Z dnes již poměrně dobře zpracované retrospektivy událostí, je možné sestavit jednotlivé dílky předvolebních aktivit, které významně působily na průběh a výsledky posledních dvou prezidentských voleb v USA.
2016
Jedním z největších a nejzávažnějších případů ovlivňování průběhu voleb bylo vykonstruování falešného obvinění republikánského kandidáta Donalda Trumpa z údajného „spolčení s Ruskem“. Obvinění se nejprve objevilo jako takzvaný Steelův spis. Později se ukázalo, že vytvoření spisu si objednala a financovala kampaň protikandidátky Demokratické strany USA Hillary Clintonové, a že bylo kompletně vykonstruované. Více…
Nedávné výsledky vyšetřování odhalují hloubku korupce uvnitř Federálního úřadu pro vyšetřování známého jako FBI. Zvláštní vyšetřovatel John Durham a republikánský senátor Chuck Grassley získali informace o tom, že hlavním hybatelem obvinění Trumpa ze spiknutí se s Ruskem nebyla pouze kampaň Clintonové, ale především samotná FBI a agent Brian J. Auten. Více…
Vyšetřování ukazuje, že americká tajná služba CIA (zdroj) i FBI (zdroj) věděli, že udání na Trumpa v ruské kauze jsou nepravdivá, přesto agent Brian J. Auten tvrdil opak a FBI získala povolení odposlouchávat jednoho z členů prezidentské kampaně Donalda Trumpa. Více…
Vykonstruované obvinění a činnost FBI, která proti svým zásadám [1] před volbami oznámila, že začíná vyšetřovat prezidentského kandidáta, široce probírala americká mainstreamová média, která jsou v posledních letech silně politicky orientovaná na kandidáty Demokratické strany USA na úkor Republikánských, proti kterým vedou negativní kampaň. Více…
Zmiňované vyšetřování FBI probíhalo pod krycím jménem Crossfire Huricane a schéma jeho jednotlivých aktérů shrnul investigativní tým deníku The Epoch Times v níže uvedené přehledné infografice.
Pro zvětšení infografiky klikněte na zde.
2020
Volby v roce 2020 podléhaly ještě složitějšímu schématu, protože kromě FBI a mainstreamových médií se do ovlivňování voleb zapojily také velké technologické společnosti Google, Facebook a Twitter. K tomu všemu přibyla vlna obvinění, veřejných slyšení, protestů a soudních sporů, které zpochybňovaly průběh voleb a obviňovaly řadu subjektů z páchání volebních podvodů.
Povolební atmosféra a protesty proti „volebním podvodům“ nakonec přerostly v protest přibližně 500 tisíc lidí, kteří se shromáždili v okolí budovy amerického Kapitolu, sídla Sněmovny reprezentantů a Senátu USA. Více… Ten den, 6. ledna 2021, kongres oficiálně sčítal hlasy volitelů jednotlivých států a měl oficiálně vyhlásit vítěze prezidentských voleb. Několik republikánských kongresmanů během sčítání vzneslo oficiální námitky proti průběhu voleb. Více…
Jednou z hlavních událostí těchto voleb byl článek vydaný v deníku The New York Post (zdroj), který odhaloval obsah laptopu, který údajně patřil Hunterovi Bidenovi, synovi demokratického kandidáta Joea Bidena. Později se ukázalo, že laptop i jeho datový obsah jsou autentické a odhalují řadu vazeb Huntera Bidena na čínské firmy (více…) i jeho aktivity na Ukrajině (více…) a zapojení jeho otce do zmíněných Hunterových obchodních aktivit.
Vliv FBI byl v roce 2020 nejvýznamnější v tom, že agent Brian J. Auten, který poháněl falešné obvinění Donalda Trumpa v roce 2016, zastavil vyšetřování Huntera Bidena, přestože věděl, že jsou data na laptopu autentická. Agent Auten navíc ukončil vyšetřování trestné činnosti Huntera Bidena tvrzením, že důkazy proti Bidenovým jsou „ruské dezinformace“.
Do situace se vložila platforma Twitter, která zablokovala všechny účty a tweety, které šířily informace a linky na článek deníku The New York Post. Více… Podobné omezování podnikl také Facebook. Více…
Mainstreamová média podporovala narativ FBI, že se jedná o „ruské dezinformace“.
Další kapitolou byl samotný průběh voleb, který byl skloňován zejména příznivci a členy Demokratické strany USA jako „nejbezpečnější v historii USA“. Jak již bylo zmíněno, průběh voleb byl zpochybněn tvrzeními, že řada subjektů spáchala volební podvody, které v celkovém měřítku zvrátily výsledky prezidentských voleb ve prospěch Joa Bidena.
První oblastí bylo nezákonné upravování doby, po kterou je možné hlasovat. Volební úředníci v několika státech provedli změny pravidel, jimiž se řídí volby. Více… Další pochybnosti o procesu hlasování například ve státu Michigan objevil projekt Voter Integrity, podle něhož nebyly započítány tisíce hlasovacích lístků a další tisíce lidí údajně hlasovaly ve státě, kde již nepobývají. Více…
Mezi nejpřesvědčivější důkazy o volebních podvodech patří analýza nevládní organizace True The Vote, který použil sledování mobilních telefonů a videozáznamy průmyslových kamer v blízkosti hlasovacích schránek. Data prokazují, že neoprávnění zprostředkovatelé, tzv. „kurýři“, vybírali od voličů tisíce absenčních hlasovacích lístků [2] a za peníze je vkládali do sběrných volebních schránek, což je ve všech 50 státech USA nezákonné. Více…
Široce diskutovaná byla také analýza kamerových záznamů zachycujících zaměstnance pro sčítání volebních lístků v okrese Fulton ve státu Georgie, kteří v nočních hodinách (bez dozoru) vybalují uschované „kufry“ s hlasovacími lístky a scanují je do volebního systému. Více…
2022
Na podzim v roce 2022 budou probíhat v USA volby do Sněmovny reprezentantů a Senátu USA. Během voleb se úplně obnoví Sněmovna a třetina senátorů. V současné době v obou parlamentních komorách dominují zástupci Demokratické strany USA.
Sněmovna čítá celkem 435 kongresmanů, kteří nyní zasedají v poměru 220 Demokraté, 210 Republikáni, 5 postů je neobsazených v důsledku úmrtí kongresmanů nebo jejich rezignace.
Senát čítá na 100 senátorů, kteří nyní zasedají v poměru 48 Demokraté, 2 nezávislý (fakticky ale v demokratické frakci), 50 Republikáni. K rozhodnutí je zapotřebí nadpoloviční většiny. V případě nerozhodnosti hlasování 50:50, rozhoduje hlas viceprezidentky USA, což je aktuálně demokratka Kamala Harrisová.
Během podzimních voleb občané USA rozhodnou, které ze dvou hlavních politických stran ovládnou Senát a Sněmovnu.
Všechny předchozí události zcela jistě ovlivní i průběh těchto voleb.
2024
V roce 2024 proběhnou v USA další prezidentské volby. Teoreticky budou za Demokraty kandidovat opět Joe Biden a Kamala Harrisová a za Republikány možná Donald Trump a kalifornský guvernér Ron DeSantis.
Poznámky:
[1] Standardní praxí ministerstva spravedlnosti USA je, že FBI nepotvrzuje ani nevyvrací existenci jakéhokoli vyšetřování.
[2] Hlasovací lístky zaslané poštou nebo podané v nepřítomnosti voliče. V USA se nazývají absentee ballots – překládáme jako absenční hlasovací lístky.
Be the first to comment