Ladikovy glosy: Záplavy v Čechách zasáhly okrajově i Moravu a Slezsko




Sdílet článek:

LADISLAV VĚTVIČKA

16. září v dějinách:

  • V roce 1891 se narodil Karl Dönitz, německý námořní velkoadmirál: „Největší Hitlerovou chybou, musím říci hlavní chybou, bylo, že za jeho vlády docházelo k těm strašlivým vyhlazováním lidí, které se dělo za zády německého národa, který by je nikdy netoleroval, ale vláda tyto zločiny před německým národem zcela utajila.“

     
  • V roce 1966 se poprvé v českém rádiu objevila zpráva o Járovi Cimrmanovi. Tehdy šlo jen o řidiče parního válce, který v nafukovací hale fiktivní Nealkoholické vinárny U Pavouka vystavoval svá umělecká díla.

 

Katastrofální záplavy na Moravě a ve Slezsku prezentuje Česká televize jako záplavy v Čechách.

 

Deník TO: Prezident Pavel se poté, co nekontrolovatelnost vodního živlu nabrala na intenzitě, vyjádřil, že „z povodní vyjdeme silnější“… Nevím, z jakých pramenů vycházel, případně, jak povodně posílily jeho osobu, je proto škoda, že svou myšlenku nerozvedl. Ale jsem si víceméně jist, že například v Opavě, Ostravě, či znova těžce zkušených Troubkách, by i věrní podporovatelé hlavy státu rádi vyměnili prezidentem předpokládanou novou sílu za slabost před povodněmi.

 

Vidlák: Zatímco všechna méééédia informovala o hrozících povodních, vydávala varování a nechala politiky, aby se chlubili cizím peřím, úplně zapadlo, že v Praze probíhá jednání všech Řehků z NATO. Přijede dvaatřicet náčelníků generálních štábů a přes veškeré okecávání, hlavním bodem programu bude Ukrajina a plánované zrušení zákazu použití raket delšího dosahu v hloubi ruského území.

 

Richard Perman: Rusko, které změnilo taktiku, za tři měsíce vyhraje energetickou válku s Ukrajinou. Snahy Ruska poškodit a vyčerpat ukrajinský energetický systém jsou stále sofistikovanější a efektivnější. Kumulativní efekt se projeví ve velmi blízké budoucnosti, která se projeví jako lavinový kolaps celého sektoru. Informuje o tom Politico.

 

Zvědavec: Čas plyne. Od onoho dne, kdy několik Saúdských Arabů vyzbrojených pouze štípacími kleštěmi způsobilo čtyřikrát během jednoho rána selhání bezpečnosti na letištích, selhání celého bezpečnostního systému USA/NATO/Mossadu, rozpad věží WTC konstruovaných tak, aby odolaly nárazům letadel v prach tím, že do nich vletěla unesená letadla, a zaútočil na Pentagon pomocí manévrů, kterých letadla a piloti nejsou schopni, a zničil část Pentagonu, kde byly dokumenty, které vysvětlovaly, kam se poděly chybějící miliardy nebo spíše biliony dolarů Pentagonu. Během těchto hodin činnosti nebylo americké letectvo schopno dostat ze země stíhačky a nikdy nebyly nalezeny žádné důkazy o cestujících ve čtyřech unesených letadlech. V troskách dvou mrakodrapů se však našel nepoškozený pas jednoho z údajných únosců. A Američané této naprosto neuvěřitelné historce uvěřili. Středoškolskému profesorovi fyziky stačilo pouhých 10 minut, aby zbořil několikaletou počítačovou simulaci NIST o zřícení budovy 7, 47patrové budovy WTC, před kterou stál reportér BBC a 30 minut před zřícením oznámil její pád. Věděli, že budova je určena ke zničení, ale zpráva se dostala ven ještě před událostí. Silverstein, který Světové obchodní centrum vlastnil nebo měl v pronájmu, řekl v přímém přenosu, že bylo rozhodnuto o stržení budovy 7. V té době se již budova 7 nacházela v havarijním stavu. Budovu nemůžete strhnout, dokud není prošpikovaná výbušninami, což je časově náročná složitá práce. Je naprosto zřejmé, že všechny tři budovy byly připraveny pro demolici. Budova 7 se zřítila rychlostí volného pádu a stejně tak i obě věže. Toho lze dosáhnout pouze řízenou demolicí. Pokud údajní muslimští únosci budovy zadrátovali – což je nemožné – jaký smysl má vletět do nich letadly? Řízená událost byla Washingtonem využita k zahájení války na Blízkém východě proti odpůrcům Izraele. Norman Podhoretz v Commentary k těmto válkám vyzýval a americký čtyřhvězdičkový generál Wesley Clark, vrchní velitel NATO, později potvrdil, že mu generálové z Pentagonu ukázali válečné plány vyzývající USA ke svržení „sedmi zemí do pěti let“. Jen málo z těchto mimořádných důkazů zapůsobilo na netečné Američany, kteří falešný příběh spolkli i s navijákem. V důsledku toho Washington zničil Irák a Libyi a chystal se zničit Sýrii, ale zasáhli Rusové. Izrael držel americkou zbraň namířenou na Írán, ale Putin prohlásil, že Rusko útok na Írán nepřipustí. Snadno pochopíte, proč sionističtí Židé nenávidí Putina a Rusko a proč Americe hrozí, že bude sloužit sionistické agendě. Je však těžké pochopit Putinovu trpělivost vůči Izraeli. Vlastní snad Netanjahu Kreml stejně jako Washington? Zatím nevíme, jak se události rozpoutané 11. zářím 2001 dokončí. Mohou nám všem přinést smrt.

 

Jan Tománek: 11. září opět slavíme jako den zázraků. Den, kdy měkké, hliníkové letadlo dokáže narušit tuny tvrdé, ocelové konstrukce. Den, kdy při hoření leteckého benzínu může tát ocel, ale pasy nehoří. Den, kdy se vlivem požáru zhroutí vůbec poprvé v historii kompletně nějaký mrakodrap. A rovnou dva. Den, kdy dva zásahy znamenají tři spadlé mrakodrapy… Pochopit 11. září je totiž klíčem k pochopení, čeho všeho jsou opravdu schopni…

 

Michal&Petr: Prezident Zelenskyj, stejně jako všichni chytří západní generálové a informovaní politici už pár týdnů vědí, že Kyjev buď rychle kapituluje, a nebo přes letošní zimu generál Gerasimov nelítostně srazí celou zem na kolena, a na jaře pohodlně obsadí vylidněná ukrajinská města. Ruský válečný plán РПХ-ф-360/24 se zdá, že nemá chybu. Jediný protitah, který mozky kyjevské Soldatesky zatím proti plánu РПХ vymyslely, je začít střílet do Ruska americké a další západní dalekonosné rakety. A vystrašený Zelenskyj se proto osobně vypravil do Washingtonu za papá Bidenem, aby mu rakety dal, a střílet povolil. Že to může vyvolat jadernou válku, Zelenského nezajímá, stojí totiž bezprostředně před svou totální a neodvratitelnou porážkou.

 

Vidlák: Vládní papaláši si včas udělali pochmurné tiskovky, popřáli lidem, ujistili je, že jim pomohou a až se budou odklízet následky, budou na obrazovkách prakticky furt, což je těsně před volbami prakticky k nezaplacení. Ano, vládní papalášstvo se skutečně od první minuty povodní chopilo právě tímto způsobem. Ministr životního prostředí, Hladík, co se otepluje dvakrát rychleji než zbytek KDU-ČSL se už pochlubil cizím peřím, že se mu podařilo propojit mapy na Seznamu s mapami České hydrometeorologického ústavu, což ajťáci na Seznamu, vedení Pavlem Zimou, velice nelibě nesli a hned to ministrovi dali patřičně sežrat. Místopředsedkyně ODS, Eva Destroix (ano, takhle jsem to chtěl napsat), se zase pochlubila rozesmátým selfíčkem u místního potoka, který nepřetekl a vysvětlila lidem, kterým ve stejnou dobu voda odnášela domy, že spolu to zvládneme. Když se to mezi lidmi rozneslo, svůj příspěvek smazala a řekla, že za to může dezinfoscéna. Terezie Tománková na Primě zase poděkovala Petru Fialovi, že je v těchto těžkých chvílích s námi, ačkoliv premiér v této chvíli nemůže udělat vůbec nic. Může maximálně nepřekážet hasičům a spolu s ministrem Stanjurou hledat v rozpočtu rezervy, aby bylo možno co nejrychleji napravit škody. Ale hned od první minuty náš signalista vysílal, že s penězi to bude velmi špatné, protože priority vlády jsou úplně někde jinde. Jana Černochová řekla, že armáda posílá, co může. A zjistilo se, že může vyslat dva vrtulníky a pár vojáků, kteří otevřeli jakési operační středisko a naplnili pár pytlů s pískem, což halasně šířili na svém fejsbůku. Pontony jsou na Ukrajině, ženijní vozidla jsou na Ukrajině, všechno je na Ukrajině… a tak tentokrát to bylo jen na hasičích a dobrovolnících, protože není kde brát. Ministryně pak vzkázala těm, kterým se armádní pomoc zdála jakási slabá, že jsou blbečci, co se nevyrovnali s českou pomocí Ukrajině a oznámila, že armáda má v záloze další čtyři vrtulníky… Nebinární Pehe poděkovalo vládě, jak všechno dělá dobře a oddychlo si, že u moci není Babiš, protože ten by to určitě řešil mnohem hůř, to je jasné. Přitom to bylo právě za Babiše, kdy meteorologové dostali lepší superpočítač, takže dokázali varovat před povodněmi s dost velkým předstihem a na přehradách včas upustili vodu. Samozřejmě, když vám spadne 500mm, tak vám nepomůže vůbec nic. Ukrajinský velvyslanec vyzval Ukrajince, aby přispěli ve sbírce na povodně. Prý to úplně nedopadlo ani finančně, ani odezvou a na ukrajinských fórech se vykulení čeští občané (především ti liberální) o sobě dozvěděli tak nepěkné věci, že ještě teď zírají naprázdno do zdi a přemýšlejí, jestli celou dobu nebyli za hejly. Petr Pavel nám stroze oznámil, že z povodní vyjdeme silnější. Kolář mu nic lepšího nenapsal. Ne, v demokracii nikdy přírodní pohroma žádné vládě nepřinese volební výhodu a to ani tehdy, když nepodlehne pokušení, nahrabat si na lidském neštěstí nějaké politické body. Pohroma je pohromou právě proto, že se stalo něco, na co nikdo nebyl připraven. Kdyby vše bylo připraveno, vlastně by to nikoho vůbec nezajímalo. Pohroma se vždycky zvládá špatně, vždycky se u ní improvizuje, vždycky se na někoho zapomene a pomoc se vždycky rozdistribuuje nespravedlivě. Papaláši si za „zvládnutí“ vždycky rozdají odměny a ti, kteří to celé odpracovali, těm musí stačit, že je hřeje u srdce láska k vlasti.

 

Osetie: U Reuteru v archivu jsem totiž našel chronologii konfliktu mezi Gruzií a Jižní Osetií:

Listopad 1989 – Jižní Osetie vyhlásila autonomii od Gruzínské sovětské socialistické republiky, což vyvolalo tříměsíční boje.

Prosinec 1990 – Gruzie a Jižní Osetie zahájily nový ozbrojený konflikt, který trvá až do roku 1992.

Červen 1992 – V Soči se sešli vůdci Ruska, Gruzie a Jižní Osetie, podepsali příměří a dohodli se na vytvoření tripartitních mírových sil o 500 vojácích z každé entity.

Listopad 1993 – Jižní Osetie vypracovala vlastní ústavu.

Listopad 1996 – Jižní Osetie volí svého prvního prezidenta.

Prosinec 2001 – Jižní Osetie zvolila Eduarda Kokoityho za prezidenta. V roce 2002 žádá Moskvu, aby uznala nezávislost republiky a absorbovala ji do Ruska.

Leden 2005 – Rusko dává souhlas s gruzínským plánem udělit Jižní Osetii širokou autonomii výměnou za upuštění od své snahy o nezávislost.

Listopad 2006 – Jižní Osetie drtivou většinou v referendu podpořila svůj rozkol s Tbilisi. Gruzínský premiér říká, že jde o součást ruské kampaně na rozdmýchání války.

Duben 2007 – Gruzínský parlament schválil zákon o vytvoření dočasné správy v Jižní Osetii, což zvýšilo napětí s Ruskem.

Červen 2007 – Jihoosetští separatisté tvrdí, že Gruzie zaútočila na Cchinvali minometnou a odstřelovací palbou. Tbilisi to popírá.

Říjen 2007 – Rozhovory mezi Gruzií a Jižní Osetií pořádané Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Březen 2008 – Jižní Osetie požádala svět, aby uznal svou nezávislost na Gruzii poté, co Západ podpořil odtržení Kosova od Srbska.

Březen 2008 – Snaha Gruzie o vstup do NATO, i když neúspěšná, přiměla ruský parlament, aby naléhal na Kreml, aby uznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie.

Duben 2008 – Jižní Osetie odmítla gruzínskou dohodu o rozdělení moci, trvá na plné nezávislosti.

Srpen 2008 – Gruzínské síly zaútočily na hlavní město Jižní Osetie Cchinvali, aby znovu dobyly odtržený region.

— Gruzínské síly se stahují po třech dnech bojů. Rusko tvrdí, že jeho vojáci ovládají většinu Cchinvali.

Tohle Reuters vydal v roce 2008, před 16-ti roky, když válka proběhla!!!! Jde o neprůstřelný zdroj, usvědčující zcela jednoznačně všechny kolektivně západní a především české válečné štváče ZE LŽI!!!!! A vědomého šíření dezinformací!

 
Velmi špatnéŠpatnéPrůměrnéDobréVelmi dobré (26 votes, average: 4,92 out of 5)
Loading...

>> Podpora

Svobodný svět nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory na provoz. Pokud se Vám Svobodný svět líbí, budeme vděčni za Vaši pravidelnou pomoc. Děkujeme!

Číslo účtu: 4221012329 / 0800

 

>> Pravidla diskuze

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

>> Jak poslat článek?

Chcete-li také přispět svým článkem, zašlete jej na e-mail: redakce (zavináč) svobodny-svet.cz. Pravidla jsou uvedena zde.

Sdílet článek:

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*