Ladikova glosa: Americký Vidlák zkritizoval europapaláše za cenzuru a omezování svobody slova, vysvětlil jim, že jsou neschopní hlupáci, kteří se bojí vlastních voličů i demokracie

17. únor v dějinách:

• V roce 1853 se narodil Jaroslav Vrchlický, český spisovatel: „Člověk jest nevinen v bolesti své. On neřekl otci: Zploď mě, a matce své: podej mi prs života svého. On plakal, když se narodil, ale rodiče jeho smáli se při zplození jeho. Jaká ironie!“

   

• V roce 1864 provedla konfederační ponorka CSS H. L. Hunley první úspěšný ponorkový útok v historii, když potopila unionistickou šroubovou šalupu USS Housatonic. Jelikož však nebyla dostatečně odolná proti vedlejším účinkům svých zbraní, při útoku se potopila i ona a celá její posádka zahynula.

Vidlák: Dnes se mají v Paříži sejít evropští jestřábi a pod vedením malého Napoleona, Macrona, mají jednat o tom jak nad Ruskem zvítězí i bez Spojených států. Mottem jejich rozhovoru mohou klidně být slova Petra Pavla, ve smyslu, že i bez USA můžeme Ukrajině hodně pomoci. Mimochodem… fascinuje mě, jak to tyhle prodejné šlápoty mají. Když nemohou lézt do zadnice Američanům, tak rychle přelézají do menších zadnic těch, kteří v Bidenově rektu byli spolu s nimi a mají pocit, že to bude stejně dobré bydlo. Ale nebude, protože do Paříže prý Čechy nikdo nepozval. Světový lůzr sice službičkoval, ale je jen lokaj lokajů a evropské hodnoty s ním budou zacházet přesně jako zacházejí Američané s Leyenovou. Petr Fiala spolu s Janem Lipavským dokázali během tří let zařídit, že nás nenávidí všichni hlavní světoví hráči a i ta Brusel námi pohrdá.

A propo… myslíte, že by si Rakušan teď ještě dovolil, vyvěsit pytel s mrtvým Putinem? Co, Vítku? Jak to máš s těmi evropskými hodnotami? Teď jsi mluvil o tom, jak nikoho nechcete zavírat, ani opozici ne… ale tvoje zpráva ministerstva vnitra o extrémismu říká něco úplně jiného a pamatuju si paní učitelku Bednářovou, kterou po soudech taháte ještě teď. Jak je to dlouho, co jsi se chlubil vydáním Okamury? Tvoje licoměrnost je neuvěřitelná.

CNN: Donald Trump – “Jednat budu jen já s Putinem, zástupce Evropy nepozveme. Za mě se válčit nebude a pokud s tím má Evropa problém, tak ať si to Rusko porazí sami bez americké účasti.

Proč tam nechci EU? Protože jejich představitelé potřebují válčit, potřebují dlouhodobý konflikt, aby zakryli svou neschopnost, své loby a své nakradené peníze.

EU řadím už k zemím třetího světa, ten je na tom ovšem o něco lépe, jim nikdo nic nediktuje. Nebudu jednat s nikým, kdo chce konflikt prodlužovat, nebudu jednat s nikým kdo bude posílat další zbraně, nebudu jednat s nikým kdo se bude snažit o nějaké další muniční iniciativy, nebudu jednat s nikým kdo se bude snažit konflikt prodlužovat.“ “Já ten mír, což je evidentně v EU slovo hodně cenzurované, dojednám, ale chci zpět to, co USA do UA investovaly. Na UA jsem já D.Trump nevydělal ani dolar. A co EU lídři? Mohou říci to samé? Požadujeme audit, kam se poděly námi (bývalou administrativou) poslané peníze. Ne, s EU ani Zelenským jednat nebudu.”

Stanislav Křeček na Radiu Universum: Když třicetiletí vykládají, jak to bylo v roce 48, nebo v roce 68, nebo dokonce 89, toho jsem byl účastníkem. A vrcholem začíná být tendence obecně to sdělovat. A příkladem je výklad pana Foltýna o smrti Jana Palacha, která byla zaslána poslancům. To je přece taková nehoráznost. Oni si ani v tom ústavu, nebo v tom zařízení, které má bránit dezinformacím, tak neuvědomují příšernost, které se dopustili tímto zásahem. To už není svoboda slova, ale je to snaha změnit myšlení poslanců. Tohle je klasický příklad toho vykládat dějiny tak, jak si je někdo představuje. Já jsem se účastnil pohřbu Jana Palacha – tuto situaci dobře znám, mně to nikdo nemusí vykládat jinak. Ale že se to někdo pokusí vyložit jinak nebo účelově politicky, tak se to dostáváme mimo ústavní práva.

Pan Foltýn řekne, že jsou to čtyři procenta lidí, které musíme zahnat do ohrady. Ale 56 procent lidí, podle průzkumu, nesouhlasí s podporou Ukrajiny – tak proti komu chceme zasahovat?

Václav Danda na Protiproudu: Václav Danda se s pomocí informací od slovenského publicisty Petera Nagyho zamýšlí nad jaderným cirkusovým výstupem krvavého klauna z Kyjeva, který v předtuše blížící se porážky inscenuje čím dál zoufalejší propadáky. Už je to skoro folklór. Kdykoli má začít jakékoli jednání, kde bude Zelenský žadonit o další peníze z už tak vyždímaného Západu, dojde k nějakému zásadnímu údajnému útoku Ruska, kterým zahajuje krvavý kyjevský klaun své cirkusové číslo.

Při minulých zasedání NATO v Bruselu nebo válečného štábu v Ramsteinu náhle „Rusové“ nepochopitelně zaútočili na nemocnici, nebo na nákupní středisko s desítkami mrtvých. Američané už to se Zelenským nehrají, zato Bruselané ano. Vášnivě a vděčně. Před začátkem Mnichovské konference o tomto víkendu, předvedl Zelenský nové číslo. Okamžitě zaplavily první stránky novin a televizních relací apokalyptické záběry o údajném ruském útoku na jadernou elektrárnu v Černobylu.

Otvíráky západních zpráv včetně České televize s patřičně dramatickou dikcí ukazovaly proděravělý sarkofág, kde prý explodoval ruský dron. Zpovídaní experti sice konstatovali, že jde jen o zásah do ochranného štítu, který nijak nezvýšil radiaci v okolí zabetonovaného reaktoru, ale scéna pro výstup varietního umělce tím byla připravena.

Jenže tentokrát tím v Mnichově už nikoho nezaujal. Začal tím sice samozřejmě svůj obvyklý plačtivý projev, jenže publikum stále ještě zkoprnělé projevem J.D. Vance patřičně nereagovalo.

Není důležité, zda byla operace „útok na Černobyl“ vymyšlena Brity a provedena Ukrajinci jak předpokládají někteří vojenští experti. Podstatné je, že po třech letech války zničehonic přiletěl dron do černobylské jaderné elektrárny. Smysl to má jen tam, neboť pro západní veřejnost je Černobyl známým pojmem a mementem. Nějaké Kurachovo nebo Pokrovsk jí nic neříkají.

Libor Hřivnáč: Stav tzv. „Demokracie“ v EU:

‼️ z našich daní platíme agresivní nátlakové politické neziskovky a desetitisíce jejich členů. Ty nastolují „Témata.“ Tlačí gryndýl, LBGTQ, potraty, inkluzi, migranty, tzv. diverzitu. Jejich témata šíří zaplacení a podplacení novináři. Články těchto novinářů zveřejňují podplacená zkorumpovaná média a veřejnoprávní televize.. Další neziskovky dostávají stovky miliónů za cenzuru opozice a jiných názorů. Pod honosným názvem: boj s dezinformacemi.

‼️ Vše jistí z pozadí státní žalobci, tajné služby a policie. Pokud se přesto vládní moci nepodaří zvítězit – nastoupí soudci pod kuratelou EU a volby zruší.

‼️ To je dokonale propracovaný totalitní systém. Ovšem marxista nikdy nespí. V záloze mají další agendu – kontrolu peněz každého občana a pozastavení financí nepodvoleným /digitální peněženka/. Jednotnou sociální dávku pro migranty v celé EU /aby se necpali všichni k nim/. Povinná konzumace hmyzu v potravinách bez jejich označování. Výzvu svému obyvatelstvu, aby více tolerovali muslimské zvyky a jejich způsob života už Brusel vydal /například Ramadán a Hallal porážku zvířat/.

‼️ Pokud nepovstaneme při volbách, bude homosexualita povinná a mešity taktéž. /To je trochu nadsázka, doufám/

Vidlák: Slyšeli jste projev J. D. Vance na Mnichovské konferenci? Měli byste si ho najít a pozorně poslouchat. Americký Vidlák zkritizoval papaláše za cenzuru a omezování svobody slova, vysvětlil jim, že jsou neschopní hlupáci, kteří se bojí vlastních voličů i demokracie, vyjádřil zhnusení nad zrušením voleb v Rumunsku a vůbec neuznal důvod, který nám cpou mééédia, že za tím byl ruský vliv. Demokracie je podle něj křehká cenzurou, nikoliv tím, že lidé mohou říkat vlastní názor. Zkoprnělé eurověrchušce pak vysvětlil, že pokud budou utíkat od svých vlastních voličů, Amerika pro ně nemůže nic udělat…

Jak napsal Zdeněk Benš: „Vance právě vypustil zpět do volné přírody všechny Foltýnem zadržené svině a zasypal všechny pečlivě hloubené příkopy.“

Pískejte konec.

Takhle nějak se musela cítit afghánská vláda, když se dozvěděla, že se Američané stahují a teď si s Tálibánem budou muset poradit sami. Výsledek známe. Přes faktčekování všech Cemperů se vláda neudržela roky, ale jen týdny. Jakmile zmizela americká podpora, obsazoval Tálibán zemi systémem jeden bojovník na jedno město. Proamerickým kolaborantům bylo houby platné, že s Američany vzorně spolupracovali…

Bylo houby platné, že polovina americké veřejné „pomoci“ je vzorně vracena zpět do USA, do soukromých rukou. Bylo jim houby platné, že osvědčovali příchylnost k americké demokracii. Bylo jim houby platné, že dvacet let udělali všechno, co americkému protektorovi viděli na očích. Jednoho dne už toho prostě bylo dost a ausgerechnet to přišlo přesně ve chvíli, kdy bylo obyvatelstvo naštvané jako nikdy a Tálibové měli spoustu důvodů se mstít… Najednou se vynořili i tam, kde by je nikdo nečekal a za pár týdnů bylo po všem. To víte, dvacet let je bombardovali, utlačovali, zavírali…

D-FENS: Smutné výročí se dostavilo. Zhruba před pěti lety touto dobou začaly covidové hry. Všichni zemřete, mrazáky v ulicích, dochází dřevo na rakve atd.

Naštěstí to máme za sebou a opět se ukázalo, že se predikce různých „expertů“ nenaplnily, Nicméně důsledky covid games pociťujeme dodnes. Covid games totiž vedly přímo i nepřímo k upevnění pozice státu, jeho silových složek, mainstream médií a nastolení „diktatury vědeckého konsensu“, kdy není důležité, co je pravda, ale podstatné je, že se na tom nějaká neprokazatelná většina shodla. A toto nastavení přetrvává dodnes. Nyní se ovšem tempo úklidu zrychlí. Trumpova administrativa dříve nebo později pocítí potřebu zabavit veřejnost nějakými „covid files“, ostatně volba Roberta F. Kennedyho jr. nenabízí jiné východisko. To, co některým jedincům garantovalo pět let mediálního výsluní, se postupně stane toxickým a tak se budou všichni starat, aby se na jejich covidové postoje co nejrychleji zapomnělo.

Můžeme spekulovat, jak dlouho vydrží například vzkaz veřejnoprávního morálního majáku Etzlera. že neočkovaní neumírají dost rychle, nebo jak moc se nyní líbí exministru Havlíčkovi z ANO, když si připomene své okaté přihlášení se k agendě soudruha Klause Schwaba.

Zejména se to ale bude týkat hlavních představitelů šesté pětikoaliční strany. Ano, na mysli mám ANO a speciálně jejího předsedu Babiše. Ten se během covid games dopustil spolu s koaličním partnerem pročínským soudruhem Hamáčkem mnoha pakáren a skutečně nebude stát o to, aby mu je někdo během volební kampaně jeho šesté strany v pětikoalici připomínal. Ostatně postojům pana Babiše během covid games budeme věnovat samostatný článek.

V té souvislosti mám takový jeden hezký nápad. K tématu nástupu covidismu se hodlám v následujícím období vracet. Není špatné se podívat zpět, jak nám byla postupně kradena základní práva, jak se prostituovaly vědecké a lékařské autority a jak snadno lze ovládat lidi, když je trochu postrašíte.

Z projevu J. D. Vance na Mnichovské konferenci (překlad Katolické noviny): Hrozba, která mě však v souvislosti s Evropou znepokojuje nejvíce, není Rusko, není to Čína, není to žádný jiný vnější aktér. To, čeho se obávám, je hrozba zevnitř – ústup Evropy od některých jejích nejzákladnějších hodnot, hodnot sdílených se Spojenými státy Americkými.

Byl jsem šokován, když jeden bývalý evropský komisař nedávno v televizi vyjádřil nadšení nad tím, že rumunská vláda právě zrušila celé volby. Varoval, že pokud věci nepůjdou podle plánu, stejná věc by se mohla stát i v Německu. Taková lehkovážná prohlášení šokují americké uši. Po léta nám bylo řečeno, že vše, co financujeme a podporujeme, je ve jménu našich sdílených demokratických hodnot. Od naší politiky vůči Ukrajině až po digitální cenzuru – všechno je vydáváno za obranu demokracie. Ale když vidíme, že evropské soudy ruší volby a vysocí úředníci vyhrožují zrušením dalších, měli bychom se ptát, zda na sebe klademe dostatečně vysoké standardy. A říkám „na sebe“, protože pevně věřím, že jsme na stejné straně. Musíme dělat víc než jen mluvit o demokratických hodnotách – musíme je žít.

V paměti mnohých z vás v této místnosti je, jak studená válka postavila obránce demokracie proti mnohem tyranštějším silám na tomto kontinentu. A přemýšlejme o straně v tomto boji, která cenzurovala disidenty, zavírala kostely, rušila volby. Byli to ti „hodní“? Rozhodně ne. A díky Bohu, že prohráli studenou válku. Prohráli, protože si nevážili ani nerespektovali všechny mimořádné dary svobody. Svoboda překvapovat, dělat chyby, vynalézat, budovat.

Jak se ukázalo, nemůžete nařídit inovace nebo kreativitu stejně jako nemůžete přikázat lidem, co si mají myslet, co mají cítit nebo čemu mají věřit. A věříme, že tyto věci spolu souvisejí. Bohužel, když se dnes podívám na Evropu, někdy není tak jasné, co se stalo některým vítězům studené války.

Vidím Brusel, kde komisaři EU varují občany, že mají v úmyslu vypnout sociální sítě během období občanských nepokojů, jakmile narazí na něco, co označí jako „nenávistný obsah“. Nebo v této zemi, kde policie provedla razie proti občanům podezřelým z toho, že zveřejnili antifeministické komentáře online jako součást „boje proti misogynii na internetu“ v rámci „Dne akce“. Vidím Švédsko, kde vláda před dvěma týdny odsoudila křesťanského aktivistu za účast na pálení Koránu, což vedlo k vraždě jeho přítele. A soudce v jeho případě mrazivě poznamenal, že švédské zákony na ochranu svobody projevu ve skutečnosti nezaručují, že člověk může „dělat nebo říkat cokoli, aniž by riskoval, že urazí skupinu, která tuto víru zastává“. A možná nejvíce znepokojivě se podívám na naše drahé přátele ve Spojeném království, kde ústup od práv na svobodu svědomí postavil základní svobody náboženských Britů do zaměřovače policie. Před více než dvěma lety britská vláda obvinila Adama Smith-Connora, 51letého fyzioterapeuta a armádního veterána, ze „strašného“ zločinu – stání 50 metrů od potratové kliniky a tiché modlitby po dobu tří minut. Neblokoval nikoho, neinteragoval s nikým – jen se tiše modlil sám pro sebe. Britská policie ho spatřila a požádala ho, aby prozradil, za co se modlí. Adam jednoduše odpověděl, že se modlí za nenarozeného syna, kterého on a jeho bývalá přítelkyně kdysi potratili.

A policisté nebyli dojati. Adam byl shledán vinným z porušení nového zákona o ochranných zónách, který kriminalizuje tichou modlitbu a další činnosti, jež by mohly ovlivnit rozhodnutí osoby ve vzdálenosti 200 metrů od potratového zařízení. Byl odsouzen k zaplacení tisíců liber na soudních výlohách ve prospěch žalující strany.

Přál bych si říci, že to byl ojedinělý případ, že šlo o jednorázový výstřelek špatně napsaného zákona, který byl použit proti jediné osobě. Ale bohužel ne. Loni v říjnu, tedy jen před několika měsíci, začala skotská vláda rozesílat dopisy občanům, jejichž domovy leží v tzv. bezpečných přístupových zónách, ve kterých je varovala, že dokonce i soukromá modlitba v jejich vlastním domově by mohla být považována za porušení zákona. Přirozeně vláda vyzvala čtenáře, aby hlásili jakéhokoli spoluobčana podezřelého ze „zločinu myšlení“. Ve Velké Británii a po celé Evropě je svoboda projevu, obávám se, na ústupu.

A pro trochu humoru, přátelé, ale také v zájmu pravdy, přiznám, že někdy ty nejhlasitější hlasy volající po cenzuře nepocházejí z Evropy, ale z mé vlastní země, kde předchozí administrativa vyhrožovala a nutila společnosti sociálních médií k cenzuře tzv. dezinformací. Dezinformací, jako byla například myšlenka, že koronavirus pravděpodobně unikl z laboratoře v Číně. Naše vlastní vláda povzbuzovala soukromé firmy k umlčování lidí, kteří si troufli říct něco, co se nakonec ukázalo jako očividná pravda.

Takže dnes nepřicházím jen s pozorováním, ale také s nabídkou. Zatímco Bidenova administrativa se zoufale snažila umlčet lidi za jejich názory, Trumpova administrativa udělá pravý opak. A já doufám, že v tom můžeme spolupracovat. Ve Washingtonu je teď nový šerif. A pod vedením Donalda Trumpa můžeme s vašimi názory nesouhlasit, ale budeme bojovat za vaše právo je vyjádřit na veřejném prostranství – ať už s nimi souhlasíme, nebo ne.

Nyní jsme v bodě, kdy se situace stala natolik vážnou, že v prosinci Rumunsko rovnou zrušilo výsledky prezidentských voleb na základě vágního podezření z vlivu zpravodajských služeb a obrovského tlaku ze strany kontinentálních sousedů.

Jak tomu rozumím, argumentem bylo, že ruské dezinformace ovlivnily rumunské volby. Ale žádám své evropské přátele, aby zachovali trochu nadhledu. Můžete se domnívat, že je špatné, když Rusko kupuje reklamu na sociálních sítích, aby ovlivnilo vaše volby. My si to rozhodně myslíme. Dokonce to můžete odsoudit na světové scéně. Ale pokud může vaši demokracii zničit pár set tisíc dolarů digitální reklamy z cizí země, pak nikdy nebyla příliš silná.

Dobrou zprávou je, že si myslím, že vaše demokracie jsou mnohem méně křehké, než se mnozí obávají. A opravdu věřím, že umožnění našim občanům mluvit svobodně je ještě více posílí. A to nás přivádí zpět do Mnichova, kde organizátoři této konference zakázali účast zákonodárcům, kteří zastupují populistické strany, ať už levicové, nebo pravicové. Opět – nemusíme souhlasit se vším nebo s ničím, co říkají. Ale pokud politický vůdce zastupuje významnou část voličů, je naší povinností alespoň s ním vést dialog.

Mnoha z nás na druhé straně Atlantiku se zdá, že se stále více ukazují staré, zakořeněné zájmy, které se skrývají za ošklivými slovy z dob Sovětského svazu, jako je „dezinformace“ a „misinformace“.

Jednoduše se jim nelíbí myšlenka, že by někdo s alternativním názorem mohl říci něco jiného – nebo, nedej Bože, hlasovat jinak. Nebo, ještě hůře, vyhrát volby. Toto je bezpečnostní konference, a jsem si jist, že jste sem přišli připraveni hovořit o tom, jak plánujete v příštích letech navýšit obranné výdaje v souladu s novými cíli. To je skvělé, protože, jak prezident Trump jasně uvedl, věří, že naši evropští přátelé musí hrát větší roli v budoucnosti tohoto kontinentu. Slyšíte termín „sdílení zátěže“ – a my si myslíme, že je to důležitá součást sdílené aliance. Evropa musí přispět, zatímco Amerika se soustředí na oblasti světa, které jsou ve velkém nebezpečí.

Ale dovolte mi položit otázku: Jak chcete vůbec začít přemýšlet o takových rozpočtových otázkách, pokud nevíte, co vlastně bráníte?

Jaká je pozitivní vize, která pohání tento sdílený bezpečnostní projekt, o kterém všichni věříme, že je tak důležitý? A já hluboce věřím, že není žádná bezpečnost, pokud se bojíte hlasů, názorů a svědomí vlastních lidí. Evropa čelí mnoha výzvám, ale krize, které tento kontinent právě teď čelí – a kterou, věřím, čelíme všichni společně – je krize, kterou jsme si způsobili sami. Pokud utíkáte před vlastními voliči, Amerika pro vás nemůže nic udělat. A stejně tak nemůžete nic udělat pro americký lid, který mě zvolil a který zvolil prezidenta Trumpa.

Pokud chcete mít konkurenceschopné ekonomiky, pokud chcete mít dostupnou energii a bezpečné dodavatelské řetězce, potřebujete mandát k vládnutí. Protože k dosažení všech těchto věcí je nutné činit obtížná rozhodnutí – a my to v Americe velmi dobře víme.

Demokratický mandát nelze získat tím, že budete cenzurovat své oponenty nebo je zavírat do vězení – ať už je to lídr opozice, pokorný křesťan modlící se ve svém domě, nebo novinář, který se snaží informovat veřejnost.

A nelze ho získat ani tím, že budete ignorovat vůli svého voličstva v zásadních otázkách, například kdo smí být součástí naší sdílené společnosti. Ze všech naléhavých problémů, kterým zde přítomné národy čelí, věřím, že žádný není naléhavější než masová migrace. Dnes téměř každý pátý člověk žijící v této zemi pochází ze zahraničí.

To je samozřejmě historicky nejvyšší číslo. A podobné statistiky platí i pro Spojené státy, kde je počet přistěhovalců také na historickém maximu. Počet migrantů přicházejících do EU ze zemí mimo Evropskou unii se mezi lety 2021 a 2022 zdvojnásobil – a od té doby se ještě výrazně zvýšil.

Tato situace se samozřejmě neobjevila z ničeho nic. Je výsledkem série vědomých rozhodnutí politiků napříč kontinentem a také jinde po celém světě za posledních deset let. Důsledky těchto rozhodnutí jsme včera viděli na vlastní oči – právě v tomto městě.

A samozřejmě, nemohu to zmínit, aniž bych znovu myslel na strašné oběti, kterým byl zničen krásný zimní den v Mnichově. Naše myšlenky a modlitby jsou s nimi a zůstanou s nimi.

Ale proč k tomu vůbec došlo? Je to strašný příběh, ale bohužel takový, který v Evropě slyšíme až příliš často – a bohužel až příliš často také ve Spojených státech.

Žadatel o azyl, často mladý muž ve svých dvaceti letech, již známý policii, najede autem do davu a rozvrátí celou společnost. Kolikrát ještě musíme čelit těmto strašným tragédiím, než změníme kurz a povedeme naši společnou civilizaci novým směrem? Žádný volič na tomto kontinentu nešel k volebním urnám proto, aby otevřel stavidla milionům neprověřených migrantů. Ale víte, pro co voliči skutečně hlasovali? V Anglii hlasovali pro Brexit. Ať už s tím souhlasíte, nebo ne – hlasovali pro to. A po celé Evropě čím dál více volí politické vůdce, kteří slibují, že ukončí nekontrolovanou migraci. Já osobně s těmito obavami souhlasím, ale nemusíte sdílet můj názor. Jde o to, že lidem záleží na jejich domovech. Záleží jim na jejich snech. Záleží jim na jejich bezpečí a na jejich schopnosti zajistit si živobytí pro sebe a své děti.

Věřím, že ignorování lidí, odmítání jejich obav – nebo, ještě hůře, zavírání médií, rušení voleb nebo vylučování lidí z politického procesu – ničemu nepomáhá. Ve skutečnosti je to nejjistější způsob, jak demokracii zničit.

A říkat nahlas svůj názor není „zasahování do voleb“, ani když lidé vyjadřují názory mimo vaši zemi a ani když jsou tito lidé velmi vlivní.

A věřte mi, říkám to s humorem: Pokud může americká demokracie přežít deset let kázání Grety Thunbergové, vy také přežijete pár měsíců Elona Muska.

Ale co žádná demokracie – ať už americká, německá nebo evropská – nepřežije, je situace, kdy se milionům voličů řekne, že jejich myšlenky, jejich obavy, jejich naděje na změnu jsou neplatné nebo nehodné vůbec být vyslyšeny. Demokracie stojí na posvátném principu, že hlas lidu má význam. Žádné „ochranné hráze“ pro něj neexistují. Buď tento princip ctíte, nebo ne.

Evropané – lidé – mají hlas. A evropští vůdci mají na výběr. Mým pevným přesvědčením je, že se nemusíme bát budoucnosti. Můžete přijmout to, co vám lidé říkají – i když je to překvapivé, i když s tím nesouhlasíte. A pokud to uděláte, můžete se budoucnosti postavit s jistotou a s důvěrou, vědomi si toho, že národ stojí za vámi.

A to je pro mě ta největší magie demokracie. Není to v těchto kamenných budovách nebo nádherných hotelech. Není to dokonce ani v těch skvělých institucích, které jsme společně vybudovali jako sdílená společnost. Věřit v demokracii znamená chápat, že každý z našich občanů má moudrost a má hlas. A pokud tomuto hlasu odmítneme naslouchat, i naše největší vítězství nakonec přinesou jen velmi málo.

Jak jednou řekl papež Jan Pavel II., podle mého názoru jeden z největších zastánců demokracie na tomto kontinentu i jinde: „Nebojte se!“ Neměli bychom se bát vlastních lidí – ani tehdy, když vyjadřují názory, které se rozcházejí s názory vlády.

Děkuji vám všem. Hodně štěstí vám všem.

A Bůh vám žehnej!

Ladik Větvička, Ostrava, Markrabství moravské