PETR JEMELKA
Dostáváme se do podobné situace jako za normalizace. Lidé se znovu bojí říkat, co si myslí a na celou společnost padá deka autocenzury. Můj případ zrušení účasti na charitativní akci je jen špičkou ledovce. O drtivé většině případů se vůbec nedozvíme. V rozhovoru s Markem Stonišem to Deníku TO řekl lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert.
„Tohle vidíme, protože došlo zřejmě k nedorozumění mezi organizátory a sponzory, co už ale nevidíme, jsou případy, kdy mě (anebo někoho jiného) kvůli názorům vůbec nepozvou. Vidět navíc není ani autocenzura, kdy se lidé bojí říct, co si myslí,“ domnívá se Lukáš Pollert.
Někdejší olympionik se měl v září stát hlavní tváří charitativní akce Běh pro hospic pořádané oblastní charitou Červený Kostelec. Organizátoři ale účast na poslední chvíli zrušili. Z politických důvodů.
„Vadily moje názory, ale nevím, na co. Mrzí mě to hlavně proto, že něco podobného se mi stalo naposledy v roce 1988, když jsem jako student medicíny šířil Několik vět. Došlo k tomu, že na organizátory někdo zatlačil, že takhle ne,“ líčil Pollert v pořadu Jak TO je?.
Co konkrétně pořadatelům, respektive jejich sponzorům vadilo, Pollert neví. Problémy měl už za covidu, kdy zpochybňoval některá opatření a prohlášení oficiálních míst. Své kritické názory k obecně hlásaným narativům, jak se dnes hezky česky říká, šíří dál a stává se proto terčem konformistů.
Mnoho lidí prý Pollertovi vyjadřuje podporu. Jenže tajně a v soukromí, protože mají strach.
Rozhovor s českým olympionikem a lékařem Lukášem Pollertem najdete ZDE.
DENÍK.TO
(25 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Be the first to comment