HELENA MALLOTOVÁ
“Souvislost mezi katastrofou ve vzdělávání a migrací, která, podle slov brandenburského ministra vnitra Stübchena (bývalá NDR), trhá veškeré hranice”.
Nově zveřejněná studie univerzity v Bochumu analyzovala situaci ve školství Severního Porýní Vestfálska. Ve školách s vysokým podílem dětí ze sociálně slabých rodin a dětí s migračním pozadím ať už vlastním, nebo rodinným, se v porovnáním s dětmi z minulých dob, dokonce i s dětmi dřívějších generací, situace neuvěřitelně zhoršila. 50 až 80 procent žáků třetích tříd se nenaučilo číst, psát a počítat tak, aby to stálo za zmínku. Tato čísla navíc pocházejí ještě z doby před covidem, před ukrajinskou válkou a před současnou migrační vlnou, která je srovnatelná s rokem 2015. Dá s tedy předpokládat, že nynější čísla by byla ještě hrozivější.
V roce 1899 bylo v Německu podle statistik 1 % analfabetů, v roce 1912 pokleslo oficiálně toto číslo na nulu. Dnes se mluví o 12 %, přitom se ale započítávají jenom dospělí. Německo, které vychovávalo vysoce kvalifikované odborníky, devastuje základy svých úspěchů.
A namísto snahy zachránit co se dá a zabránit dalšímu propadu vzdělanosti, na němž se rovněž podílela nesprávně pochopená inkluze, ozývají se neustále požadavky na snižování žádaných výkonů. Bezpodmínečně potřebné by byly maximální investice do školství, ale kde na ně brát, když se rozpadá průmyslová základna a prioritou číslo jedna je “klima”.
Pro mě osobně z toho vyplývá jedno: Co se Německa týče, se zpožděním několika let dokonale kopírujeme jeho vývoj, jeho zákony, jeho opatření, jeho předpisy. Pohlédneme-li na naše školství, vidíme, že krok byl již učiněn. Máme však “výhodu” jistého zpoždění. Poučme se, prosím, a zastavme to šílenství snížené a stále se snižující kvality vzdělávání našich dětí. Z Německa máme dostatek čísel, zkušeností i výsledků jejich experimentů.
fb
Be the first to comment