Není plyn, Čechům je zima, pekárny stojí. Rozdělí se Němci o ten svůj?

Za letošních prvních sedm měsíců činí schodek státního rozpočtu 192,7 miliardy korun. Loni ke konci července byl 279,4 miliardy korun, což znamenalo nejvyšší schodek od vzniku Česka. Lze ze skutečnosti, že je meziročně nižší o 86,7 miliardy korun, vyvozovat nějaké závěry o Fialově vládě, když tím vykazuje viditelně lepší výsledek než Babišova, která byla u moci ve stejném období minulého roku?

Je to samozřejmě „lepší“ než loni, jenomže pořád je to tak obrovský deficit, že o něm platí jednooký králem mezi slepými. Takto velký deficit je stále ohromným zdrojem navyšování takzvané peněžní zásoby, což má další proinflační efekt. Prostě jednoduše řečeno: Tímto deficitem vláda podporuje inflaci, a tedy plošné chudnutí.

V rozhovoru pro deník Právo premiér Petr Fiala (ODS) nevyloučil zavedení daně z mimořádných či také neočekávaných zisků. Akcie energetické firmy ČEZ, na kterou by se daň vztahovala, na to reagovaly prudkým propadem. A mateřská společnost největší české banky dle počtu klientů, České spořitelny, týž den apelovala na českou vládu, aby takovou daň nezaváděla. Může tím avizovaným krokem ODS jako nejsilnější vládní strana vůbec něco získat kromě toho, že vyhoví koaličním partnerům? Komu pomůže a kdo jí tedy za to zatleská?

Z ekonomického pohledu to smysl nedává, přinese to rozpočtu ušmudlaných pár miliard, což pro veřejné finance bude, jako když nalijete sklenici vody na rozpálený pouštní písek – zasyčí to a nezbyde po vodě ani stopy.

Sociologicky je to jenom hledání třídního nepřítele podle hesla rozděl a panuj. Nalezení obětního beránka má prostě předhodit naštvané veřejnosti domnělého viníka její frustrace.

Politicky to taky smysl nedává, protože levičáky to neuspokojí, je to příliš malý ústupek, a pravičáky to dokonale znechutí. Je to jenom úlitba zejména pirátům.

A strategicky je to mimořádně nerozumné. Evropa je na prahu dluhové krize, při níž bude potřebovat hodně silné banky. Oslabit si banky těsně předtím, než lidé i státy začnou mít problém se splátkami úvěrů, je na úrovni zaříznutí zlaté slípky.

Mimochodem, kdyby ve skutečnosti nešlo o hledání třídního nepřítele, kdyby skutečně šlo „jenom“ o peníze, tak by stát místo tohoto výpalného a v podstatě konfiskace zisku volil velmi transparentní postup odsouhlasení mimořádně zvýšené dividendy ČEZu.

Bankovní rada ČNB na čtvrtečním zasedání rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni 7 %. Z komentářů mě zaujalo, jestli se tímto rozhodnutím nevydáváme tureckou cestou, neboť inflace je stále vysoká, a to by měly reflektovat také sazby. Nebo názor expertů Deutsche Bank, největší německé banky, že jde o chybu české centrální banky. A tu že bude muset napravit zvýšením hned v září, a to rovnou o 0,5 procentního bodu. Jakou optikou nahlížíte na první rozhodnutí „Michlovy“ bankovní rady vy?

Já tak kategorická nebudu. Značná část lidí vychází z předpokladu, že mezi úrokovými sazbami a inflací je jakási lineární závislost. Prostě že když zvýšíme úrokové sazby o X, inflace se sníží o Y. A pokud chceme dosáhnout inflace takové a makové, že stačí prostě jenom si spočítat, na kolik mají být úrokové sazby nastavené, a nastavit je tak. Jenomže tak to není.

V realitě zvyšování úrokových sazeb funguje proti inflaci jen za určitých okolností. Vlastně jakékoliv kroky hospodářské politiky, ať už monetární politiky centrální banky, nebo fiskální politiky vlády, fungují směrem k cíli, kterého mají dosáhnout, jenom za určitých okolností – totiž za podmínky, že ekonomika je vychýlena z jakéhosi dlouhodobého rovnovážného normálu „jen trochu“.

Například pokud bychom měli inflaci 4 % a zvýšili bychom úrokové sazby z 3 na 3,5 %, během pár měsíců by se to projevilo ve snížení inflace. Ale v okamžiku, kdy máme – poslední známou – inflaci 17,2 % a úrokové sazby na 7 %, pak už na nějakém dlouhodobém normálu opravdu, ale opravdu nejsme.

Důvodů, proč je politika ČNB proti inflaci do určité míry bezmocná, je víc. Jedním z nich je to, že jde o inflaci dovezenou v cenách materiálů a surovin. Dalším důvodem je to, že inflace je poháněna evropskou zelenou agendou. Ještě dalším důvodem je to, že koruna odmítá posilovat, protože česká ekonomika je vnímána jako více riziková. Dalším důvodem je, že nám klesá vývoz, což ovlivňuje kurz koruny, což ovlivňuje inflaci… A tak bychom mohli pokračovat, to už bychom šli příliš do odborné hloubky. Ale pointa je tato: Jakmile posuneme úrokové sazby do skutečného extrému, přestane to fungovat a vedlejší důsledky budou horší než přínosy.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve vysílání České televize upozornil, že čím více ušetří domácnosti plynu, tím více ho zůstane pro zachování běžného chodu ekonomiky, což znamená hospodářský růst, prosperitu a zaměstnanost. A že proto je velmi důležité, aby domácnosti byly s ekonomikou solidární a aby začaly šetřit už teď, protože se opravdu může stát, že v Evropě bude plynu nedostatek. Mluvil také o rozhodnutí Evropské rady, které prý znamená, že pokud by například Česko nemělo dostatek plynu pro vytápění domácností nebo pro nemocnice, tak třeba Německo zastaví chod části svého průmyslu a o ten plyn, který samo potřebuje, se s námi rozdělí. Jakým dojmem na vás toto vyjádření působí?

V nouzi poznáš přítele. To bych náramně chtěla vidět, jak se plyn bude v Evropě přerozdělovat v případě, že ho opravdu bude fyzický nedostatek a lidem bude zima a pekárny budou stát. Trochu se určitě přerozdělovat bude, ale ruku na srdce: Jaký mají Němci motiv dělit se s námi?

A pokud jde o to šetření domácností: Takhle to nefunguje. Domácnosti musí mít finanční motiv šetřit, nějaký „morální apel“ je nanic, produkuje jen černé pasažéry. Prostě bude-li plyn drahý, lidé budou šetřit. Budou-li mít lidé dotace a plyn zvládnou ufinancovat, šetřit nebudou.

Lídr hnutí Praha sobě a kandidát na primátora Jan Čižinský tvrdí, že hlavní město musí vlastnit mnohem víc bytů, protože jen tak bude moci ovlivnit cenu nájmů. Co tomuto jeho záměru říkáte?

Téhle naivní myšlence uvěřili třeba v Berlíně. Důsledek: Naprostý nedostatek bytů, protože regulace nájmů způsobila, že se soukromým vlastníkům nevyplatí byty pronajímat. A vznikl duální trh: naprosto nedostatkový oficiální – a černý s dostatkem bytů, ale s ještě vyššími cenami než před tím, než se do toho město začalo montovat. Komu není rady, tomu není pomoci.

Na stránkách Světového ekonomického fóra si lze přečíst, že ve městech by se měla omezit soukromá vozidla a místo toho by lidé měli využívat platformy pro sdílené používání aut. Má ta myšlenka „přechodu od vlastnictví k používání“ perspektivu, nebo působí poněkud utopicky?

Tak třeba Pol Potova ideologie byla taky utopií, a přesto se ji dařilo silou prosazovat dost dlouho na to, aby za sebou nechala genocidu. To, že něco je hloupé až zločinné, ještě není zárukou toho, že se toho davy nechytí. Nicméně bylo by dobré nevěnovat příliš mnoho pozornosti kdysi ekonomické organizaci nazývané Světové ekonomické fórum. Dneska už se jedná jenom o rudě-zelenou úderku.