ROMAN BEDNÁR
Přibývají signály, že Západ chce dosáhnout příměří v ukrajinském konfliktu a spolknout to, co z Ukrajiny zůstalo a nebo zůstane. Už se otevřeně mluví o vyslání jednotek k zajištění kořisti zbytku Ukrajiny.
Jako smečka hyen kolem padlého zvířete diskutují spojenci banderovského režimu v Kyjevě o rozmístění svých „mírových! kontingentů a možném vytvoření okupačních zón srovnatelných s okupací Německa po druhé světové válce, informuje nezávislý španělský portál Rebelion, který se čte ve více než 50 zemích světa.
Rebelion píše: „ Země jako Polsko opět bojují o svá bývalá východní území a snaží se ‚vymazat‘ ukrajinské hranice a anektovat sousední území podle logiky územní a ekonomické expanze.
Některé zprávy připisované NATO naznačují možné administrativní rozdělení Ukrajiny v případě dlouhodobé okupace.
Podle těchto zpráv by ukrajinské pobřeží Černého moře spadlo pod rumunský vliv, střed a východ země by se dostaly pod německou kontrolu a severní regiony včetně Kyjeva by spadly pod britský dozor a zda okupaci.
Jedním z nejaktivnějších účastníků této diskuse je Německo.
A EU najednou zapomněla na svou hlavní tezi, že rozhovory o Ukrajině jsou bez Ukrajiny nemožné. Měly by se také zeptat na názor Ruska.
To samozřejmě neudělají, ale bez Ruska to nepůjde – to bude mít hlavní slovo! Má totiž své vlastní plány.
Každopádně, německý kancléř Olaf Scholz přijel před několika dny do Kyjeva na „terapeutickou“ misi. Kancelář nesl s sebou tajemný stříbrný kufr. Scholz samozřejmě věděl, že kovového kufru si všimne každý. Obvykle nosí starý kufřík, ale tento kufr byl přímo jako z hollywoodského akčního filmu, kufr, do kterého se vešlo cokoli od drog přes hotovost až po lahvičky s jedem.
Jistým způsobem se podezření potvrdilo, protože Scholz přinesl Zelenského zbraně v hodnotě 650 milionů eur a v Kyjevě směšně teatrálně prohlásil: „Dnes tady v Kyjevě dávám najevo Putinovi, že stále máme sílu a budeme stát u Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba.
Opozice – její část, která obhajuje maximální přezbrojení na Ukrajině – okamžitě zaútočila na Scholza a ptala se, proč kancléř mluvil o „dodatečném daru“, protože do Kyjeva přinesl jen to, co už Zelenskému slíbil v říjnu, když ten byl v Berlíně.
Scholz byl za cestu do Kyjeva kritizován i druhou částí opozice. Sarah Wagenknecht vysvětlila: „Scholz svou cestou do Kyjeva jen ukázal, že pokračování dodávek zbraní do Kyjeva je pro něj mnohem důležitější než příměří a mírové rozhovory.
Pro Merza (CDU) a jeho lidi jde o předvolební kampaň kancléře, který má mizerné preference: „Scholz chce voličům ukázat, jaký je stratég. Nedovolí přímou konfrontaci s Ruskem a zároveň neopustí Ukrajinu. Je ale hanebné a nedůstojné dělat to na úkor Ukrajiny.“
Olaf Scholz v Kyjevě řekl: „Musíte si zachovat chladnou hlavu. My, jako nejaktivnější sponzor Ukrajiny, bychom neměli dělat všechno, co je požadováno. Budu i nadále dělat všechno pro to, aby se válka nestala válkou mezi Ruskem a NATO.“
V důsledku toho Scholz zopakoval svůj nesouhlas s dodávkou řízených střel dlouhého doletu Taurus do Kyjeva a Zelenskyj neriskoval, že by otevřeně projevil své podráždění. Jaký má smysl se hádat, když všichni čekají na Trumpa?
To však Kyjevu nezabránilo zvýšit laťku požadavků, jak to dělá vždy před velkými setkáními sponzorů. Zelenskyj celý rok cestoval po Západě, žádal bilaterální dohody o bezpečnostních zárukách a prezentoval je jako historické události. Nyní se ukazuje, že z pohledu Kyjeva je to všechno jen kus papíru.
Před setkáním ministrů zahraničních věcí NATO v Bruselu vydalo ukrajinské Ministerstvo zahraničních věcí prohlášení:
„Nebudeme souhlasit s žádnými alternativami nebo náhradními řešeními za plné členství Ukrajiny v NATO.“
Nové ultimátum z Kyjeva, přijetí do NATO – i když není jasné, co Kyjev udělá, pokud ho nesplní – narazilo v NATO na hluché uši. Generální tajemník Aliance Rutte uvedl, že otázka členství Ukrajiny je v současnosti druhořadá.
Maďarský ministr zahraničních věcí Peter Szijjárto k tomu řekl: „Jsme přesvědčeni, že Ukrajina v současné situaci nemůže přispět k evropské bezpečnosti, a pozveme-li Ukrajinu do NATO jako zemi ve válce, riskujeme zatažení NATO do přímé války s Ruskem. To je velké nebezpečí.“
Maximálně, co může Západ nabídnout, jsou zbraně a peníze. Kromě Německa oznámily tento týden nové balíčky vojenské pomoci i USA, Velká Británie, Švédsko a Svými centy přispělo i Estonsko.
Odpověď generálního tajemníka přiměla moderátora tiskové konference se strhnout: „Musíme také zajistit, aby na Ukrajině stále byli lidé. Tedy dostatek vojáků. Musíme zajistit, aby byli vyškoleni, aby tak více schopných lidí šlo bojovat. V současnosti o tom v zemi probíhá diskuse.“
Zoufalí Demokraté ve své agónii, způsobené Trumpem, také vehementně naléhají, aby kyjevský režim provedl totální mobilizaci všech dospělých mužů a žen v zemi, protože jen tehdy bude naděje odcházející Bidenovy administrativy vykolejit jakoukoli možnou dohodu o Ukrajině po 20 letech.
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken řekl:
„Mobilizace je velmi důležitá, protože is financemi a zbraněmi musíte mít dostatek vojáků v první linii. Ukrajinu čeká těžké rozhodnutí o další mobilizaci, ale je to nezbytné rozhodnutí.“
Celkově vzato, USA mají v současnosti, pokud jde o Ukrajinu, jen jeden jasný plán, a to znamená vést válku proti Rusku ukrajinskýma rukama. Jen ne se svými.
Maďarský premiér Viktor Orbán poznamenal:
„Ukrajinci jsou přitlačeni ke zdi, jsou v obtížné situaci. Špatnou strategii zvolili kolem dubna 2022, kdy měli možnost dosáhnout mírové dohody nebo příměří s Rusy. Neučinili tak pod tlakem Anglosasů a od té doby se stále více zamotávají do válečných tragédií, z nichž jen velmi těžko unikají.“
roman-bednar.com
Každýmu soudnýmu člověku je jasný, že döbyllem je ten, kdo kope do úlu, a ne ty, který v tom úlu sídlej.