Evropská unie nechce podporovat výrobu umělých hnojiv v Africe. Holandsko představilo plán na redukci zemědělství. A Nový Zéland bude danit kravské krkání.
Vzhledem k napjaté situaci na světovém trhu potravin vyvolávají nedávno představené plány západních zemí v oblasti zemědělství otázku, zda se politici domnívají, že snížení produkce potravin nebo zdražení jejich výroby světu pomůže. Zdroj informací na konci článku.
(1) OSN varuje před nedostatkem potravin
V pátek minulý týden prohlásil šéf OSN Antonio Guterres, že v tomto roce existuje reálné riziko hladomorů. Vyzval k jednání na úrovni ministrů vlád na téma konkrétních kroků ke stabilizaci dodávek potravin.
Světový obchod s obilím a umělými hnojivy byl zasažen kofliktem na Ukrajině. Rusko a Ukrajina představovaly před dvěma lety zhruba čtvrtinu světového exportu pšenice. Rusko je také největším světovým vývozcem umělých hnojiv. Závislost velkých zemí jako je Indie nebo Brazílie na dovozech obilí a hnojiv z Ruska ovlivňuje jejich postoj ke konfliktu.
(2) V Africe pouze alternativní zemědělství
Evropská unie se snaží pomoci chudším zemím v Africe a na středním východě překonat současnou situaci a zároveň je podle agentury Reuters přesvědčit, „že evropské sankce proti Rusku nejsou příčinou potravinové krize”.
Minulý týden proběhlo jednání příslušných komisí, na kterém měla být naplánována konkrétní opatření, která by měla pomoci snížit závislost afrických zemí na dovozu hnojiv z Ruska. Jedním z navrhovaných opatření má být pomoc při výstavbě vlastních závodů na výrobu umělých hnojiv na africkém kontinentu. V návrhu plánu, který měla agentura Reuters k dispozici, se hovořilo o „plánu na podporu výstavby závodů na výrobu hnojiv a alternativních zdrojů v rozvíjejících se zemích”.
Nicméně na přípravném jednání vyjádřili zástupci Evropské unie nesouhlas s navrženým textem, neboť podle jejich názoru není podpora výroby umělých hnojiv v rozvíjejících se zemích v souladu s evropskými zelenými plány. Výroba umělých hnojiv má negativní dopad na životní prostředí a vyžaduje velké množství energie. Proto by Evropská unie měla podporovat pouze alternativy k umělým hnojivům.
Pozn. redakce: EU: „Nekupujte ruská hnojiva.” Afrika: „Tak si je budeme dělat sami.” EU: „Tak to ne!” „Podívejte se na Srí Lanku, jak to funguje.”
(3) Holandsko chce rušit farmy
Holandsko je v desítce největších světových exportérů potravin. Holandská vláda plánuje v rámci zelených opatření dramaticky snížit emise oxidů dusíku a připravila plán na redukci zemědělské výroby. Plán vychází z rozhodnutí holandského soudu, který v roce 2019 ve svém rozsudku uvedl, že vláda nedělá dost pro ochranu životního prostředí.
Vládní návrh obsahuje pět bodů, od investic do nových technologií až po rušení farem. Implementace plánu by mimo jiné znamenala zhruba 30% snížení stavů dobytka. Premiér Holandska Mark Rutte řekl, že jeho plán „bude mít obrovský dopad na farmáře”.
Minulý týden ve středu proběhl v Holadsku v okolí města Stroe protest, kterého se zúčastnily tisíce farmářů se svými traktory. Na demonstraci uvedli, že vládní opatření jsou nespravedlivá, protože šetří velké korporace, a že budou v protestech pokračovat, neboť vláda je v minulosti povzbuzovala k navýšení produkce.
Pozn. redakce: Když soudci rozhodují, kdo přijde o živobytí. Ale marxisté vědí, že když se kácí les, může těch třísek být opravdu velká hromada.
(4) Nový Zéland bude danit kravské krkání
Na Novém Zélandu žije 26 milionů ovcí, 10 milionů krav a 5 milionů lidí. V rámci boje proti globálnímu oteplování připravila vláda plán na zdanění plynů, které do ovzduší vypouští krávy a ovce například tím, že krkají.
Nový Zéland se tak stane první zemí na světě, ve které budou muset farmáři platit za emise skleníkových plynů, které produkuje jimi chovaný dobytek. Daně by měly vstoupit v platnost od roku 2025. Do té doby musí farmáři vypracovat písemný návrh plánu, jakým způsobem budou řídit emise plynů na své farmě.
Vládní návrh obsahuje motivaci pro farmáře, aby do krmiva přidávali doplňky proti plynatosti. Emise plynů bude také možné vykompenzovat sázením stromů na pozemcích farmy.
Pozn. redakce: Alternativní média přišla s informací, že největším sponzorem agentury, která plány připravuje, je výrobce Espumisanu.
(5) Joe Biden trvá na biopalivech
Na schůzce vrcholných představitelů G7, která se koná tento týden chce britský premiér Boris Johnson představit plán, podle kterého by země upustily od pěstování rostlin na biopaliva a uvolnily půdu pro pěstování obilí. Od opatření si slibuje zvýšení výroby potravin, které bude tlačit proti růstu jejich cen.
V neděli oznámila administrativa Joe Bidena, že Amerika bude takové plány blokovat, aby neohrozila svoje klimatické cíle.
Pozn. redakce: Zásadovost je jednodušší, když bude hladovět někdo jiný.
Stačilo by rezignovaně konstatovat, že svět se v pr.el obrací. Ale pojďme alespoň podepisovat nějaké petice nebo kupovat trička s nápisem: Za svět normální.
To zavání tím, co si nikdy ve starém Římě nedovolili, dovolují si brát lidem chléb. Dodám ve jménu rádoby eko-dobra. Víme moc dobře, jak to dopadlo na Srí Lance. Ti nahoře si už delší dobu říkají o novou francouzskou revoluci, nechovají se o nic lépe než dvořané Ludvíka XVI.
Skupina velkých globálních ekonomik G7 vyčlení na potravinovou bezpečnost ve světě až pět miliard dolarů. !!!!!!!!!!! Takže svět nakrmíme)))))))))))))Dnes to na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau řekl novinářům jeden z představitelů americké vlády, který uvedl, že polovinou částky přispějí Spojené státy (ČTK)