V Belgii federace poskytovatelů dopravních a logistických služeb Febetra varovala, že pokud se nenajde pět tisíc řidičů náklaďáků, hrozí v obchodech prázdné regály. Po Twitteru se již šíří fotografie prázdných belgických obchodů, jako se šířily ukázky z Británie.
Prezident Irského sdružení silniční nákladní dopravy Eugene Drennan prohlásil, že vláda musí řešit nedostatek řidičů jako „bezprostřední národní nouzi“, pokud nemá nastat podobný rozpad zásobování jako v Británii.
A to jsou pouze země, které již nedostatek řidičů přímo pociťují. V celé Evropě chybí snad až 400 tisíc řidičů, uvádí konzultační společnosti Transport Intelligence. V roce 2020 na tom, kromě Británie, byly nejhůř Polsko a Německo. A nedostatek řidičů se nevyhýbá ani Česku. Na začátku srpna ČESMAD odhadoval, že v ČR chybí 15 tisíc řidičů kamionů a pět tisíc řidičů autobusů.
To, že hlavní příčinou nedostatku řidičů a následných zásobovacích těžkostí nebude brexit, naznačují i čísla, která se vážou k žádostem o vízum. Mezi lednem a dubnem 2019 požádalo o vízum do Británie 200 tisíc lidí, v lednu a únoru 2020, tedy po brexitu, čísla zůstávala stejná. Zkolabovala až v březnu a v dubnu, kdy Británie uvalila první lockdowny. Žádosti občanů EU o trvalý pobyt v Británii klesly z 350 tisíc v lednu 2020 na 50 tisíc v dubnu.
Je tak logické dojít k závěru, že za logistické těžkosti nemůže brexit, ale lockdown. Británie své těžkosti s řidiči ještě znásobila, když během pandemie zastavila autoškoly a udělování řidičáků.
Za nedostatek řidičů na západ od nás nemůže brexit ani lockdown, ale hluboké pohrdání pracovníky z východní evropy a zásadní dlohodobá neochota odměňovat je odpovídající mzdou. Není důvod, proč by nemohli řídit rodilí Němci, Irové či Britové, pokud by dostali řádně zaplaceno. Dopravci se tohoto ovšem drží zuby nehty a doufají, že se východoevropané brzy vrátí, protože zvýšení mezd se v eurosocialidmu těžko bere zpět. Nedostatek řidičů v Polsku je sekundární – jsou na západě.