Konec aut v Evropě?

Evropský parlament definitivně schválil nařízení, podle něhož nesmí nová auta a dodávky od roku 2035 produkovat žádné emise. Znamená to, že tím skončí výroba i dovoz automobilů na benzín nebo naftu. Je to jedna z nejkontroverznějších součástí balíku předpisů Fit for 55, kterým se provádí politické rozhodnutí o bezuhlíkové ekonomice do roku 2050, takzvaná Zelená dohoda (Green Deal).

Návrh Evropské komise vyvolával vášně od samého počátku; v Česku byl obzvlášť neoblíbený. Paradoxně to však byli čeští vyjednávači, kteří normu prosadili jménem Rady EU v „trialogu“ s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Podařilo se jim do ní ukotvit několik brzd a pojistek, které ji učinily stravitelnější pro odpůrce rychlého přechodu na elektromobilitu. Nejdůležitější z nich je ustanovení, že v roce 2026 provede komise přezkum; pokud zjistí, že by zavádění normy znamenalo pro členské země nepřiměřené ekonomické či sociální zátěže či otřesy, navrhne změnu tempa.

Šílenství a nesmysl

Debata v plénu EP dnes ukázala, jak je tohle téma nadále citlivé. Zatímco jedni se radovali, že útlum spalovacích motorů přinese zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií, odpůrci poukazovali na nebezpečí likvidace automobilek v Evropě, drsné sociální dopady a také na to, že obyčejní lidé si prostě nebudou moct drahé elektromobily dovolit. Výsledek hlasování 340:279 svědčí o tom, že mezi odpůrci byla řada europoslanců z mainstreamových klubů, které jako celek nařízení podporovaly.

Například německý Jens Gieseke z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP) označil normu za „šílenství“ a „nesmysl“; velmi se obává o osud 600.000 lidí, kteří pracují v německých automobilkách. Podobně mluvil i Alexandr Vondra (ODS) z pravicového seskupení Evropští konzervativci a reformátoři (ECR). „Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu,“ řekl vzrušeně.

Jeho vyhraněný postoj kontrastoval se zmíněným českým počínáním za nedávného předsednictví a potvrdil rozpory uvnitř vládní ODS vůči „zelenému“ kursu EU. Vzácně ovšem souzněl s Kateřinou Konečnou (KSČM, Sjednocená levice), podle níž česká vláda svým kladným postojem „zabíjí průmysl, který tvoří deset procent hrubého domácího produktu České republiky“.

Stoupenci normy naopak zdůrazňovali, že není třeba panikařit. EU bude postupovat krok za krokem, a pokud by nastaly nepřekonatelné problémy, může normu přehodnotit. Podle zpravodaje Jana Huitemy z Nizozemska jsou už dnes, kdy rostou ceny fosilních paliv, provozní náklady elektromobilů nižší než aut se spalovacími motory. Čím víc se jich bude vyrábět, tím budou levnější a dostupnější. Jakmile jich bude hodně, rozvine se trh s ojetinami, který je dále zlevní.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který loni předložil původní návrh, upozornil, že přechod na elektromobilitu je světový trend, jemuž se EU nevyhne; naopak se musí snažit, aby se mu přizpůsobila a obstála v konkurenci s čínskými automobilkami, které už dnes nabízejí 88 modelů dobrých elektrických aut. Jedině tak se evropský průmysl může udržet na špici, inovovat a vyvážet. „Evropské automobilky už si v podstatě vybraly a touto cestou se vydaly,“ upozornil. K obavám z masového propouštění podotkl, že nejde o počet pracovních míst, ten zůstane zachován, ale o kvalifikaci pracovníků – pozornost je třeba soustředit na nové dovednosti.

Revize, mezistupně, syntetická paliva a vodík

Schválené nařízení počítá s tím, že Evropská komise předloží v roce 2025 metodologii, podle níž se budou měřit emise během celého životního cyklu aut a dodávek prodávaných na trhu EU. Informace o výsledcích měření bude zveřejňovat každé dva roky. V prosinci 2026 pak předloží zmíněnou zprávu o tom, jak se daří či nedaří emise snižovat a jaké dopady mají zaváděná opatření na průmysl i zaměstnanost; případně navrhne revizi nařízení.

Do roku 2030 mají emise z aut klesnout o 55 procent a z dodávek o 50 procent oproti roku 2019. Od roku 2035 nebudou nová auta smět produkovat žádný CO2, což by mělo vést k tomu, aby doprava v EU byla v roce 2050 „uhlíkově neutrální“. Při stanovení těchto dat se počítalo s tím, že lidé běžně mají auto (na benzín nebo naftu) 15 let. Takové vozy koupené v roce 2025 by tedy měly v roce 2050 dosloužit.

Nahradí je pravděpodobně především elektrická auta. Dnes ještě nikdo neví, jak rychle poběží vývoj či výroba aut na vodík nebo na syntetická paliva. Nařízení je zmiňuje, ale jen okrajově. Podobně nekonkrétně s nimi počítá také norma týkající se budování infrastruktury pro alternativní paliva, soustředěná na dobíjecí stanice pro elektromobily, kterou EP projednává s členskými státy.

Česku vadí emisní norma Euro 7

Součástí tažení proti emisím ze silniční dopravy (asi čtvrtina všech emisí CO2, samotná osobní auta a dodávky asi 12 procent) je návrh komise zavést emisní normu Euro 7, která má sladit zpřísněné limity pro benzínová a naftová auta. Vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům, a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Auta mají být vybavena čidly, které emise umožní kdykoli zkontrolovat. Podle komise je zavedení této normy nezbytné, pokud má být dosaženo výše zmíněných cílů snižování emisí.

Automobilky, přinejmenším ty české, to ovšem vidí jinak. V posledních dnech se hodně psalo o tom, že zavedení takové normy by nemírně zdražilo auta vyráběná v Evropě. Například Škoda Auto by zřejmě musela přestat dělat malé modely jako Fabia, protože by si je po zdražení nikdo nekoupil. Norma se tak může obrátit proti cíli, jehož měla pomoct dosáhnout – automobilky zdraží vozy, lidé je budou méně kupovat a budou dál jezdit ve starých autech, která znečišťují mnohem víc.

Ošidný je také záměr zavést normu od roku 2025 – firmy prostě nebudou mít čas přizpůsobit své provozy novým požadavkům, když mají nota bene ve stejné době stále intenzivněji přecházet na výrobu elektrických aut. Všechny tyto stesky tlumočil minulý týden Evropské komisi ministr dopravy Martin Kupka.

Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou Euro 6 by ta nová měla do roku 2035 vést ke snížení emisí o 35 procent a pevných částic o 13 procent. U nákladních aut a autobusů má jít o 56 procent emisí a 39 procent pevných částic.

Náklaďáky a autobusy

Když už jsme u této kategorie, nelze nezmínit čerstvý návrh komise na snižování uhlíkových emisí nákladních vozů, kamionů a autobusů, tedy kategorií, kterých se dnes schválené nařízení netýká. Komise chce, aby všechna tato nová vozidla byla vyráběna a provozována tak, aby emise z nich klesly do roku 2030 o 45 procent a do roku 2035 o 65 procent. O pět let později to má být pokles o 90 procent ve srovnání s rokem 2019. Jasně se tak počítá s tím, že náklaďáky a autobusy budou dál jezdit na naftu, případně na benzín; výrobci musí zejména modernizovat jejich motory. Pouze autobusy používané v městské dopravě mají být bezemisní do roku 2030.

Elektrické motory v podobě, jak je známe dnes, se nehodí k dálkové přepravě zboží kamiony nebo osob autobusy. Pro tato vozidla se perspektivně počítá spíše s využitím vodíku, případně nových syntetických paliv, jejichž vývoj je ovšem zatím v plenkách. Komise dneškem vypustila tento projekt do zákonodárného procesu, kde bude zřejmě vyvolávat podobné vášně jako jeho schválený předchůdce.

info.cz