti letech platnosti zákona je utracen jeden Kanaďan z dvaceti, v Quebecu je to ještě horší, jeden ze čtrnácti. Kanadská společnost zůstává liberální, ale přestává být civilizovaná. Z deseti tisíc Kanaďanů, kteří podstoupili eutanazii jich dvacet procent trpělo chorobou zvanou „osamocenost.“ Podle Meottiho je pravděpodobné, že celý západní svět pohltí kanadská fantasmagorie.