Kdo jsou těžaři bitcoinu a co dělají |

Sdílet článek:

Pravděpodobně jste se už setkali s tím, že bitcoiny se těží a že tedy existují nějací těžaři. Jak to vypadá a funguje v praxi?

Co dělají těžaři bitcoinů

Bitcoin je navržen tak, že mince se uvolňují do oběhu postupně a těžaři zajišťují to, že nové mince vznikají. Ve skutečnosti ale neřeší žádné složité matematické operace, jen si „házejí kostkou“.

Úplně zjednodušený popis těžení bitcoinu je ten, že těžaři si hází kostkou, která má pochopitelně daleko více stran než šest a jejich úkolem je hodit číslo, které je nižší než jiné předem dané číslo. Kdybychom to popsali na šestičíselné kostce, zněl by úkol pro těžaře třeba takto: „házejte kostkou tak dlouho, dokud nehodíte číslo nižší než 3“. Komu se prvnímu podaří hodit dvojku nebo jedničku, ten vyhrál a blok je vytěžen.

Možná si říkáte, na co tedy potřebují těžaři ty nadupané ASIC stroje? Je to proto, aby tou kostkou dokázali házet hodně rychle hodně krát za vteřinu. Jejich kostka totiž nemá šest stran, ale 2²⁵⁶ nebo přibližně 10⁷⁷. Tolik různých čísel (hashů) může vzniknout při použití algoritmu SHA256, který se v Bitcoinu používá.

Více o těžbě se dočtete v článku Omyl: Těžaři bitcoinů neřeší složité matematické operace, jen si hází kostkou.

Jakmile je blok vytěžen, dostává těžař, který našel vyhovující číslo jako první, odměnu 6,25 bitocinu. Tato odměna se po potvrzení každých 210 000 bloků půlí a tím se přísun nových bitcoinů do systému zpomaluje. Protože se jeden nový blok potvrzuje zhruba každých deset minut, dochází k půlení jednu za 4 roky. Po spuštění bitcoionové sítě byla odměna 50 BTC. Pak to bylo 25 BTC, pak 12,5 BTC a v roce 2020 klesla odměna za vytěžený blok na 6,25 bitcoinu. Za další čtyři roky klesne na 3,125 BTC, za další čtyři roky ma 1,5625 BTC a tak dále. Tomuto půlení se říká halving.

Co když odměna klesne tak, že se těžit nevyplatí?

Možná vás teď napadá otázka, co se stane, až odměna klesne tolik, že už se těžení nevyplatí. Dobrá otázka, čtěte dále.

Kromě odměny za vytěžení bloku dostávají těžaři i odměnu za zpracované transakce – bitcoiny nelze poslat zadarmo, vždy musíte zaplatit nějaký větší či menší poplatek za provedení platby. Těžaři tak budou mít vždy motivaci síť provozovat. Kromě toho je tu i vliv kurzu BTC – na začátku roku 2017 znamenala odměna 12,5 BTC asi 9 680 dolarů. V květnu 2018 to bylo okolo 106 000 dolarů a v dubnu 2021 je půlka z 12,5 BTC, tj. 6,25 BTC asi 362 500 $. Předpokládá se, že cena Bitcoinu poroste i v budoucnosti a i polovina či polovina poloviny dnešní odměny bude stále na provoz sítě stačit.

Pokud přemýšlíte, že budete také těžit bitcoiny, tak na to zase zapomeňte, mělo vás to napadnout před deseti lety, dnes je už pozdě. Na úplném začátku Bitcoinu mohl být těžařem kdokoliv, kdo měl počítač a připojení k internetu. Dnes už je nemožné těžit bitcoiny na běžných počítačích a používají se k tomu speciální jednoúčelové počítače, tzv. ASIC minery. Ty se navíc sdružují do tzv. poolů, těží společně a o odměnu se pak dělí. Zajímavostí je, že první a největší pool na světě pochází z Česka.