Německo: Začíná boj o sestavení vlády |

Sdílet článek:

Po federálních volbách začíná obtížný boj o sestavení vlády.

Podle předběžných oficiálních výsledků se nejsilnější stranou v Německu stala SPD, která chce, aby se příštím kancléřem stal Olaf Scholz, ale koalice CDU/CSU si navzdory této historické porážce také dělá nárok na vedení vlády. Obě strany počítají se spojenectvím se Zelenými a FDP. Námluvy s potenciálními partnery již začaly.

Námluvy Zelených a FDP

Jediným možným spojenectvím dvou stran je nová velká koalice, o kterou nestojí ani SPD, ani CDU/CSU. Poprvé od 50. let minulého století se tak ve Spolkovém sněmu pravděpodobně objeví aliance tří stran. Laschet již ujistil případné partnery, že se zviditelní na postech v jeho vládě.

Předseda FDP Christian Lindner večer před volbami navrhl, aby se liberálové a Zelení předem sešli a zjistili, v čem se jejich názory překrývají a v čem se neshodují, a teprve poté zahájili průzkumné rozhovory. Jeho zástupce Wolfgang Kubicki toto prohlášení podpořil v novinách mediální skupiny Funke. Lindner by nejraději vytvořil koalici s Laschetem, Zelení se Scholzem.

Pro sestavení vlády neexistují žádná formální pravidla. K jednání obvykle zve nejsilnější strana. Proběhly však i volby, v nichž koalici vytvořila druhá nejsilnější strana. Na průzkumných rozhovorech mezi stranami tedy není nic neobvyklého.

Nyní oficiálně: Zde jsou výsledky

Podle předběžných oficiálních konečných výsledků si SPD polepšila a získala ve volbách 25,7 % hlasů (2017 měla 20,5 %).
CDU/CSU klesla na 24,1 % (32,9 %).
Zelení se svou kandidátkou na kancléřku Annalenou Baerbockovou stoupají na 14,8 % (8,9 %).
FDP získala 11,5 % (10,7 %).
AFD, dříve třetí nejsilnější strana, klesá na 10,3 % (12,6 %), ale zároveň se stala nejsilnější stranou v Durynsku a Sasku.

Levice klesla na 4,9 % (9,2 %). Protože však obhájila tři z posledních pěti přímých mandátů, může podle základní mandátové klauzule zůstat ve Spolkovém sněmu i podle výsledků druhého hlasování.

Volby výrazně mění většinu ve Spolkovém sněmu. Rozdělení křesel zatím nebylo oznámeno a podle posledních prognóz televizí ARD a ZDF by mohlo vypadat takto:

SPD 205 až 209 (2017: 153), CDU/CSU 194 až 196 (2017: 246), Zelení 116 až 118 (67), FDP 91 až 93 (80), AfD 84 (94), Levice 39 až 40 (69).

Volební účast byla 76,6 %, tedy o něco málo vyšší, než v minulých volbách (76,2 %).

Co říkají vrcholní představitelé

Vicekancléř a ministr financí Scholz zahájil volební kampaň s SPD jako outsider, ale v posledních měsících katapultoval tradiční stranu z nízkých příček v průzkumech na vrchol v trojboji o kancléřský post – také díky chybám Lascheta a Baerbocka. Scholz považuje výsledek za jasný mandát od voličů. „Chceme sestavit příští vládu,“ řekl po vítězství ve volbách Scholz.

O bezprecedentním debaklu CDU/CSU se Laschet během volební noci zmiňoval spíše okrajově, ale s jistotou sebevědomě formuloval svůj nárok na moc: „Hlas pro CDU/CSU je hlasem proti levicové spolkové vládě. Proto uděláme vše pro to, abychom vytvořili federální vládu vedenou Unií.“

Otázkou tedy nyní je, zda SPD nebo Unie mohou uzavřít spojenectví se Zelenými a FDP – jinými slovy semaforskou nebo jamajskou koalici. Lídryně Strany zelených Annalena Baerbocková, která se umístila na třetím místě za Laschetem a Scholzem, se zatím k ničemu nezavázala a hovořila pouze o „mandátu voličů k zajištění obnovy země“.

Cílová rovinka: před Vánocemi

Obvykle po skončení federálních voleb trvá jeden až tři měsíce, než nový kabinet složí přísahu. Do Vánoc byl kabinet téměř vždy připraven. S jednou výjimkou: po volbách v roce 2017 trvalo sestavení vlády téměř půl roku, protože průzkumná jednání selhala kvůli FDP. Nakonec vznikla velká koalice vedená Unií.

Scholz i Laschet prohlásili, že chtějí stihnout sestavení vlády do Vánoc.