Netankujte moc. Vysoké ceny jsou cena za naši svobodu … diletantnské chování Fialovy vlády

V reakci na strmý vzestup cen pohonných hmot rozhodla vláda ČR, že čerpací stanice budou muset každý den reportovat ceny benzinu a nafty. Ministerstvo financí je pak bude srovnávat s vývojem cen na komoditní burze v Rotterdamu a kontrolovat, zda si prodejci neúčtují na paliva přemrštěné marže. Vláda zrušila také povinnost přimíchávat do paliva biosložku a zrušila rovněž silniční daň pro osobní auta a dodávky a lehká nákladní vozidla do 12 tun. Nevyslyšela však volání po zrušení spotřební daně z pohonných hmot ani po snížení sazby DPH. Měly by tyto kroky vlády odvrátit krachy, které avizují dopravci v důsledku prudkého růstu cen?

Připomíná mi to venezuelského Madura, který při zdražování potravin prohlásil, že za zdražování mohou prodejci a zahraniční firmy, a vyhnal zahraniční firmy ze země a „zakázal“ růst cen – a jak to dopadlo, všichni víme. Prostě růst cen nelze zastavit takto prostoduchou regulací. Jakmile se začne vláda montovat do cenového růstu a stanovovat nějaké stropy, ihned dojde k převisu poptávky nad nabídkou a k nedostatku pohonných hmot. Pak už bude jenom krůček od toho, aby vláda zavedla přídělový systém za uměle nízké ceny. V tu chvíli by okamžitě vznikl paralelní černý trh za ještě mnohem vyšší ceny. Prostě dopadlo by to úplně stejně jako s byty v Berlíně, kde se radnice snažila podobně diletantsky regulovat jejich ceny – výsledkem byla ještě větší nedostatkovost a černý trh za ceny mnohem vyšší, než které k oné regulaci původně vedly.

V této situaci vyzval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) občany, aby spotřebu pohonných hmot důkladně zvážili, protože část peněz za ropu končí v Rusku. Premiér Petr Fiala ho doplnil s tím, že by si lidé neměli dělat zásoby. Předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak prostřednictvím sociálních sítí vzkázala veřejnosti, že vysoké ceny jsou cenou, kterou všichni platíme za to, že nehodláme vyměnit svobodu nás a našich blízkých za teror totalitního režimu. A dokud za ni platíme pouze dočasným diskomfortem, bude to vždy ta lepší varianta než ruské tanky u našich hranic. Který z politiků vzal apel na veřejnost za správný konec?

Recept pro zvládnutí krize nabízí i mimoparlamentní ČSSD. Doporučuje snížit DPH na základní potraviny na 5 procent, podpořit dotacemi dlouhodobé skladování potravin a omezit vývoz obilovin, snížit spotřební daň na pohonné hmoty o 4 koruny dnes a o 5 korun v dubnu. Expremiér Vladimír Špidla vidí cestu ke zvládnutí cen energií ve společném nákupu ropy a plynu zeměmi EU, což se podle něj osvědčilo už při nákupu vakcín. Podle předsedy strany Michala Šmardy je potřeba 60 procent produkce ČEZ stáhnout z burzovních obchodů a využít ji pro přímé dodávky na český trh. Pomohlo by využití některého ze zmíněných návrhů?

Ochranářství v podobě zákazu vývozu a kolektivismus v podobě hromadného nákupu je nejlepší způsob, jak zničit konkurenci a ceny vyšroubovat ještě výš, to už by pánové a dámy mohli za těch několik století, kdy se to zkoušelo na různé varianty, vědět. Ale pořád si nějak myslí, že potisícíprvé to vyjde. Jsem pro snížení spotřebních daní. Proti snížení daní se nedá protestovat. Jinak ale většina těch politických návrhů vůbec nerozumí, která bije – ani pandemie, ani válka sama o sobě nejsou nutnou příčinou inflace. Inflace je vyvolaná kombinací dvou hlavních faktorů plus řady vedlejších.

Hlavním faktorem je tisk peněz od roku 2008. Ano, kořeny inflace jsou až v roce 2008, doslovně! Po 13 nebo 14 let docházelo k uvolňování peněz do ekonomiky. Každý ekonom ví, že to musí vést k inflaci; liberálně levicoví blouznílci ale těchto 14 let ekonomy, kteří se odvážili říct pravdu, označovali za alarmisty a dezinformátory.

Druhým hlavním faktorem je chování států během pandemie, které bylo označováno jako pomoc. Došlo k zastavení výroby za současného navýšení tisku peněz. Tedy zmenšilo se množství zboží, které lze koupit, ale zvýšil se objem peněz, kterými lze platit. Státy se tvářily, že to podpoří hospodářský růst. Iracionalita k výsledkům nevede, zastavení výroby růst nezpůsobuje. Inflace se však stává nevyhnutelnou.

Ptát se, jak může vláda manipulacemi s daněmi, s dotacemi, s přerozdělováním a regulacemi zastavit inflaci, je pouhým utvrzováním této iracionality. Máme málo výroby a zboží – a mnoho peněz v oběhu. Přesun peněz v oběhu od jedněch ke druhým prostě nezpůsobí, že výrobků bude víc a peněz míň, ani kdybychom se na hlavu postavili!

„Jsme národ střádalů, kteří léta spoří na penzi. A teď kvůli inflaci hodnota peněz, jež si našetřili za roky tvrdé práce, dramaticky klesá. Chci být na straně těch, kteří šetřili, a budu se snažit udělat maximum pro to, aby inflace klesla do normálu, někde ke dvěma třem procentům,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Lidové noviny. Co pro dosažení „normální“ inflace může ze své pozice udělat?

S inflací se nedá dělat nic kromě jedné věci: Zastavit uvolňování peněz do oběhu jak formou zadlužování vlád, tak formou tisku centrálních bank. A pak počkat, až inflace velmi pomalu odezní. Ale protože jsme peníze tiskli 14 let, inflace už stejně rychle odeznít nemůže, ani kdybychom se teď k tisku peněz postavili čelem. Ministr financí tedy může udělat to, že okamžitě zastaví zadlužování země, tím začne objem peněz v oběhu reálně k objemu zboží a služeb pomalu klesat. Efekt to bude mít pomalý, ale je to jediný lék.

Český statistický úřad uvedl, že průměrná hrubá mzda v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí stoupla meziročně o čtyři procenta na 40.135 korun, kvůli vysokému růstu cen však reálně klesla o dvě procenta. Medián mezd činil 34.360 Kč. Je tento propad reálné mzdy vzhledem k aktuálnímu vývoji inflace jen odvarem toho, co může nastat v roce letošním?

Ano. A nechť mi nikdo neříká, že jsme chudáci a nemohli jsme to vědět a je to hrůza… Vždyť na co si kdo stěžuje? Máme PŘESNĚ to, o co jsme 14 let tiskem peněz a zadlužováním usilovali. A teď se to všem těm, kdo volali po podporách a programu Antivirus a ještě k větším lockdownům, a ještě k větším důchodům a ještě k nižším úrokovým sazbám, nelíbí? Kolikrát jsem na tomto místě říkala a kolik let jsem říkala, že to je cesta do totálního pekla? Tak teď máme, co jsme chtěli. A ano, na vaši otázku odpovídám: Inflace ještě nekulminovala. Tedy bude ještě trochu hůř.

V obavách z poklesu hodnoty naší měny vzrostl zájem o překlápění korunových úspor do účtů v cizích měnách. Někteří ekonomové tvrdí, že se to už nevyplatí, že nejlepší čas na nákup eur či dolarů byl před začátkem války na Ukrajině. Koruna teď podle nich může díky intervencím ČNB jedině posilovat a nyní doporučují důvěřovat české koruně a zbavit se cizích měn. Přidala byste se k nim?

Koruna již patrně víc neoslabí, ten prvotní oslabující efekt v důsledku válečného šoku se už vyčerpal. Nyní koruna nejspíš zase bude velmi pozvolna posilovat, takže převést úspory třeba do eur je nevýhodné hned z několika důvodů: Kurzové riziko a vysoká pravděpodobnost znehodnocení eura kvůli koruně, plus nižší úrokové sazby. Ale ani nechat peníze v korunách není moc výhodné; je nutné je investovat nejlépe do reálných aktiv, tedy nemovitostí nebo drahých kovů, aby došlo k udržení jejich hodnoty.