New Green Deal: Ukončení výkrmu zvířat a produkce masa

Rostlinné náhražky masa se v posledních letech staly společenským trendem a lukrativním růstovým trhem. V roce 2019 vyrobili němečtí producenti 26,6 tuny masových náhražek, které přišly na 273 milionů eur. V prvním čtvrtletí roku 2020 se jich vyrobilo o 40 % více než ve stejném období předchozího roku. V témže roce bylo podle údajů společnosti Destatis vyprodukováno 8 milionů tun jatečního masa s obratem 40,1 miliardy eur.

Jedním z prostředků, který chtějí autoři programu New Green Deal využít k dosažení cíle takzvané „klimatické neutrality“ oblasti Evropské unie do roku 2050, je změna stravování lidí. Většinu potřeby bílkovin je podle nich třeba pokrýt rostlinnou stravou.

Výkrm zvířat s velkou spotřebou energie, vody, antibiotik a půdy má být dle takzvané Zelené dohody v dlouhodobém horizontu ukončen. Důvodem je skutečnost, že masný průmysl je zodpovědný za produkci přibližně 30 % skleníkových plynů.

Průmysl chce využít chuti zákazníků po mase, jehož produkce je oslabována, a uvedl na trh řadu masných náhražek. Na pultech supermarketů je stále větší výběr hamburgerů, mletého masa, nugetek, uzenin nebo dokonce jednotlivých kusů masa, jako jsou steaky nebo kuřecí prsa, které jsou však rostlinného původu.

Průzkum: Méně než 15 procent lidí chce vyzkoušet hmyz

Na rozdíl od rostlinných produktů si většina dotázaných Němců nedokáže představit, že by přešla na stravování se masem z hmyzu nebo na maso laboratorně pěstované. Společnost YouGov se v červnu 2021 dotazovala 2 034 lidí, zda si dovedou představit, že by jedli hmyz nebo laboratorní maso.

Pouze 14 % respondentů odpovědělo kladně. U hmyzu to bylo 13 %. Muži byli novým potravinám o něco otevřenější než ženy. Mladší lidé ve věku 18 až 34 let měli jednoznačně větší zájem o ochutnání laboratorně pěstovaného masa a hmyzu než respondenti starší 55 let.

Zdravější než maso? Metoda výroby laboratorně pěstovaného masa

Výroba masa in vitro pracuje s kmenovými buňkami zvířete, z nichž v bioreaktorech vyroste maso. Hmota, která vypadá jako mleté maso, se pak zpracovává na nugety nebo klobásy. Pokud má vypadat jako steak nebo svíčková, tvaruje se hmota pomocí nejmodernější technologie 3D tisku.

Průkopníkem je americký výrobce Eat Just, který od roku 2020 prodává laboratorně vypěstované kuřecí maso do restaurací v Singapuru. Lze předpokládat, že gastronomický sektor bude také prvním odbytištěm kultivovaného masa v USA. Podle některých odborníků by mělo laboratorně pěstované maso během příštích osmi až deseti let cenově podbízet maso konvenční a být dostupné v supermarketech.

Slib výrobců, že laboratorně pěstované maso je zdravější než výkrm zvířat a že při něm zvířata netrpí, se zatím nenaplnil. Vědecké důkazy o zdraví prospěšných aspektech kultivovaného masa stále chybí.

Výroba kultivovaného masa není možná bez zvířat: kmenové buňky se získávají ze svalové tkáně živých zvířat, potřebné růstové sérum pochází z krve živých plodů.

Mezi investory do technologie náhrady masa patří zakladatel společnosti Microsoft Bill Gates, společnost Cargill, jeden z největších světových výrobců krmiv, a Richard Branson, zakladatel společnosti Virgin Group.

Branson v roce 2017 řekl časopisu Bloomberg: „Věřím, že zhruba za 30 let nebudeme muset zabíjet zvířata a veškeré maso bude buď čisté, nebo rostlinné.“ Podle něj bude maso chutnat stejně jako konvenční maso, ale bude mnohem zdravější.

Plánované hospodářství New Green Deal

Nejen zemědělci, ale i právníci a ekonomové jsou k cílům Zelené dohody skeptičtí.

Kritizují plán Evropské komise, která se snaží o postpandemickou obnovu ekonomiky pomocí „zelených investic“, hospodářské soutěže, měnové a finanční politiky, místo aby se zaměřila na jednoduchý a transparentní nástroj stanovení cen CO₂. Pokud jsou všechny oblasti podřízeny ochraně klimatu, „pak státem plánovaná ekonomika podporuje malovýrobu a špatné hospodaření“, říkají odborníci.

Cech zemědělců vidí v rámci Zelené dohody ohrožení globální potravinové bezpečnosti a přežití zemědělců. Podle nich restrukturalizace plánovaná Bruselem nepřinese obyčejným zemědělcům a zemědělským pracovníkům žádné zlepšení. Nebylo by možné nadále vyrábět tak, aby to pokrylo náklady.

Nejen v Německu, ale i v dalších evropských skupinách zemědělského sektoru si lidé stěžují, že zemědělci nemají možnost podílet se na tvorbě zemědělského systému. Zemědělci požadují spravedlivý zemědělský systém, omezení výrobních nákladů a zapojení zemědělců do tvorby strategií v oblasti klimatu.

Metoda „Farm to Fork“ škodí zemědělství

Výzkumné oddělení amerického ministerstva zemědělství (ERS) vypočítalo hospodářský a finanční dopad navrhované metody Z farmy na stůl (Farm to Fork). Ukázalo se, že evropské zemědělství jako celek na tom bude kvůli těmto opatřením hůře než dříve.

Produkce potravin by se snížila až o 12 %. Příjmy zemědělců by se snížily o dalších 16 %. Kvůli omezenému využívání půdy a sníženému používání hnojiv a pesticidů by došlo k poklesu produkce olejnin (-61 %), pšenice (-49 %) a ostatních plodin (-44 %).

Kvůli nedostatku a následnému zvýšenému zpřísňování v oblasti zemědělských komodit by se zvýšily ceny potravin a zatížily by rozpočty spotřebitelů. V závislosti na scénáři by to mohlo ovlivnit potravinovou bezpečnost týkající se skupiny 22 až 185 milionů lidí.

Z původního článku Německé redakce The Epoch Times přeložila G. K.