Kuba zdražuje benzin na 124 Kč za litr, aby dokonala socialistickou revoluci. Kdy se něčeho takového dočkáme u nás? |

Kuba_auta_cerpaci_stanice_benzin_cena_2024_volne_ilu_Perex_660_0

Sdílet článek:

PETR PROKOPEC

Může to znít absurdně, ale když dnes daně zvyšují ceny paliv v EU někde i na víc než trojnásobek, proč by to jednou nemohl být desetinásobek? Dění na Kubě už se tady v principu zrcadlí v jednom ohledu, tak proč by tomu tak nemohlo být i v jiném?

Cena benzinu v Česku za poslední týden nepatrně vzrostla, litr Naturalu 95 tak znovu v průměru pořídíte za 36 korun. To na místní poměry není až taková tragédie, v uplynulých měsících bylo i hůř, je ale třeba nezapomínat na to, že i taková cena je naprosto vycucaná z daňového prstu. Jak tento týden názorně připomněli Němci, nebýt nenažrané státní kasy, platíme za litr benzinu nebo nafty kolem 15 korun, i když se prodejci budou mít stejně dobře jako dnes.

Mohlo by tedy být o hodně líp, nečekejme ale, že se to stane. Jen v Česku se na spotřebních daních vybírají řádově stovky miliard ročně a díky „chytré” konstrukci výpočtu odvádíme také DPH z této daně, takže celkový výnos státu bude ještě vyšší a vlastně přesně nespočítatelný (spotřební daň zaplatí všichni, DPH z ní jen někdo). Když by stát o tyto příjmy přišel, okamžitě se pasuje do role druhé Argentiny nebo Řecka. Ovšem také se může stát právy opak, nakonec taková Kuba se zdá být Evropě inspirací i v jiných ohledech.

Právě na „ostrově svobody” se nyní podle BBC rozhodli s cenami paliv opravdu zatočit a – obrazně řečeno – dokonat socialistickou revoluci. Tamní komunistická vláda totiž zjistila, že její pokladna je prázdná. A proto se rozhodla, že ji naplní… No s „pomocí” motoristů, ti mají přece vždy peněz dost kdekoli na světě.

Vláda tedy rozhodla, že litr benzinu února zdraží o více než 500 procent, a tak lidé namísto stávajících 25 kubánských pesos (cca 23,50 Kč) totiž tamní motoristé budou platit neskutečných 132 CUP (asi 124 Kč). S tímto krokem je spojeno otevření 29 nových čerpacích stanic, které budou akceptovat pouze platbu v amerických dolarech. Prázdná totiž není pouze státní kasa, ale rovněž rezervy zahraničních měn. Vláda tak potřebuje naplnit obojí, aby mohla fungovat nejen ve své vlastní zemi, ale rovněž na mezinárodních trzích. Jinak by ani nezvládla nové pohonné hmoty nakoupit.

Ekonomika Kuby je dlouhodobě v troskách, od počátku koronavirové pandemie ale strádá ještě víc. Závislá je totiž především na turistickém ruchu, který tou dobou logicky utichl. Příjmy z této oblasti tedy na jaře roku 2020 klesly prakticky na nulu a od té doby se zvedly pouze částečně. Zatímco tedy před příchodem virového onemocnění se inflace v zemi pohybovala dokonce na úrovni -1,3 procenta, v onom roce 2020 již vyletěla na 18,5 procenta. V roce 2021 již šlo dokonce o 77,3 procenta, předloni pak došlo na pokles na 39,1 procenta. Na této úrovni se Kuba pohybuje dodnes.

Je pak otázkou, co přijde. Po zdražení pohonných hmot bude logicky následovat zdražení všeho, co se s pomocí aut přepravuje. Ekonomika tak bude chřadnout ještě víc, což je varování pro Evropu, která se žene v principu podobným směrem, akorát ne přes rudou, ale přes zelenou ideologii. Posouváme se směrem, kdy kvůli manipulaci s trhem nových aut dramaticky stárne místní vozový park a aby byla nechtěná auta prodejná, jsou benzin a nafta uměle zdražovány víc a víc, zejména na západ od našich hranic.

Hlavně dění v Německu naznačuje, že i pro evropské politiky se motoristé stali ideální dojnou krávou, které hodlají vemeno pomalu utrhnout. Dochází tak k zavádění stále nových a nových daní a poplatků, což je následně vysvětlováno jako snaha o motivaci k přesunu k elektromobilům, které se pak jeví být výhodnějšími, i když ve výsledku jsou jedny vozy drahé a druhé ještě dražší. Ceny paliv pak toto zkreslování optiky dokonávají. Když tedy mohou být benzin nebo nafta dražší uměle trojnásobně, proč ne desetinásobně? Kuba ukazuje, že to jde, stačí přece „takhle mávnout”…