Macron není Fico?

Robert Fico se postavil proti vyslání vojáků na Ukrajinu s tím, že některé země o tom uvažují.

„I kdyby mě měl můj postoj stát funkci předsedy vlády, udělám všechno, abych zabránil přímé účasti slovenských vojáků ve válce na Ukrajině,“ dodal Fico. Ani o odchodu vojsk členských zemí NATO na Ukrajinu nikdo kromě něj nehovoří. Fico nicméně v tématu pokračuje i v pondělí. Podle něj několik členských zemí NATO a EU zvažuje, že na základě dvoustranné dohody vyšle své vojáky na Ukrajinu. Slovensko se nepřipojí, podotkl. V podobném duchu se o pařížské schůzce vyjádřil i předseda slovenského parlamentu Peter Pellegrini, který řekl, že by některé země mohly vyslat na Ukrajinu své vojáky spolu s vojenskou technikou. Zmiňoval se o nich jako o obsluze techniky.

Premiér Petr Fiala v reakci na to vyloučil, že by byly na Ukrajinu poslány české jednotky. Ministryně obrany prohlásila, že o tom „nic neví“.

V pondělí 26.2.2024 se v Paříži konala mezinárodní porada, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že jejím cílem je prohloubení podpory Ukrajiny.

K české iniciativě nákupu munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii by se podle premiéra Petra Fialy mohlo připojit zhruba 15 států. Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že jeho země přispěje 100 miliony eur (asi 2,5 miliardy korun). Do projektu se zapojí rovněž Francie. Státníci to uvedli v pondělí v Paříži po summitu o pomoci Ukrajině. Francouzský prezident Emmanuel Macron přitom nevyloučil možnost poslat do bojů vojenské jednotky. … Na novinářský dotaz Macron rovněž reagoval na pondělní prohlášení slovenského prezidenta Roberta Fica, podle kterého některé země EU a NATO zvažují vyslání svých vojáku na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod. Na vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu podle Macrona shoda není, „vyloučit však nelze nic“. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že (Ukrajincům) pošleme jen helmy a spacáky,“ poznamenal francouzský prezident.

Komentáře k Macronovu stanovisku o vyslání vojáků na Ukrajinu se zatím nesou v duchu toho, že je to „nejsilnější výhružka Rusku“. V této souvislosti je však opětovně třeba zmínit celkovou mezinárodní situaci, která je některými komentátory označována jako počátek třetí světové války.

Příkladem poněkud objektivnějšího komentáře je názor Jana Macháčka. Na serveru Eurointelligence.com konstatují, že se díváme na velké neštěstí a selhání západní geopolitiky. Jsou tu zjevné paralely s Německem roku 1914, kdy se také věřilo, že vítězství bude sladké a snadné. Jenže vyšlo najevo, že společnost není na válku připravena vojensky, politicky, ekonomicky a mentálně. Po ukrajinských úspěších na začátku války se Západ přeceňoval a podceňoval Rusko. Město Avdijivka minulý víkend padlo do rukou Rusů. Ukrajinská armáda si počíná statečně a vzhledem k okolnostem dobře. Průměrný věk ukrajinských vojáků je 45 let. Schází jim munice a jiné zásoby a krátkodobě to už nejde radikálně změnit. Západ také jednoznačně přecenil dopad ekonomických sankcí. Jedním z důvodů za tímto špatným úsudkem je úvaha, že ruská ekonomika je malá, velikosti Španělska nebo Itálie. V době války je ale nesmysl měřit dolarovou velikost HDP. Měřeno paritou kupní síly je Rusko větší než Německo a Čína je větší než USA.

V zásadě lze s tímto názorem souhlasit, tj. považovat politiku Západu, tj. USA a jejich spojenců v NATO, za výrazně neúspěšnou. Podceňování ruských možností včetně mnohem většího potenciálu tak zvané „živé síly“ se pak ukazuje jednou z příčin současného stavu války na Ukrajině. K tomu se přidala předvolební situace v USA, které jsou de facto ochromeny v další pomoci Ukrajině, protože se to republikánům zdá v této chvíli pro jejich úspěch v podzimních prezidentských volbách výhodnější. Těží totiž z ohromného nárůstu ilegální migrace přes jižní hranici, kdy se počet migrantů za měsíc měří ve statisících.

Americký prezident Joe Biden je navíc pod tlakem levicového křídla, které prosazuje příměří na Blízkém východě, které je v zásadním rozporu s tím, co by chtěl izraelský válečný kabinet. Ten chce dokončit vojenskou operaci proti Hamásu i za cenu toho, že by již nedošlo k žádné výměně zajatců za příměří. Nicméně, Biden nyní věří, že příměří vstoupí v platnost co nejdříve. Americký prezident Joe Biden vyjádřil naději, že do příštího pondělí bude uzavřeno příměří mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Mělo by umožnit i propuštění zbývajících rukojmí držených Hamásem, řekl Biden v pondělí v New Yorku. Palestinské hnutí Hamás dostalo nabídku na přerušení bojů v Pásmu Gazy po dobu 40 dní, uvedla později agentura Reuters.

Ukrajina tak v současné chvíli nemá munici a vlastně ani vojáky. Z této perspektivy je samozřejmě Macronovo vyjádření o nasazení vojáků států NATO na základě bilaterálních dohod s Ukrajinou pochopitelné. Nicméně, Rusko by tak dosáhlo svého narativu, že na Ukrajině jeho vojáci bojují proti Západu a mohlo by také vyhrožovat útoky na území státu, který by své vojáky na Ukrajinu poslal. To by tak skutečně mohl být začátek takového konfliktu, na jehož konci nelze vyloučit ani nasazení jaderných zbraní. Svět by se tak dostal do bodu, z něhož by již fakticky nebylo návratu k „normálu“.