Když bylo v létě opravdové horko, ne jako teď |

Sdílet článek:

G. SITAŘ

Gaillard’s Medical Journal byl americký časopis, který vycházel každý týden. V roce 1884 věnoval jeden úvodník nezvykle horkému létu, které zřejmě v Americe panovalo. Popisuje historické počasí, které má hodně daleko k průměrnému létu.

Celý text úvodníku z Gaillard’s Medical Journal je možné si přečíst v odkazu na konci článku. Jinak se v něm píše:

Překlad, zkrácení, mezititulky autor.

V letních měsících roku 1884 zvedalo mnoho lidí obočí a tvrdilo, že to bylo nejteplejší počasí, jaké kdy lidstvo zažilo. Což samozřejmě není pravda, neboť poslední léto se nepřiblížilo extrémně horkému počasí z minulosti.

Prameny vyschly

V roce 627 bylo horko ve Francii a Německu takové, píše London Standard, že všechny prameny vyschly. Voda se stala tak vzácnou, že mnoho lidí zemřelo žízní.

V roce 879 museli lidé vzdát práci na poli, ti, kdo se o ní pokusili, byli zmoženi vedrem během pár minut, tak silné bylo slunce. V roce 993 měly sluneční paprsky takovou sílu, že vegetace byla spálená, jako kdyby ji sežehl oheň. V roce 1000 vyschly během dlouhého sucha řeky, ryby zůstaly na suchu a během několika hodin byly zcela vysušeny. Lidé a zvířata, kteří se odvážili na slunce v roce 1022, padali umírajíce k zemi.

Rýn a Seina bez vody

V roce 1303 a 1304 vyschl Rýn, Loira a Seina. V roce 1615 bylo v Evropě nesnesitelné horko. Skotsko trpělo zejména v roce 1625, kdy lidé i zvířata houfně umírali. Maso bylo možné uvařit jenom tím, že bylo vystaveno na slunci. Žádná živá duše se neodvažovala vyjít na slunce mezi polednem a čtvrtou hodinou odpolední.

V roce 1718 muselo být mnoho obchodů zavřeno a divadla nehrála po mnoho měsíců. Během šesti měsíců nespadla ani kapka vody. V roce 1753 se teploměr vyšplhal na 48 stupňů. V roce 1779 bylo v Bologni takové horko, že mnoho lidí pomřelo. V roce 1793 bylo horko nesnesitelné. Zelenina byla spálená a ovoce uschlo na stromech. Nábytek a věci ze dřeva se s prasknutím rozpadaly, maso se skazilo za hodinu.

Výheň v Paříži

V Paříži se v roce 1846 vyšplhal teploměr na slunci na 52 stupňů. Letní měsíce v letech 1859, 1860, 1869, 1870, 1874 byly nepřiměřeně horké, ale nedošlo k žádné katastrofě.

Přesně takhle to napsali v časopise Gaillard’s Medical Journal v roce 1884.

Pozn. autora:

V roce 2023 jsou lidé nuceni věřit teorii, že pokud není každý měsíc, ne-li každý týden zcela a naprosto průměrné počasí, jedná se o nějakou apokalyptickou změnu. Jedná se o tvrzení stejné hodnoty, jako kdyby si hráč v kasinu stěžoval, že chce peníze zpátky, protože kulička spadla třikrát po sobě na červené pole, což nade vší pochybnost dokazuje, že je cinklá. Nebo, dovedeno do extrému, že během 36 hodů musí kulička pokaždé padnout na jiné číslo.

Nemusí, stejně tak jako počasi nemusí být ani každý měsíc, ani každý rok, ani každé desetiletí průměrné. Je to projev komplexního systému, který tady existuje miliony let a o němž má lidstvo jakž takž přesné údaje pouze posledních 150 let.