Nadějné perspektivy

LIBOR ČÍHAL

Summitu Brics v Kazani se účastní 33 zemí, z toho 24 na úrovní nejvyšších představitelů, poslední den summitu je naplánováno setkání ruského prezidenta s generálním tajemníkem OSN Gutterezem, tedy nejenže žádná izolace ruského prezidenta neexistuje, ale právě naopak, jeho západní ostrakizace dodává každému setkání, kterého se účastní, zvláštní závažnost a přitahuje jako magnet pozornost celého světa. Britský Telegraph se ptá, jak to dopadlo s ruskou izolací? Británie a celý Západ utratily miliardy za pomoc Kyjevu a za sankce, a na březích Volhy v Kazani se koná summit, který je diplomatickým převratem Vladimíra Putina. Nejenže není žádným mezinárodním vyvrhelem, ale předsedá summitu bloku Brics, tj. polovina obyvatel planety a 30% planetárního HDP. Účast čínského prezidenta a indického ministerského předsedy a dalších svědčí o závážnosti summitu, blok Brics se stále víc vyhraňuje jako protiváha západního světa. Putin dokazuje, že zdaleka není ve světě izolován, ale nejen to, kazaňský summit se koná paralelně s výročním zasedáním Světové banky a Mezinárodního měnové fondu a je zřejmě, že autorita těchto a jiných západních ekonomických institucí ve světě klesá. Ekonomické a demografické těžiště světa se přesouvá na východ. Neuspěly žádné pokusy oslabit ruskou ekonomiku, taky proto, že většina zemí pokračuje v obchodu s Ruskem. Putin se snaží rozrušit hegemonii amerického ministerstva financí budováním alternativního systému finančních transakcí. Naději pro Západ vidí kometátor Telegraphu v tom, že Brics zahrnuje málo pravděpodobné spojence, kteří těžce mohou najít společnou řeč. Jak se mohou dohodnout Čína s Indií, Egypt s Habeší nebo Saúdská Arábie s Íránem?

Globální posun je na pořadu dne, nedá se odhadnout, jak významný bude v tomto smyslu kazaňský summit, přesto bude mít summit velký význam pro příští rovnováhu globálních sil. Hledání alternativy USA vedenému světu se stává závažnou realitou a Putin je hlavním motorem tohoto procesu. Západ se poslední desetiletí dopustil obrovských chyb, když ignoroval ruský význam pro svět a jeho možnosti, je možné že v případě hodnocení Brics se Západ dopouští své největší chyby. Na počátku se Putinova snaha o hledání alternativních cest k mezinárodní rezervní měně dolaru jevila nereálná nebo i směšná, dnes ve vzájemném obchodě společenství Brics transakce v národních měnách převýšily dolarové transakce, a perspektivou vytlačování dolaru z mezinárodního obchodu se dnes zabývají velcí ekonomové. V některých médiích se o summitu mluví jako o Bretton Woods globálního Jihu. Navrhovaný nový platební systém povýší finanční bezpečnost zemí, které jsou potenciálně vystaveny nebezpečí západních sankcí, pokud uspěje, půjde o revoluci směrem k decentralizovanému globálnímu finančnímu řádu, k dolaru konkurenční systém má spočívat na digitálních technologiích. Podobně v řadě jiných oblastí prosadil ruský vůdce svoji vůli a tím si získal obdiv globálního Jihu. Rusku se velmi dobře daří budovat a stmelovat instituce společenství.

Západními médii často zmiňované historické rozepře některých členů bloku jsou bezpochyby velmi ožehavým problémem bloku Brics, ale kupodivu i zde se Putinovi daří dobře tlumit rozpory a spíš akcentovat společný zájem členů. Dalších 40 zemí je na kandidátské listině Brics, svědčí to velké atraktivitě společenství. Dnes už nejde jen o hospodářskou spolupráci, ale o společné infrastrukturní projekty, kooperaci ve výzkumu, mluví se o společné obilní burze atd. Západní země a jejich nadnárodní struktury jsou často ne bezdůvodně obviňovány z podvazování ekonomické rozvoje a politického diktátu. Západ je evidentně hluchý ke všemu, co není konformní jeho ideologickému dogmatu. Západní země se zmocnily 300 miliard, které si Ruská národní banka uložila v jejich finančních institucích, tento polokriminální akt je velkým varováním pro země globálního Jihu. Summit v Kazani symbolizuje geopolitický posun ve světě – od Západu k jiným. Země Brics dnes generují 36% světové hrubého produktu vyjádřeného v kupní paritě, země G7 kolem 30%. Země Brics mají průměrný roční ekonomický růst kolem 4%, západní ekonomiky méně než 2%.

(23 votes, average: 2,22 out of 5)

Loading...